Češi euru důvěřují, jako měnu si ho ale domů pustit nechtějí

Na 73 % Čechů vyjádřilo svůj nesouhlas s eurem jakožto jedinou měnou EU, což z nás dělá ze všech států EU největší odpůrce eurozóny (Eurobarometer 88, listopad 2017). Ze států, které se zavázaly k přijetí eura, má právě v Česku tento krok nejmenší podporu – pro adopci eura se vyjádřila pouze třetina Čechů, naopak dvě třetiny jsou proti (Flash Eurobarometer 465, duben 2018). Češi se zavázali k přijetí eura – dříve nebo později – stejně jako další země, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004. Bylo mezi nimi i Slovensko, kde je euro realitou již od roku 2009 a těší se daleko větší podpoře než u nás. „Situaci před přijetím v Česku a na Slovensku nelze vůbec srovnávat. Souvisí s jejich zkušenostmi se samostatnou slovenskou měnou po měnové odluce v roce 1993, kdy slovenská koruna v porovnání s českou korunou oslabila a po většinu doby své existence se nevrátila na paritu 1:1 s korunou českou,“ podotýká Miroslav Zámečník, ekonomický analytik ČBA.

Vztah českých domácností k používání eura není jednoduchý

I když Češi euro jako domácí měnu nechtějí, jeho používání, třeba při cestách do zahraničí, se nebrání.  Naopak, podle výsledků červnového průzkumu ČBA se na cesty do zemí mimo eurozónu a USA raději vybaví právě eurem (57 %) než dolarem (26 %), případně obojím (17 %). Na eura si Češi raději mění ještě před svým odjezdem ve směnárnách (48 %) či v bance (31 %), málokdo spoléhá až na místní směnárny či banky či výběr z bankomatů.

Před výměnou přitom bedlivě hlídají kurz eura ke koruně a peníze si uvážlivě mění podle toho, kdy kurz považují za nejvýhodnější. Pokud jim však po návratu domů nějaká hotovost zbude, většinou (77 %) si ji schovají pro některou další cestu. „Může to souviset s poplatky za směnu, ale také se v tom odráží skutečnost, že nemalá část Čechů považuje euro za stabilní měnu, a to i navzdory nedávné finanční krizi,“ říká Miroslav Zámečník, čímž naráží na skutečnost, že podle průzkumu ČBA věří ve stabilitu eura po krizi téměř polovina dotázaných.

Zdroj : Průzkum ČBA, červen 2018

^REKLAMA

Pokud však jde o úspory, nemůže euro koruně konkurovat. Drtivá většina, více než čtyři pětiny střadatelů, spoří v korunách. A pokud jde eurové půjčky domácnostem, ty se téměř v Česku nevyskytují prakticky vůbec. „Svědčí to o důvěře, kterou naše národní měna má, a o její stabilitě. A pokud jde o úvěry, tak také o tom, že úrokové sazby u korunových hypoték jsou pro klienty výhodné,“ upřesňuje Miroslav Zámečník.

Podniky s eurem pracují více, neznamená to však větší podporu

Podniky využívají oproti domácnostem euro více, ať už pro vklady nebo úvěry. Zatímco domácnosti drží na účtech v eurech pouze 2-3 % svých úspor, v případě podniků je z jejich celkových vkladů v eurech 18-20 %.  Pokud jde o eurové úvěry podnikům, jejich podíl se v závislosti na průběhu cyklu a na vývoji devizového kurzu v posledních deseti letech pohyboval od 18 do 28 %. Přijetí úvěru v eurech je logické řešení pro firemní sféru s inkasem v eurech a s investicemi z dovozu z eurozóny.

Neznamená to ale, že by přijetí eura mělo mezi podniky větší podporu. Naopak, podle posledního šetření Hospodářské komory ČR o postoji k euru totiž plné tři čtvrtiny firem (76 %) nejsou přesvědčeny, že otázka přijetí eura v ČR je aktuální, či na tuto otázku nemají názor. „Podniky si nepřejí, aby vláda hned zkraje svého mandátu stanovila pevný budoucí termín pro jeho přijetí. Výsledky jsou přitom podobné bez ohledu na velikost firmy a/nebo výši jejího obratu,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky.

^REKLAMA

Považujete otázku přijetí eura za aktuální?

Zdroj : Šetření HK ČR, květen 2017

Pokud jde o poměr hotovostních a bezhotovostních plateb, dle šetření Hospodářské komory mírně převažují firmy, které přijímají alespoň někdy hotovostní platby včetně eura (56 %). Zatímco u mikro, malých a středních podniků převládá placení v hotovosti, u velkých firem je to naopak. Poměr hotovostních plateb na celkových tržbách u výrazné většiny podnikatelů (67 %), kteří vůbec berou hotovostní platby, činí ale nejvýše jednu desetinu jejich tržeb. U firem s obratem od 18 do 200 mil. Kč, kam spadá největší počet respondentů v anketě Hospodářské komory ČR, byl navíc poměr nižší než desetina dokonce u 82 % firem. „Předpokládáme, že v případě plateb eurem bezhotovostní styk jednoznačně převládá,“ zdůrazňuje Vladimír Dlouhý.

Transakce v eurech především bezhotovostní

Přijetí eura by se v současnosti negativně dotklo především malých firem a drobných podnikatelů. „Musíme brát v potaz, že podnikatelé v naší zemi nejsou výhradně jen exportéři a pro celou řadu zejména mikro a malých podniků by znamenal přechod na euro jen čisté náklady, třeba v souvislosti se změnou účtu či banky, s úpravami v účetnictví, v dokumentech nebo ve smlouvách,“ upřesňuje Vladimír Dlouhý.

Makroekonomický pohled

Naděje zpočátku vkládané do konceptu eura se nenaplnily, existence eura ale měla a má řadu pozitiv. Euro zpočátku pomohlo k většímu obchodu a rychlejšímu růstu zemí eurozóny. Napomohlo i těsnějšímu politickému dialogu participujících zemí. Jak ukázala poslední krize, nepomohlo ale členským zemím k silnější ochraně proti vnějším šokům. „Přesto, že zavedení eura bylo podle mého názoru předčasné a euro je stále „nedospělá“ měna, domníváme se, že existuje reálná šance na jeho přežití,“ podotýká Vladimír Dlouhý. 

Pokud jde o Českou republiku, neměla by mít problém se splněním Maastrichtských kritérií a vykazuje vyšší stupeň reálné konvergence k jádru měnové unie než v případě řady periferních zemí (nebo jejich oblastí), které již v eurozóně jsou. Vliv převzetí eura na náš ekonomický růst a reálnou konvergenci k ekonomické úrovni členských zemí měnové unie přesto i proto není jednoznačný. „Osobně se ale domnívám, že v případě České republiky může být účinek převzetí eura pozitivní, pokud ovšem nenastane nová eurokrize,“ shrnuje Vladimír Dlouhý.