Petr Stuchlík: Podle rozhodnutí ČNB budou muset poradci nahrávat všechno a všechny

Už si nahráváte a archivujete všechny hovory vašich poradců? 

Jistěže ne, pravomocné rozhodnutí ČNB je staré pár hodin a implementace nezbytného řešení potrvá několik měsíců. Navíc stále s týmem právníků detailně analyzuje rozhodnutí dohledu, které je ve spoustě ohledů nejasné a vyvolá ještě polemiku. Zkrátka stále nevíme, co všechno a v jakých situacích musíme nahrávat a skladovat.

Neprospěje povinnost nahrávat investiční nabídky spotřebitelům další kultivaci poradenského trhu? 

Podívejte, Fincentrum se nikdy nebránilo žádným opatřením, která z trhu vytlačovala živelné multilevelové podnikavce, jimž nezáleželo na klientech, ale jen na vlastním prospěchu. Připouštím, že i „nahrávací kauza“ by byla prospěšná, kdyby ČNB poradce nenutila paušálně nahrávat prakticky každé telefonicky vyřčené slovo. Líbilo by se vám, kdybyste zavolal kamarádovi a ten si vás automaticky nahrával?

Nelíbilo, ale proč by si mě nahrával? 

^REKLAMA

Dám vám příklad. Volá vám kamarád Pepa a zve vás na pivo, abyste pokecali o životě. Mezi řečí se mu v telefonu zmíníte, že máte nějaké volné peníze, v bance nenesou žádné úroky, a že byste to spolu mohli na pivu taky probrat. Pepa totiž, jak víte, pracuje ve Fincentru coby vysoce kvalifikovaný finanční poradce, investiční zprostředkovatel. V hospodě se dohodnete a setkáte se druhý den u Pepy v kanceláři, kde doladíte nezbytnou dokumentaci pro zvolené investiční portfolio. Další dny spolu ještě párkrát telefonicky upřesňujete některé detaily produktů. Smlouva je uzavřena, peníze se vám hezky zhodnocují.

Hezký příběh, ale kde je ten problém s nahráváním? 

Dostáváme se ke klíčové otázce – máme sice podle regulátora nahrávat investiční hovory, ale nikdo nám není schopen přesně určit okamžik, kdy už o takový hovor jde. Měl být nahrán už váš první rozhovor, kde jste si domlouvali termín piva, když tam byl zmíněn problém, co s volnými penězi? Nebo až hovory probíhající po první schůzce v kanceláři? Jak má poradce dopředu vědět, že mu klient-kamarád volá jen kvůli pivu a že hovor nesklouzne k práci a penězům?

O financích si lidé povídají velmi často, buď jim chybí, nebo neví, co s nimi. Budeme tak muset nahrávat a ukládat miliony terabajtů zbytečných hovorů statisíců lidí v mobilních telefonech, protože ČNB ve svém rozhodnutí vyřkla názor, že pokud není předem jednoznačně možné vyloučit, že dojde k poskytnutí investiční služby dané osobě, je nutné na takovou osobu pohlížet jako na potenciálního zákazníka ve vztahu k investicím a nahrávat i rozhovor směřující ke sjednání schůzky.

Opatření se netýká jen hovorů na pevné linky, ale i mobilních telefonů? 

Týká se právě telefonické komunikace obecně. Pokutu jsme dostali také za to, že nenahráváme i hovory s potenciálními klienty. Vraťme se k našemu příkladu. S kamarádem-poradcem Pepou jste sice o penězích mluvili, ale nakonec jste žádnou smlouvu neuzavřeli. Jenže co když využijete služby Pepy o tři roky později? Měli bychom tedy pro jistotu nahrávat už ten první hovor o termínu vašeho piva, protože už tehdy jste mohl být Pepovým potenciálním klientem, ale to tehdy ještě nemůžeme nikdo objektivně vědět.

V této souvislosti totiž nastává další problém, kdy zákon stanoví lhůtu, po kterou je nutné nahrávky archivovat. Tato doba je 5 let od okamžiku poskytnutí investiční služby. Co tedy s nahrávkami potenciálních klientů, které bychom dle názoru ČNB měli pořizovat, pokud k uzavření obchodu nedojde? Jakou lhůtu máme vyčkávat, zda k uzavření obchodu dojde? Máme archivovat takové rozhovory navždy?

Nevěřím, že ČNB dala Fincentru pokutu za to, že nenahrává každého, kdo zavolá vašemu finančnímu poradci na mobil. 

Dostali jsme pokutu proto, že… Fincentrum nenahrávalo mobilní telefony poradců při zprostředkování investic a komunikaci se zákazníkem či potenciálním zákazníkem neuchovalo. Jenže neexistuje žádný výklad zákona, žádná rada od tvůrců nařízení nebo dohledových orgánů, nic. A z výše uvedeného příkladu vyplývá, že bychom raději měli nahrávat vše a archivovat to navždy, i když žádnou investiční službu dané osobě nikdy neposkytneme.

^REKLAMA

Mluvil jste o celém trhu. Jak jsou na tom další hráči na trhu jako třeba Partners nebo Broker Consulting? 

Všichni poradci a poradenské společnosti v České republice, stejně jako obě profesní asociace rozuměli příslušným zákonným předpisům tak, že hovory s klienty není třeba nahrávat. Z tohoto pohledu je rozhodnutí ČNB, byť doprovázené pokutou, průlomové nejen pro nás, ale skutečně pro celý trh, který se podle toho musí rychle zařídit. Fincentrum – stejně jako všechny poradenské firmy v zemi – bude muset začít nahrávat a pět let archivovat všechny telefonáty našich poradců s klienty. A samozřejmě mobilní hovory klientů našim poradcům.

Proč jste dostali pokutu právě vy, a ne některý z konkurentů?

Nevím, mohu se jen domnívat, že jsme nejvíc vidět. Jsme největší česká poradenská společnost, naše celkové příjmy ze všech trhů přesáhly loni 1,6 miliardy korun, druzí Partners dosáhli 1,4 miliardy, ostatní jsou podstatně menší… možná, že když dostane pokutu lídr trhu, ostatní se rychleji novému opatření přizpůsobí. Mimochodem podobnou pokutu za nenahrávání hovorů dostala minulý rok i ČSOB, také největší v zemi mezi bankami. A ostatní banky se přizpůsobily.

Nemůže za tím být to, že jste nedávno obvinil ČNB, že podporuje oligopolizaci finančního trhu? 

Českou národní banku jsem takto neobvinil, pouze jsem v odborné debatě konstatoval, že oligopol je pro výkon dohledu jednodušší než roztříštěný plně konkurenční trh – s čímž nakonec ČNB ústy svých představitelů souhlasila. Výzkumným úkolem v tomto směru se nyní zabývá renomovaná Vysoká škola ekonomická v Praze.

Především však žijeme v právním státě a ČNB je přes všechny své nedostatky vysoce profesionální instituce, kde jakékoliv osobní vlivy oblíbenosti či neoblíbenosti vylučuji.

Proč přichází nová povinnost – nahrávání mobilních hovorů? Nejsou klienti dostatečně informováni a chráněni před případným omylem už dnes? 

Ochrana spotřebitele se stále zvyšuje, i když je často kontraproduktivní a některá opatření se nakonec obrátí proti lidem. Žijeme v době, kdy si čeští i evropští zákonodárci myslí, že občané jsou naprosto nesvéprávní. Že nejsou schopni porozumět poskytovaným finančním službám nebo poradenství. Místo zvyšování finanční gramotnosti obyvatel už od základní školy budou státy ve snaze chránit a vést každého za ručičku tak dlouho utahovat šrouby, až dojde k paralýze poradenského trhu. Pak lidem „poradí“ nějaký místní kápo ve tmavé ulici.

Nedávno rozbouřila mediální vody zpráva, že statisíce investičních životních pojistek jsou podle finančního arbitra neplatné. Kde se podle vás stala chyba? 

Předně si myslím, že jde o nafouknutou bublinu, která je živena šíbry, kteří cítí příležitost k výdělku. Jsou to často titíž, kteří před pár lety neuspěli ve sporech s bankami o bankovní poplatky. Tehdy zpovykali řadu důvěřivců, aby se připojili k žalobám na banky, soudy jejich nároky odmítly a lidem zůstaly jen dluhy za soudní náklady.

^REKLAMA

Ale zpět k vaší otázce. Zatím se jedná o jednotky smluv a vždy konkrétní příklady, které nejde generalizovat. Kde se mohly stát chyby? Některé pojišťovny byly ve svých obchodních praktikách příliš agresivní a pod tlakem akcionářů na vyšší a vyšší zisky podporovaly i nekalé obchodní praktiky. Vědomě, ale často i bez zlých úmyslů.

Nemůže to být reakce na divoké praktiky některých poradců, kteří klientům nutili opakované uzavírání zbytečných pojistek? 

Může. Fincentrum proti takzvanému přepojišťování bojuje minimálně deset let, ale roky zde prosperoval bezskrupulózní německý multilevel, který v kolonii – Česku – podporoval praktiky, které by si na domácím trhu nedovolil. Je to podobné jako s dvojí kvalitou potravin. Doma šunka, na Východ flaksy. Některé pojišťovny tyto praktiky bohužel podporovaly. Pozor! Většina pojišťoven byla a je solidní, mluvím o výjimkách, které ale potvrzují pravidlo. A nyní sklízí, co zasely.

Je možné, aby se takto zneplatnily pojišťovací smlouvy staré mnoho let? 

Arbitr i soud ukázal, že to je v jednotlivých případech možné. Například pokud pojistná smlouva nemá žádné pojistné krytí, co je to za pojistku? Ovšem nemyslím, že dojde k plošnému rušení smluv. Nejvíce by to totiž paradoxně zasáhlo klienty. Kdyby se plošně zrušily některé investiční životní pojistné smlouvy, co klienti, kteří čerpali plnění? Budou je vracet?

Může se to nějak dotknout firem jako je Fincentrum? 

Nás se to nedotkne, takto problematické smlouvy jsme díky našemu kontrolnímu systému neuzavírali. Ale některé konkurenční firmy to zřejmě zasáhnout může.

Se značkou Fincentrum jste jako zakladatel spojený už 18 let. Majoritu jste úspěšně prodali před pěti lety za mnoho set milionů korun. I když firmu stále řídíte, zároveň jste se vrhnul do dalších investic. 

Už od počátku existence značky pánské módy Le Premier jsme, spolu s mým partnerem Davidem Šimoníkem, významnými investory – vedle řídícího partnera, mozku a duše firmy: Jakuba Lohniského.

Víte, pokud mám někam investovat, tak do lidí. Jakub je pro mě příkladem podnikatele, který se vyvíjí a zraje jako víno. Le Premier je dnes největší zakázkové krejčovství v zemi. A co je důležité, že je téměř od počátku ziskový. V současnosti působí v Česku, v Polsku, v těchto dnech se otevírá prodejna na Slovensku, a před námi je největší trh: Německo.

Loni jste ukončil tříletý prestižní studijní program na Harvard Business School. Co se tam studuje? 

Je to vlajková loď HBS Executive Education, program, který už běží přes 40 let. Je určen lidem, kteří postavili byznys nějaké velikosti a chtějí se stále rozvíjet. Pomáhá majitelům lokálních firem myslet globálně. Dosahuje toho jednak kvalitou lektorů, kteří jsou skutečnými špičkami v oboru. A pak také samotnou skladbou účastníků, kteří jsou z celého světa a mohou si vzájemně předávat zkušenosti. Mohl jsem takhle například vzít právě Kubu Lohniského před dvěma lety za spolužákem do Dubaje, který globálně provozuje 1 400 obchodů… Myslím, že toto byl velmi důležitý moment v rozvoji Le Premier.
Jak vypadá taková harvardská školní docházka?
Je to tříletý program, vždy měsíc v roce přímo v Bostonu na Harvard Business School. Ale ve styku s kolegy, školou i vyučujícími jste i mezitím. Na dálku i osobně: Dubaj, Londýn, USA. Ale vlastně to funguje i po promoci, 120 spolužáků, prakticky všichni, se letos sejde na týden v Radžastánu v Indii. Už se moc těším.

Jak funguje vaše další investice, rádio Classic Praha? 

To není investice, ale spíše radost, starost a společenská zodpovědnost. Klasika k Praze prostě patří a měli bychom ji podporovat. Navíc je to hezké… Zvlášť když vidíte Rudolfinum na koncertu české filmové a pohádkové hudby zaplněné po strop rodiči s dětmi. Třikrát a stále plno, v říjnu se těším počtvrté. Dospělé posluchače, vaše čtenáře, bych však rád pozval na mimořádný koncert 10. května. V pražském Rudolfinu zahřmí Carmina Burana, fenomenální dílo Carla Orffa.

Rozhovor vyšel v deníku Právo