Před domem stojí červená toyota, ročník 1999, vedle ní parkuje obytný přívěs. Domek rodina postavila asi před 30 lety, když děti byly ještě malé, hypotéku však splácí dodnes.
Zahrádka je perfektně upravená, i interiér je moderně vybaven elektronickými spotřebiči. V obýváku sedí na kožené sedačce Alfons.
Dlouhých čtyřicet let v tuhle hodinu seděl v kanceláři jedné nábytkářské firmy a vypisoval objednávky.
Firma s desítkami zaměstnanců však zkrachovala, neboť její zákazníci spadli do dlouhodobé platební neschopnosti.
Tak nějak vypadá titulní postava aktuální německé debaty o chudobě. Nejde o ztroskotance vybírajícího kontejnery s odpadem ani o naštvaného adolescenta z pařížských předměstí, nýbrž o zástupce střední vrstvy na sestupu – o člověka za svým zenitem a v nejistotě. Proč se nyní i tyto osudy hlásí o slovo?
REKLAMA
Celý článek najdete zde.
