Penzijní reforma podle Jiřího Rusnoka
Premiér Andrej Babiš v poslední době hovoří stále častěji o návrhu penzijní reformy z pera současného guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. V čem penzijní reforma podle Jiřího Rusnoka spočívá?
Návrh penzijní reformy sepsal současný guvernér ČNB Jiří Rusnok spolu se svými tehdejšími kolegy Jiřím Hyzlem, Tomášem Řezníčkem a Martinem Kulhavým z ING Česká a Slovenská republika již v roce 2004, kdy probíhaly první vážné debaty o nutnosti změny penzijního systému. Přestože se penzijní systém parametricky vyvíjí téměř neustále, k vážnějšímu pokusu o jeho stabilizaci od té doby došlo jen jednou – a vzhledem k politické nedohodě prosazené řešení nebylo příliš stabilní a nepřežilo ani jeden volební cyklus.
Základním východiskem penzijní reformy podle Jiřího Rusnoka je kompletní změna filozofie. Lidé odvádějící peníze na důchodové pojištění jsou často přesvědčeni, že si platí na vlastní penzi. „Příspěvky do PAYG[1] jsou platbou našim rodičům, nejsou to příspěvky na naši budoucí penzi,“ stojí v materiálu z roku 2004. Kolektiv autorů vysvětluje, že příspěvkem do průběžného systému jsou vychované děti a jejich platba do průběžného systému je výnosem rodičů za jejich výchovu.
Nárok na penzi z průběžného systému by měl pouze ten, kdo do něj řádně platil. A protože platbou do systému nejsou uhrazené příspěvky, ale vychované děti, na penzi z průběžného systému by měli pouze rodiče, případně osvojitelé či pěstouni, kteří vychovali alespoň jedno dítě. V předmětném návrhu by penze z průběžného systému stoupala až na polovinu průměrné mzdy v ekonomice při výchově tří a více dětí.
Jenže co s lidmi, kteří děti z jakéhokoli důvodu nevychovají? Kupříkladu jsou neplodní a nechtějí vychovávat dítě cizí, nebo se jedná o homosexuální pár, který osvojit dítě podle českých zákonů navzdory antidiskriminačnímu hnutí stále nesmí?[2] Pro ty má penzijní reforma podle Jiřího Rusnoka připravený druhý pilíř.
Druhý pilíř v navržené penzijní reformě je založen na fondovém systému a je přísně zásluhový. Výnosy z něj tedy odpovídají vloženým a zhodnoceným prostředkům. (Ostatně i první pilíř je v tomto systému plně zásluhový, jen se zásluhy počítají jinak.) Do druhého pilíře by povinně musel přispívat každý, ovšem v době, kdy vychovává dítě či děti, by se mu povinný příspěvek patřičně snížil. Při současné výchově tří a více dětí by mohl být i nulový.
Třetí pilíř by byl dobrovolný, přičemž autoři návrhu počítají obdobně jako v současném doplňkovém penzijním spoření se státní podporou soukromých investic.
Priority k řešení: Matky a horníci
Současná vláda si dala za cíl v prvé řadě vyřešit nespravedlnost penzí matek, které se staraly o děti, což jim v současném systému snižuje nejen příjem ze zaměstnání, ale i následný příjem v důchodu. Penzijní systém podle Jiřího Rusnoka toto řeší – matky (a otcové), které vychovávaly děti, by dostaly příspěvek v závislosti na počtu vychovaných dětí, nikoli podle odvedeného důchodového pojistného. Zdá se být proto nepochopitelné, proč vláda chce „nespravedlnost žen“ řešit před penzijní reformou, jejíž aktuálně preferovaná verze má řešení již vnitřně zabudované…
Druhou prioritu – dřívější odchod do důchodu pro vybrané náročné profese, jako jsou horníci, hutníci či řidiči[3] – penzijní reforma podle Jiřího Rusnoka neřeší. Ovšem v tomto případě se jedná o technický problém. Stačí do zákona zabudovat např. ustanovení, že za každý rok odpracovaný ve vyjmenované profesi se základní věk odchodu do důchodu zkracuje kupříkladu o jeden měsíc. První, průběžný pilíř by výši penze dřívějším odchodem ovlivněnu neměl, v druhém pilíři může např. stejný zákon nařídit zaměstnavatelům přispívat 1/12 povinného příspěvku zaměstnance. A obě priority jsou vyřešeny.
Penzijní reforma podle Jiřího Rusnoka: Politicky průchodná?
Vláda Andreje Babiše chce penzijní reformu prodiskutovat s celým politickým spektrem, aby se znovu nestalo to, co provedla Sociální demokracie s předchozím pokusem o stabilizaci penzijního systému. Ovšem první svízel bude mít již u svých koaličních partnerů – ČSSD a skrytého partnera KSČM.
Druhý pilíř v současné preferované variantě penzijní reformy je založen na fondovém systému. A proti tomu koaliční partneři hnutí ANO důrazně protestují. Je jen obtížně představitelné, že by ČSSD souhlasila se zavedením druhého pilíře na bázi penzijních fondů, který v obdobné podobě jen pár let předtím nekompromisně zlikvidovala.
Jen technickou otázkou je, zda by se vůbec našel někdo, kdo by chtěl druhý pilíř (znovu) provozovat. Penzijní fondy, které se do něj již jednou zapojily, jen počítají ztráty. Jeho znovuobnovení by tak muselo být skutečně důvěryhodné a muselo by mít vizi trvale udržitelného systému. Pokud by se ale podařilo najít politickou shodu, penzijní společnosti by mohly svou infrastrukturu obnovit. Alternativou by mohl být státem spravovaný fondový systém, ovšem vzhledem k úspěšnosti státního hospodaření se toto nejeví jako ekonomicky nejlepší možná varianta.
Důchodové pojištění by mohlo klesnout
V současné době odchází na důchodové pojištění 28 % z vyměřovacího základu, kterým je u zaměstnanců hrubá mzda a u podnikatelů 50 % zisku. Penzijní reforma podle Jiřího Rusnoka předpokládá, že by odvody mohly dokonce klesnout a systém by byl přesto dlouhodobě udržitelný.
Základní platba do prvního pilíře by měla být 12 % z vyměřovacího základu a do druhého pilíře také 12 % z vyměřovacího základu. Při výchově alespoň jednoho dítěte by odvod do druhého pilíře klesal, a tudíž by se rodinám s dětmi snížily povinné odvody. Při výchově tří a více dětí by mohly odvody do druhého pilíře klesnout až na 0 %, přičemž základní varianta počítá se 3% odovodem.
Tabulka 1: Sazba odvodu do důchodového systému dle počtu dětí
| Počet dětí | 0 | 1 | 2 | 3+ |
| Příspěvek do fondového systému | 12 % | 9 % | 6 % | 3 % |
| Celkové odvody na důchodové pojištění | 24 % | 21 % | 18 % | 15 % |
Zdroj: Penzijní reforma pro Českou republiku (Inovativní přístup), 2004
Penze z průběžného systému by v základní variantě mohla dosahovat až 31 % při třech a více vychovaných dětech.
Tabulka 2: Výše penze z průběžného systému v poměru k průměrné mzdě
| Počet dětí | 0 | 1 | 2 | 3+ |
| Penze z PAYG systému | 0 % | 10 % | 21 % | 31 % |
Zdroj: Penzijní reforma pro Českou republiku (Inovativní přístup), 2004
Celková penze by přitom mohla dosahovat minimálně téměř poloviny průměrné mzdy v ekonomice. Lidé s nižšími příjmy by svůj náhradový poměr měli dokonce vyšší, pokud by vychovaly alespoň jedno dítě.
Tabulka 3: Podíl penze k předchozí mzdě zaměstnance
| Mzda | 75 % průměrné mzdy | 100 % průměrné mzdy | 200 % průměrné mzdy |
| Žádné dítě | 48,4 % | 48,4 % | 48,4 % |
| 1 dítě | 56,3 % | 52,9 % | 47,9 % |
| 2 děti | 65,6 % | 58,6 % | 48,1 % |
| 3 a více dětí | 75,7 % | 65,3 % | 49,8 % |
Zdroj: Penzijní reforma pro Českou republiku (Inovativní přístup), 2004
Navržený penzijní systém by rozložil riziko mezi demografické riziko průběžného systému a tržní riziko fondového systému. Počítá též s přechodovou fází, kdy starší lidé by do nového systému již nespadali a plný podíl na novém systému by měli lidé do 35 let věku. Deficit průběžného systému by postupně dosáhl až 10 % HDP, ovšem to by mohlo vyřešit například zvýšení věku odchodu do důchodu nad současný strop 65 let, po kterém beztak demografové volají.
Penzijní reforma podle Jiřího Rusnoka má stále řadu parametrů a otázek, které je třeba vyřešit. Její základní myšlenka je ale revoluční a přináší nový pohled na penzijní systém. Pokud by se podařilo obdobnou reformu prosadit, mohla by při rozumném nastavení parametrů zajistit udržitelný důchod a stabilitu penzijního systému.
[1] PAYG – Pay As You Go – průběžný penzijní systém.
[2] Ústavní soud v roce 2016 přiznal právo registrovaných gayů na adopci dítěte, ovšem nikoli v páru, ale pouze jako adopci jednoho z nich. Homosexuální páry mohou podle současné legislativy získat dítě do pěstounské péče, která nevyžaduje sňatek pěstounů.
[3] Viz vyjádření premiéra Andreje Babiše.
