„Dávka penzijního připojištění“ patří podle zákona o příjmech mezi tzv. kapitálové příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů. A dávkou penzijního připojištění je podle § 6 zákona o penzijním připojištění:
a) penze
b) jednorázové vyrovnání
c) odbytné
Jednorázové vyrovnání
Jednorázového vyrovnání se považuje za základ daně po snížení o příspěvky účastníka penzijního připojištění a po odečtení příspěvků od státu. Jinak řečeno, předmětem daně jsou pouze výnosy z příspěvků účastníka připojištění, příspěvků státu. A samozřejmě také z příspěvků zaměstnavatele, případně třetí osoby.
Vlastní příspěvky zaměstnavatele jsou od daně osvobozeny v případě, že nárok na dávku (jakoukoliv) penzijního připojištění byl uplatněn až po 5 letech spoření a současně po dosažení 60 let věku účastníka.
Obdobně toto platí i u příspěvků třetí osoby. V tomto případě připadá v úvahu ještě aplikace daně darovací, pokud mezi přispěvatelem a účastníkem pojištění není žádný příbuzenský vztah. Darovací daň by se ovšem musela platit průběžně, nikoliv v rámci jednorázového vyrovnání.
Souhrnně: Obecně se neplatí daň z příspěvku, pouze z výnosů ze všech příspěvků převedených na účet účastníka připojištění.
Odbytné
Odbytné se vyplácí při splnění podmínek (viz § 23 zákona o penzijním připojištění; zejména se musí jednat o zánik dohodou nebo výpovědí po nejméně 12 zaplacených příspěvcích) buď účastníku spoření, nebo fyzické osobě, kterou účastník spoření stanovil ve smlouvě.
Výše odbytného se stanoví jako výše příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech odpovídající výši jím zaplacených příspěvků. V tomto případě jsou tedy předmětem daně výnosy z příspěvků účastníka. Takto vymezuje odbytné zákon o penzijním připojištění.
Domnívám se, že do odbytného je ještě nutno započítat příspěvky zaměstnavatele, placené po 1. lednu 2000, výnosy z těchto příspěvků a dále příspěvky a výnosy od třetí osoby. Příspěvky od státu je penzijní fond povinen vrátit na Ministerstvo financí. Účastník nemá nárok ani na výnosy z těchto příspěvků.
Předmětem daně jsou tedy výnosy z příspěvků účastníka připojištění, zaměstnavatele a třetí osoby a vlastní příspěvky zaměstnavatele (pokud účastník připojištění nesplní podmínku 5 let spoření a dožití 60 let věku).
Zákon o dani z příjmů nerozlišuje, zda je odbytné vypláceno účastníkovi připojištění nebo, z důvodu jeho úmrtí, oprávněné osobě. Lze proto předpokládat, že se výplata odbytného oprávněné osobě daní obdobně. V případě úmrtí účastníka připojištění a v případě, že nebyla určena oprávněná osoba, se odbytné stává předmětem dědictví.
Penze
Jde-li o penzi, rozloží se celková výše všech zaplacených příspěvků rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. To znamená, že v případě, kdy bude penze vyplácená sjednanou dobu, např. 10 let, bude předmětem zdanění výše penze vyplacená za rok snížená o desetinu zaplacených příspěvků. Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poprvé pobírat.
Zdanění
Podle § 36 zákona o daních z příjmů je pro dávky penzijního připojištění stanovena pro rok 2008 jen na 12,5 %, narozdíl od odbytného, kde by se příspěvky od zaměstnavatele měly zdanit zvlášť v 15% sazbě. Vládou uvažované snížení sazby daně z příjmů na 12,5 % tak celou zdaňovací proceduru a zejména sazby sjednotí.
Podmínky pro výplatu penze
Podmínky pro výplatu penze jsou vymezeny § 21 zákona o penzijním připojištění a zejména jednotlivými penzijními plány. V nich je (respektive by měla být) celá procedura popsána poněkud jasněji, než ve vlastním zákoně.
Matematické stanovení výše penze představuje velmi složitý postup, který vychází mimo jiné ze statistik úmrtí Českého statistického úřadu a je pro něj nutno znát výpočtové konstanty. Ty však žádný fond nezveřejňuje, zasílá je v rámci pravidelných zpráv na Ministerstvo financí.
Hledal jsem proto webové prezentace fondů, které přibližnou výši penze uvádějí u svých kalkulátorů. Jde o penzijní fondy České pojišťovny, Allianz, Komerční banky a ING. Ostatní fondy zveřejňují pouze kalkulátory výnosů. Z penzijních plánů těchto čtyř fondů a PF České spořitelny a Generali jsem vycházel při rekonstrukci podmínek pro výplatu penzí.
Platí, že z penzijního připojištění lze poskytovat:
a) starobní penzi po dožití věku daného penzijním plánem pro účastníka připojištění,
b) invalidní penzi v případě přiznání plného invalidního důchodu (po min. 3 letech spoření) pro účastníka připojištění,
c) výsluhovou penzi po 15 letech spoření pro účastníka připojištění,
d) pozůstalostní penzi pro osobu stanovenou ve smlouvě v případě úmrtí účastníka penzijního připojištění.
Výsluhová penze
Trochu specifický případ je výsluhová penze. Mělo jít v podstatě o smlouvou danou možnost vybrat po 15 letech spoření až polovinu naspořené částky v případě, kdy ještě nevznikl nárok na starobní nebo invalidní penzi.
Možnost jednorázového vyrovnání u výsluhové penze však jednoznačně uvádí pouze Penzijní plán PF České pojišťovny a to ještě bez stanovení její hodnoty. V ostatních penzijních plánech výše uvedených penzijních fondů se tato možnost nedeklaruje. Stejně tak není uvedena ani v zákoně. Vždy se mluví o doživotní penzi.
Invalidní penze
Nárok na invalidní penzi vzniká, pokud byl účastníkovi připojištění přiznán plný invalidní důchod a pokud platil příspěvky minimálně 3 roky a nepobírá starobní penzi.
Pozůstalostní penze
Nárok na pozůstalostní penzi vzniká pouze osobě jmenovitě uvedené ve smlouvě, pokud účastník připojištění zemřel před podáním žádosti o ostatní tři druhy penzí a platil příspěvky min. 3 roky. Mimo to je možné tuto penzi pobírat, pokud účastník připojištění pobírá doživotní penzi se sjednaným následným poskytováním pozůstalostní penze.
Starobní penze
Nárok na starobní penzi vzniká účastníkovi po dožití 60 let, placení příspěvků po dobu 5 let a pokud nepobírá invalidní penzi. Obecně je možnost pobírat starobní penzi po sjednanou dobu nebo doživotně. Za určitých podmínek ji lze kombinovat s pozůstalostní penzí.
Stanovení výše penze
Exaktní výpočet je velmi složitý. Mimo to proměnné parametry výpočtu jsou platné v aktuální době. Za 20 let bude vše jinak. Proto je nutno chápat vypočtené hodnoty na kalkulačce jen jako údaje pro základní orientaci.
V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty výše měsíční penze u fondů, které na svých stránkách kalkulátor výpočtu penze nabízejí. Jako vstupní hodnota byla zvolena částka, kterou lze naspořit při vkladu 1 000 Kč za 20 let, tj. cca 380 000 Kč. Tuto částku berte prosím jen jako nějaký etalon k porovnání výše penze.
|
Doživotní penze |
Se zaručenou dobou výplaty |
S prodlouženou dobou výplaty |
Pozůstalostní penze |
|
|
PF ČP žádost podaná v 60 letech |
2 052 Kč |
1 990 Kč |
1 753 Kč |
3 574 Kč |
|
PF ING žádost podaná v 60 letech |
1 829 Kč |
1 612 Kč |
1 401 Kč |
|
|
PF ČS žádost podaná v 60 letech |
1 971 Kč |
1 461 Kč |
||
|
PF KB žádost podaná v 60 letech |
2 039 Kč |
Poznámka: Uvedené částky jsou pouze orientační
Zdroj: Výpočetní kalkulátory penzijních fondů
Pro základní porovnání je nejlépe využít hodnotu doživotní penze. V žádném případě nemohu doporučit, aby se klient rozhodoval mezi několika penzijními fondy jen podle její výše. Je to opravdu jen velmi hrubá částka, která navíc za 20 let bude mít zcela jinou hodnotu.
Nicméně je možné vyvodit, že lze, v současné době a za daných vstupů, kalkulovat s měsíční doživotní starobní penzí cca 2 000 Kč. Jen pro porovnání, našetřených 380 000 Kč by tak pokrylo vyplácení penze, s uvážením zdanění, po dobu 15 let.
Svoji roli v posouzení výhodnosti takové penze hraje také možnost zhodnocení „vkladu“ 380 000 Kč během výplaty. Lze předpokládat, že fond s těmito prostředky nadále pracuje a vydělává. Přitom 24 000 Kč roční penze představuje přibližně „jen“ 6 % vstupní částky. V tomto ohledu je dobrý příklad Penzijního fondu České spořitelny, který vyplácenou penzi průběžně navyšuje.
Na druhé straně pracuje proti akceptování dlouhodobé výplaty tak nízké částky i inflace. Za 15 let ztratí finanční prostředky minimálně třetinu ze své reálné hodnoty.
Stát připravuje, respektive zvažuje, zákonná opatření, která mají zvýhodnit vybírání dávek penzijního připojištění ve formě penze. Z toho, co jsem uvedl v předchozím, by tato zvýhodnění musela být opravdu radikální, aby byl tento způsob výhodnější než jednorázové vyrovnání.
Závěrem si dovolím opět drobnou kritiku. Nyní nikoliv úrovně poskytovaných informací, ale obchodních podmínek. § 11 zákona o penzijním připojištění jednoznačně vymezuje, co musí penzijní plán stanovit. Pod bodem b) jsou to podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu.
Netvrdím, že taková ustanovení penzijní plány neobsahují. S jistotou však mohu tvrdit, že jsou mnohde vymezena natolik povrchně, že možnost výkladu je téměř neomezená. Nutně musí mít penzijní fondy ještě nějaký prováděcí manuál. Bohužel nezveřejněný. Vzorným a vzorovým příkladem jak má v tomto ohledu penzijní plán vypadat, je Penzijní plán č. 4 PF České spořitelny.
