Co klient nevidí: Jak banky vyvíjejí úvěrové produkty

Banky mají o svých klientech obrovské množství dat. Ta jsou uložena a zpracovávána v tzv. core (základních) bankovních systémech, programech, na kterých běží základní bankovní operace od otevírání a vedení bankovních účtů, přes transakční bankovnictví, po poskytování úvěrů. Tyto systémy jsou i pro bankovní domy vysoce nákladné a jejich změna je navíc riziková. Proto jsou tyto systémy v bankách měněny zpravidla až po několika desetiletích.

Technologický pokrok ale běží mnohem svižnějším tempem. A banky s ním musí držet krok, jinak by byly tradiční bankovní domy převálcovány novými, dynamickými hráči. Krom toho zpřísňující se legislativa a regulace na finančním trhu vyžaduje nové přístupy k řízení rizika. A vše musí být zdokumentováno a připraveno pro kontrolu dohledového orgánu – České národní banky (ČNB). Jenže základní bankovní systémy staré desítky let zrovna moc flexibilní nejsou.

Navíc mezi bankami dochází k akvizicím a fúzím a ne vždy je snadné či vůbec možné sloučení různých core bankovních systémů. Nové produkty byly v historii také často připravovány na odděleném systému, protože základní nebyl dostatečně pružný a variabilní. V některých (zejména velkých) bankách tak stojí vedle sebe několik systémů s daty klientů a ne vždy je možné je snadno propojit. To dál brzdí další vývoj a úpravu produktové nabídky. Co s tím?

Jednotná „nadstavba“ jako řešení?

Jednou z možností řešení roztříštěnosti a neflexibility základních bankovních systémů je jejich výměna. Kromě vysoké ceny ale hrozí i nemalá rizika při převodu stávajících dat. Není divu, že se bankám do tohoto kroku nechce.

^REKLAMA

Druhou možností je vytvoření jakési „nadstavby“, která propojí veškeré zdroje bankovních dat. Takovou platformu představila např. společnost SAS minulý týden na SAS Risk & Finance Analytics Roadshow 2018 v Praze s podtitulem Transformace řízení rizik a financí v digitální éře.

Výhodou „nadstavbových“ systémů je především možnost nezasahovat do jádrového systému a mnohem větší flexibilita při práci s daty založená na moderních technologiích, včetně umělé inteligence. Implementované řešení např. u Standard Chaster Bank podle Anselmo Marmonti ze společnosti SAS přineslo na pětiletém horizontu úsporu 27 % nákladů.

Úspora nákladů ale není jediný efekt. Pavel Gamanyuk a Karen Ambartsumov ze společnosti Glowbyte Consulting ukázali další přínosy sjednocujícího řešení, z nichž nejvýznamnější je rychlost implementace nové strategie (time-to-market) až na 1 den. Přitom bez využití syntetizujících nadstavbových řešení trvá implementace spíše v řádu měsíců.

Nemalým přínosem je také menší závislost na IT oddělení. Nadstavbové systémy jsou mnohem více uživatelsky přívětivé a většinu analýz a reportů zvládnou vytvořit sami analytici. Karen Ambatsumov odhaduje, že banka může ušetřit až 70 – 90 % lidských zdrojů – nejen v IT, ale také např. na call centru, které může dostat mnohem cílenější podklady pro marketingovou akci.

^REKLAMA

Jak probíhá příprava nových produktů

Přijít na bankovní trh s novým produktem není jen tak. Stačí pouhé zkrácení schvalovacího procesu či umožnění podání žádosti o úvěr a její posouzení online. Banka před uvedením změny či novinky musí nejprve provést „stress testy“, které ukáží slabiny a silné stránky – a zejména možné ohrožení stability banky.

Zavést např. online schvalování půjček bez dostatečného otestování, jak novinka dopadne na objem nesplácených úvěrů, by byl hazard ze strany banky. A nejde jen o testování. I samotný schvalovací proces musí být založen na maximu dostupných údajů a dat.

Přesné marketingové zacílení novinky je také velmi významné. Pokud banka nechce zahltit své klienty zbytečnými nabídkami, což může vést až k odlivu klientů, musí umět správně odhadnout, kdo bude mít o produkt zájem. Navíc pokročilé systémy dokáží též určit, jak nabídku provést pro klienta nejefektivněji. Je lepší poslat e-mail? Nebo zavolat? Či jen zviditelnit možnost v internetovém bankovnictví?