Euro expanduje a v nejbližší době se jím začne platit také ve Slovinsku. Následovat je chtěla i Litva. Ta ale zůstala těsně před branami, neboť – o pouhých jedenáct setin procenta! – nesplnila kritérium pro inflaci.
Než pochválíme Evropskou komisi a Evropskou centrální banku za zásadovost při přijímání nových členů, všimněme si, jak se dané kritérium vytváří a jakým vzorem v jeho dodržování jsou staří členové EU, píše v týdeníku Reflex LIBOR WINKLER ze společnosti RSJ Invest, a.s.
Selský rozum napovídá, že by inflace v nové zemi, která se k euru hlásí, měla být poměřována s průměrem celé unie, případně eurozóny. Není tomu tak.
Směrnice říká, že inflace uchazeče o členství v eurozóně nesmí překročit o víc než 1,5 procenta nevážený průměr indexu spotřebitelských cen ve třech zemích EU, kde je inflace nejnižší.
Letos v březnu to bylo Švédsko, Finsko a Nizozemsko s průměrem 1,13 procenta, a tím byla laťka nastavena na 2,63 procenta.
REKLAMA
Až do loňského roku Litva s inflací neměla problém, letos ji má vzhledem k silnějšímu ekonomickému růstu a nárůstu cen energií nepatrně vyšší.
Nemá smysl moralizovat, že s plněním kritérií je na štíru i řada „starých“ zemí unie. Je jen na členech eurozóny, koho přijmou a za jakých podmínek.
Poučení pro nás – neupínejme se na přesné datum přijetí eura v České republice. Nízká inflace, nebo dokonce deflace je často charakteristická pro období recese. Pokud ale do roku 2010 poroste naše ekonomika dnešním tempem, neměli bychom ji krotit podle tří zemí EU, které na tom mohou být právě opačně
