Velké americké banky jako Citigroup nebo Merrill Lynch v posledních čtvrtletích reportovaly ztráty v řádu několika miliard dolarů a rovněž miliardové odpisy související se špatnými investicemi. Že se krize netýká pouze USA, dokazuje také příklad švýcarské banky UBS, která reportovala ztráty kolem 4,5 miliard dolarů a oznámila odpisy v celkovém objemu 14,5 miliard dolarů.
Bude hůř
Jakoby nestačilo, že prakticky celý bankovní sektor je pod obrovským tlakem prodávajících obchodníků s cennými papíry, minulý týden přišla další rána. Francouzská banka Société Générale ohlásila „zpronevěru“ neuvěřitelných 4,8 miliard euro jediným jejím zaměstnancem, kterému se podařilo obejít interní kontrolní mechanizmy a otevřít rizikové pozice v hodnotě několika desítek miliard eur (!). Načasování je skvělé, i když nebýt současné situace na trzích, nejspíš by se na to přišlo mnohem později.
Propuštění viníka a jeho neobvinění z podvodu navíc zasadilo velkou ránu samotné bance a důvěryhodnosti a schopností jejího managementu, o poklesu jejích akcií ani nemluvě (od oznámení podvodu ztratily již přes 20 %). Stále se navíc objevují spekulace, že banka se pouze snaží zakrýt vlastní ztráty, které chce hodit na hlavu jedinému obětnímu beránkovi.
Rovněž způsob, jakým byla zpráva oznámena a skutečnost a že o ní vědělo několik lidí již pár dní před jejím oznámením (o možných problémech SG se mluvilo dokonce týden předem) vyvolává různé pochybnosti a spekulace. V každém případě situace kolem banky určitě nepřispívá ke zlepšování obrazu finančního sektoru v očích investorů. Jedni investoři prodávají, druzí se naopak těší na to, když se konečně propady zastaví a oni budou moci začít nakupovat za „super ceny.“
Prokleté CDO ještě nedoúřadovaly
REKLAMA
Vypadá to ale tak, že prokleté collateralised dept obligations (mnohé více známě jako CDO, někdy přeložené jako zajištěná dluhová obligace) ještě zdaleka neřekly poslední slovo. Nechci být jedním z těch, kteří vyvolávají paniku a je pravda, že jsem se pořád snažil být optimistou. Ale problémům ještě není konec. Alespoň finanční sektor ještě, zdá se, zdaleka není na dně.
Minulý týden se začalo mluvit o problémech tzv. monoline pojišťoven, jejichž problémy mohou ještě více prohloubit již teď značně pošramocenou pověst bankovních institucí zapletených do obchodů s nástroji vázanými na subprime hypotéky v USA. Tyto úzce specializované pojišťovny se zabývají pojišťováním dluhopisových emisí. Vysoký rating těchto společností (většinou na úrovni AAA, který jim pomáhá udržet právě jejich úzká specializace), umožňuje získat vysoký rating také dluhopisovým emisím společností, které tak vysoký rating nemají, což přináší úsporu nákladů, nebo daňové úlevy.
Špatným krokem se ale ukázalo rozhodnutí pojišťovat CDO. Krize na trhu subprime hypoték, která vedla ke snižování ratingu CDO, způsobila těmto pojišťovnám nemalé ztráty, které dnes ohrožují jejich vysoké ratingové ohodnocení. Jedna z menších monoline společností, ACA Capital Holdings, pojišťující „horší“ dluhopisy, už kvůli ztrátám z CDO zkolabovala a rating A jí byl snížen na CCC, načež její akcie padly o 93 %.
A ostatním také přihořívá. Ratingová agentura Fitch už pohrozila snížením ratingu společnostem Ambac, MBIA a FGIC group, pokud nenavýší kapitál o miliardu dolarů (Amac už dokonce ztratil jedno áčko, MBIA reportoval za poslední kvartál 2007 rekordní ztrátu 2,3 miliard dolarů a snížení ratingu je na dohled). Snížení ratingu monoline pojišťoven bude znamenat rovněž snížení ratingu dluhopisů jimi pojištěných a velký problém pro investory, kteří mohou ve svých portfoliích držet pouze nejvýše ohodnocené dluhopisy. To pak povede k velkým výprodejům spojeným s poklesem cen a následným ztrátám u cenných papírů v hodnotě bilionů dolarů. Situaci nepomáhá ani oznámení společnosti S&P, která zvýšila odhad ztrát z CDO na 19 % z původních 14 %. To bude znamenat další ztráty způsobné snižováním ratingů těchto derivátových nástrojů.
REKLAMA
Stop! Don´t panic!
Že ale ztráty na akciových trzích nejsou způsobeny pouze špatnými výsledky bank, dokazuje příklad ze včerejška, o němž informovala agentura Reuters, resp. analytici České spořitelny. Včerejší snížení úrokové sazby americkou centrální bankou (FED) sice znamenalo příliv optimismu, stačila však jedna zmínka o možných dalších odpisech velkých amerických bank v řádech desítek miliard dolarů kvůli problémům pojišťoven Ambac a MBIA redaktorem stanice CNBC a akcie nakonec skončily v záporných hodnotách.
O možnosti snížení ratingu zmiňovaných společností se přitom již nějakou dobu mluví a není to žádná žhavá novinka, která by za normálních okolností neměla mít na trhy tak výrazný vliv. Ne však v dnešní době, kdy panika a nervozita nutí investory dělat úplně nesmyslné výprodeje při jakékoli zmínce o problémech.
Podobným extrémem je rovněž skutečnost, že o krizi subprime hypoték se vážně mluvilo už v prvním čtvrtletí minulého roku, ale naplno se projevila na trzích až teď, více než tři čtvrtě roku po jejím objevení. Když je na trhu dostatek (nebo spíše příliš) optimismu, není žádný problém dosti velký na to, aby došlo k výraznějším propadům. Naopak, když ovládne trhy panika, není žádná dobrá zpráva dost dobrá na to, aby akciové trhy stoupaly déle, než pár hodin, nanejvýš dní.
Jak jsou na tom české banky?
České banky zatím v této situaci nijak výrazně netrpí. Pozitivním faktem pro české banky je, že do tolik proklínaných nástrojů, jako jsou dnes omílané CDO´s, prakticky neinvestovaly, takže chybějící likvidita by pro ně neměla být tak ožehavým problémem, jako je tomu v USA nebo západní Evropě. Bilance domácích bank jsou čisté a podíl rizikových úvěrů také není na úrovni vyspělejších ekonomik. Dokonce se prý snižuje.
Snižování podílu rizikových a nesplácených úvěrů může mít ale na starosti také boom úvěrů a hypoték, který sice relativně tyto čísla snižuje, ale v absolutních číslech může být nárůst počtu rizikových úvěrů nebezpečně rychlý. Další zvyšování úrokových sazeb, zvyšující se počet nesplácených úvěrů, kterým se po vypršení fixace výrazně zvýšily splátky, stagnace, případně pokles cen nemovitostí výrazná recese v USA by ale nakonec mohly pro banky znamenat velký problém i u nás. Zatím ale nemalujme čerta na stěnu.