Petr Šafránek: Proč určujeme penzijní společnosti, jak nakládat s prostředky?

Na Slovensku bylo vyváděno 9 % a klient nic nepřinášel. Akcionáři penzijních společností vypláceli provize ve výši kolem 6 tis. Kč, přičemž méně úspěšné fondy prodávali klienta za 15 až 18 tis. Kč. V Česku si ke 3 % vyvedení peněz připlácí 2 % navíc, přitom provize je maximálně 830 Kč. To je neadekvátní především vzhledem k politickému riziku, když Bohuslav Sobotka prohlašuje, že penzijní fondy znárodní. Taková alternativa by se přenesla především na hlavy finančních poradců, kteří 2. pilíř klientům poradili.

Finančně poradenské společnosti navrhovaly nevyplácet jednorázovou provizi, ale dostávat podíl na správcovském poplatku. To ale bylo shozeno ze stolu. Navíc se stejná regulace provize byla vložena i do 3. pilíře, který bude jinak standardním fondovým systémem.

„Kdybych chtěl být stručný, tak bych řekl, tak to za těch 830 Kč nedělejte,“ uvedl v první reakci Radek Urban a dodal: „Vy předpokládáte, že veškeré jednorázové sítě budou podvodníci. To my předpokládat nemůžeme.“ Prodej klientů na Slovensku vyplívá z klasického podnikatelského rizika. Nikdo nebude chtít provozovat penzijní fond s méně než 50 tisíci klientů.

„Nikoho před hypotetickým politickým rizikem chránit nebudu,“ uvedl striktně Radek Urban stan politického rizika.