Vysoký zisk podnikatele? Důchod nezachrání…

Základním vstupním údajem pro výpočet státního důchodu je osobní vyměřovací základ a získaná doba pojištění. Osobní vyměřovací základ při výpočtu starobního důchodu v roce 2019 se počítá z vyměřovacích základů v letech 1986 až 2018.

Vyměřovací základ u OSVČ za příslušný rok je částka, ze které bylo zaplaceno sociální pojištění. Vyměřovací základ je nižší než dosažené příjmy a než dosažený hrubý zisk. Vyměřovací základ je polovina daňového základu, jestliže je skutečný vyměřovací základ vyšší než minimální vyměřovací základ.

Praktický příklad 1)

Živnostník Pokorný dosáhne za rok 2018 hrubého zisku (příjem ponížený o výdaje) v částce 600 000 Kč. Ročním vyměřovacím základem je tedy částka 300 000 Kč (600 000 Kč x 50 %). Roční vyměřovací základ ve výši 300 000 Kč přitom odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši 25 000 Kč (300 000 Kč: 12 měsíců). Přestože má živnostník Pokorný průměrný hrubý měsíční zisk v částce 50 000 Kč, tak pro důchodové účely se hodnotí 25 000 Kč.

Důchodové spoření a investování na penzi je velmi důležité pro živnostníky uplatňující výdaje paušálem, jejichž skutečné výdaje jsou minimální. V takových případech je roční vyměřovací základ vzhledem ke skutečně dosaženému příjmu nízký, což může vést k mylné představě, že státní důchod bude dostatečně vysoký.

Praktický příklad 2)

Roční příjmy živnostníka Veselého za rok 2018 budou činit 1 000 000 Kč, skutečné výdaje budou 100 000 Kč. Pro daňové účely uplatní živnostník Veselý 60% výdajový paušál. Pro daňové účely je hrubý zisk 400 000 Kč (1 000 000 Kč x (1 000 000 Kč x 60 %)). Vyměřovací základ je tedy 200 000 Kč, což odpovídá hrubé měsíční mzdě 16 667 Kč. Skutečný disponibilní měsíční zisk je přitom 75 000 Kč (1 000 000 Kč – 100 000 Kč): 12 měsíců).

Každý rok pojištění je důležitý

Při výpočtu státního důchodu nerozhodují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, ale rovněž získaná doba pojištění. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky a roky výkonu samostatné výdělečné činnosti, ale rovněž náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, péče o závislou osobu).

V Tabulce 1 je pro názornost vypočítán státní měsíční důchod dle výpočtové formule roku 2019 u osob samostatně výdělečně činné v závislosti na získané době pojištění – počítáme tři varianty 38 let, 42 let a 46 let.  Starobní důchod vypočítáme u hrubého zisku od 200 000 Kč do 2 000 000 Kč, pro zjednodušení počítáme, že tento hrubý zisk za rok 2018 odpovídá všem rozhodným příjmům v hodnoceném období.

Z tabulky je názorně vidět, že většina živnostníků ani v roce 2019 nebude mít starobní důchod vyšší než minimální mzdu, která v roce 2019 bude činit 13 350 Kč. Získat dobu pojištění v rozsahu 46 let se většině žadatelů o důchod nepodaří. Bez vlastních finančních prostředků znamená odchod do důchodu pro živnostníky citelný pokles životní úrovně.

Tabulka 1: Výše důchodu v závislosti na dosahovaném hrubém zisku OSVČ

Zdroj: vlastní výpočet autora