Také eurozóna rostla v prvním čtvrtletí 2007 zhruba 3% tempem, což je relativně dobrý výsledek, když uvážíme tíhu daňové zátěže. S růstem ekonomiky v eurozóně poklesla nezaměstnanost na 7 %, v České republice na 6,3 %. Před rokem byla nezaměstnanost vážným problémem, nyní dělá starosti nedostatek pracovníků.
Nabízí se otázka, komu za tento globální růst vděčíme.
Nejdřív lavina úvěrů…
Žádný objev: příčinou je velmi expanzivní měnová politika světových centrálních bank. Ta byla uplatňována od 11. září 2001 a byla prodloužena některými dalšími neblahými událostmi (Enron, Irák, atentáty v Madridu a v Londýně, dlouhotrvající stagnace v Německu a v Itálii). V České republice byl pokles sazeb ozvěnou příliš restriktivní měnové politiky v letech 1997 – 2000. Totéž platí pro Thajsko, Malajsii, Jižní Koreu atd.
Centrální banky všude na světě reagovaly na katastrofy snižováním sazeb, aby ekonomiku povzbudily. To se podařilo téměř ve všech zemích naráz.
REKLAMA
Meziroční nárůst objemu úvěrů českých bank činil podle posledních údajů bezmála 12 %. V rámci eurozóny roste objem úvěrů tempem vyšším než 10 %, objem úvěrů s dobou splatnosti nad pět let dokonce tempem 12,5 %. V tomto srovnání působí Spojené státy trochu jako hlemýžď, když meziroční růst objemu bankovních úvěrů dosáhl hodnoty pouhých 6,3 %. (Růst americké ekonomiky za první čtvrtletí činil jen 1,9 %.)
Úvěrová inflace se promítá do růstu zisků podniků a akcionáři si mnou ruce. Ovšem rychlý růst ekonomiky je signálem, aby centrální banky zvyšovaly úrokové sazby. Spojené státy s tím začaly již před třemi lety. Evropská centrální banka se přidala na podzim 2005.
…až přijde menší krize
Celý článek Pavla Kohouta naleznete v Hospodářských novinách.
