To, že se splněním maastrichtských kritérií, zejména těch, která se týkají veřejných rozpočtů, budou mít nové členské země EU problém, bylo jasné od začátku.
Jak hluboký to je problém, se však potvrzuje teprve nyní, ve chvíli, kdy mají po volbách a jejich fiskální politiky jsou podstatně rozhazovačnější, než by bylo záhodno. A to bez ohledu na přijetí či nepřijetí eura.
Maďarsko má např. sice v plánu do konce desetiletí snížit rozpočtový deficit k blízkosti tří procent HDP podle maastrichtských kritérií (letos deficit překročí 8 % HDP, teprve v roce 2009 má klesnout na 3,2 % HDP), veřejný dluh však podle nových vládních plánů v roce 2008 dosáhne 70,8 % HDP (maximum je přitom v EU stanoveno na 60 % HDP).
Právě kvůli růstu dluhu nemůže Maďarsko podle ekonomů přijmout euro dřív než v roce 2014-2016.
Maďarská vláda musí do 1. září předložit Evropské komisi nový konvergenční plán postupu k jednotné měně. V tomto plánu nebude stanoven pevný termín přijetí eura. Maďarská vláda však zvažuje, že zapojí forint do systému ERMII v letech 2007-2009.
REKLAMA
S přijetím eura v roce 2010 bude mít zřejmě problémy i Česká republika. Schválený konvergenční plán i dosavadní výsledky státního rozpočtu by sice přijetí jednotné měny nebránily, sociální zákony (zdvojnásobení rodičovského příspěvku, zvýšení nemocenské apod.) přijaté před volbami však výrazně zvýší schodek rozpočtu, a tím oddálí přijetí jednotné měny.
Což ostatně připouštějí i politici, kteří euro klidně obětují ve prospěch sociálních výdajů.
Celý článek najdete zde.
