Stmívání kryptoměn?

Kryptoměny jsou virtuální měny založeny na nejnovějších kryptovacích technologiích a využívají tzv.  blockchain. Ten je jakousi účetní knihou, kterou ale nespravuje jedna instituce, ale je distribuovaná mezi větší množství subjektů. To mimo jiné znemožňuje vkládat nerealizované transakce či upravovat již provedené platby. Navíc kryptoměny umožňují (některé více, jiné méně) vedení anonymních účtů a provádění anonymních transakcí.

V roce 2017 kryptoměny v čele s nejstarším a nejznámějším bitcoinem zažily rallye, která připomínala nafukování bubliny proudovým letadlem. Před Vánoci si zřejmě spekulanti vzpomněli na dárky a potřebu „nevirtuálních“ peněz, a tak bitcoin začal ze svého vrcholu nad 20 tis. USD/BTC pomalu sestupovat. V minulém týdnu opět prolomil hranici 10 tis. USD/BTC, tentokrát ale směrem dolů. Nabízí se tak otázka: Mají kryptoměny perspektivu? Co jim dává hodnotu a co je naopak brzdí?

Úsvit kryptoměn aneb Co je drží nad vodou

Některé kryptoměny, jako je bitcoin, ethereum, litecoin a pár dalších splňují definici peněz. Nikoli proto, že by dostaly razítko státního orgánu, kterým jsou mezi měny povýšeny (např. Německo a Japonsko uznalo bitcoin jako měnu, ovšem pouze z praktických – daňových důvodů), ale proto, že plní funkci peněz.

Penězi z ekonomického pohledu je cokoli, co umožňuje uskutečnění transakcí, funguje jako zúčtovací jednotka a dokáže uchovávat hodnotu.

^REKLAMA

Bitcoin (a některé další kryptoměny) jsou dokonce lepším platebním prostředkem než klasické peníze vzhledem k ceně za bankovní převod. Obchody, které přijímají kryptoměny, nabízí i ceníky v této zúčtovací jednotce. A navzdory volatilitě a vysoké rizikovosti je možné v kryptoměnách uchovávat hodnoty. Možná lépe než v zimbabwských dolarech (i když stále mám schováno několik stotrilionových bankovek…).

Hodnotu kryptoměnám dává celá řada jejich vlastností. Zejména možnost platit za výhodnějších podmínek než klasickými penězi. Nejde přitom pouze o cenu platby, ale také o možnost anonymizace převodu. Ta se může hodit nejen kriminálníkům a teroristům, ale může být vhodná i při legálních transakcích. A to zejména v době, kdy státy projevují zájem o výmaz hotových peněz pod libovolnými záminkami.

V loňském roce působila jako oživující infuze zpráva o povolení obchodování a následné zahájení obchodování s bitcoin futures. To zařadilo bitcoin mezi nástroje „velkého finančního světa“ a navíc znovu otevřela možnost posouzení povolení ETF (Exchange Traded Fund) na bitcoin americkou komisí pro cenné papíry, která napoprvé žádost zamítla. Oba kroky navíc vedou ke zvýšení poptávky po bitcoinu a prostřednictvím něj i dalších kryptoměnách.

Body navíc získává bitcoin tím, že se jedná o deflační měnu. Bitcoinu bude vydáno maximálně 21 milionů kusů, což znamená, že při rostoucí poptávce musí růst cena. Navíc se bitcoiny postupem času ztrácí. Některé zůstanou na vyhozených či vyhořelých discích, jiné, vytištěné na papírovém nosiči, se stanou obětí praní kalhot. Opět dlouhodobý důvod pro růst ceny.

^REKLAMA

Stmívání kryptoměn aneb Co je stahuje pod hladinu

Každá mince má dvě strany, a to platí i o virtuálních měnách. Jednou z jejich nevýhod je, že jsou příliš svobodné, příliš nezávislé a příliš anonymní. A to se nelíbí nejen nedemokratickým státním systémům, ale ani demokraticky zvoleným vládám. Ze všech stran tak na bitcoin a jeho následovníky míří regulace.

Čínská vláda v loňském roce zpřísnila pravidla pro bitcoinové burzy natolik, že dvě z nich vzápětí ukončily činnost. Nyní plánuje omezit energeticky náročnou těžbu kryptoměn. Čína je přitom největším centrem těžby virtuálních měn.

Jižní Korea v prosinci 2017 zakázala otevírání anonymních bitcoinových účtů a chce přistoupit k ještě přísnější regulaci – kompletnímu zákazu obchodování s bitcoinem. Jižní Korea je přitom sídlem přibližně 20 % poptávky po kryptoměnách.

Nevýhodou je i nepřeberné množství kryptoměn. V současnosti se jejich počet odhaduje na více než 1000, navíc kód pro vytváření virtuálních měn je open-source. Každý, kdo si chce vytvořit vlastní kryptoměnu, si může program stáhnout, upravit nějaké parametry a začít těžit. Na druhou stranu je jen několik desítek seriózně vnímaných a akceptovaných měn.

(Stále) vysoké aktuální ceny také neodpovídají nákladům na těžbu kryptoměn. Např. u bitcoinu se odhadují náklady kolem 1000 USD na vytěžení jednoho bitcoinu. K této ceně by podle „šokujících předpovědí“ Saxo Bank měl bitcoin dospět v letošním roce… tedy, po výstřelu k 60 tis. USD/BTC.

V neposlední řadě mohou současné kryptoměny stáhnout pod hladinu i nové technologie. Jakmile bude vyvinuto něco lepšího než současné kryptoměny, o tyto přestane být zájem. A protože za virtuálními měnami nestojí žádná vláda ani centrální banka, která by garantovala (nějakou) hodnotu, nebude nikdo, kdo by odcházející zastaralé měny vyměnil za nové, jako tomu bylo např. s československými korunami při rozdělení Československa nebo při postupu Slovenska do eurozóny, kdy Národná banka Slovenska garantovala výměnu slovenských korun za eura.