Text: Tomáš Prouza

24. 01. 2008

28 komentářů

AFIZ vykročil správným směrem, ale…

Finanční poradenství

Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců (AFIZ) řadu lidí minulý týden potěšil zprávou o tom, že korporativní členové budou odpovídat za prohřešky svých pracovníků i spolupracovníků na živnostenský list. Chybí ale několik podstatných detailů.

Než je ale nastolím, rád bych předeslal, že krok AFIZu jde dobrým směrem a má šanci stát se důležitým krokem na cestě ke zkvalitňování prodeje finančních produktů u nás.

Pevně doufám, že prosincová valná hromada změny schválí. A doufám, že budou jasnější i podrobnosti.

DOZVÍ SE TO KLIENTI?
První otázkou je, jak se klient o této možnosti doví? O kroku AFIZu sice některá média informovala, ale průměrný klient (či spíše ten podprůměrný, u něhož je riziko zneužití jeho nevědomosti výrazně větší) se o této možnosti nedoví.

Na dlouhodobou propagační kampaň AFIZ prostředky nemá. Budou mít proto prodejci členů AFIZu povinnost o možnosti stěžovat si informovat každého klienta?

^REKLAMA

Zkusí se AFIZ domluvit s ministerstvem financí, ČNB a Českou obchodní inspekcí na předávání stížností, které dostanou tyto instituce?

Bez toho, aby každý klient o možnosti stížnosti k AFIZu věděl, zůstane tato změna jen (polo)prázdným gestem.

PODLE JAKÝCH PRAVIDEL?
Otázka druhá: jak kvalifikovaně a na základě jakých podkladů bude o jednotlivých stížnostech rozhodovat etický výbor?

Tato otázka nemá zpochybnit osobní kvality členů etického výboru, ale zjistit, jaká pravidla budou pro projednávání stížností platit.

^REKLAMA

Etický výbor bude muset často rozhodovat o činech zprostředkovatelů, které se nachází v šedé zóně mezi čistě správnými a čistě špatnými.

Budou předem veřejně k dispozici principy a pravidla, podle kterých budou členové etického výboru rozhodovat?

BUDOU ROZHODNUTÍ ZVEŘEJNĚNA?
Otázka třetí: jasné a veřejně známé postihy přispívají ke kultivaci trhu. Jak tedy bude AFIZ informovat o tom, koho, jak a hlavně za co postihl?

Jasná a veřejně známá politika při rozhodování o stížnostech totiž pomůže definovat a vylaďovat profesní standardy, které v poradenství a zprostředkování u nás citelně chybí.

^REKLAMA

Bude tedy AFIZ zveřejňovat, jaké stížnosti projednával a jak rozhodoval? Poběží veřejná diskuse o tom, jak rozhodování odpovídá předem zveřejněným principům dobré služby klientům a jak se tato pravidla postupně zpřesňují?

Český dozor nad finančním trhem má povinnost zveřejňovat na svém serveru pravomocná rozhodnutí (i když na rozdíl od některých jiných dozorů bohužel zveřejňuje pouze rozhodnutí a nikoliv jejich odůvodnění, takže výchovné působení dozoru je hodně omezené).

Bude o výsledcích stížností veřejně informovat i AFIZ? Kultivaci trhu by to rozhodně prospělo.

Časem jistě vznikne řada dalších otázek – ale věřím, že AFIZ a jeho členové budou ochotni hledat odpovědi. I přes napjaté vztahy by bylo dobré, aby odpovědi vznikaly ve spolupráci s konkurenční asociací i s těmi, kdo stojí mimo tyto asociace.

Vstoupit do diskuze 28 komentářů

Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Jan Žůrek

10 října, 2006

Ostatně, pane Šafránku, jak by podle nových pravidel AFIZ posuzoval kauzu Helvag? Byla by reakce stejně nemastná neslaná jako ta původní nebo by byl postoj AFIZu důraznější? Došlo by na potrestání firmy, která vybrala zcela nevhodný produkt a nutila své prodejce jej prodávat?

Odpovědět
Petr Borkovec

10 října, 2006

A jak by měl AFIZ reagovat? Zjistil by, jestli poradce klienta správně informoval o riziku, jestli mu řekl, že podstupuje nehorázné podnikatelské riziko jako komanditista, ale když to vyjde, tak vydělá hodně slušně. Když ne, tak přijde o vše. A pokud mu to neřekl, tak by v dnešním prostředí měl být výrazně potrestán a trest by měl být odvislý od výše poškození klienta, tedy dle toho, kolik % z majetku klienta činila investice.
Nicméně bavíme se o neporovnatelném, protože protože minimálně stejný díl viny jako poradce, který klienta neinformoval, či OVB nese stát s tehdejší legislativou, která umožňovala na trh podobný produkt přivést a prodávat bez opatření na ochranu spotřebitele(klienta). Ostatně tehdejší legislativa umožňovala klientovi bez potrestání prodat akciový fond s vysvětlením, že se jedná o nejbezpečnější a obrovsky výhodný běžný účet.
Je pravda, že jsem v OVB až od konce roku 2001, takže jsem nezažil prodej tohoto produktu, ale obrat: „OVB nutila své prodejce prodávat“ se mi skutečně nelíbí, protože ani Gramlich, ani Martincová, ani můj dnešní či minulý LD a ani kdokoliv další mi nikdy nevolali, aby mi příkázali, co mám doporučovat SVÝM klientům. Ostatně to by byla poslední chyba, kterou by udělali.

Odpovědět
Pavel Hanzl

10 října, 2006

Přeji krásný večer, pane Borkovče! Myslím že odborně zdatný finanční poradce je živ z provizí, proto musí být dobrý obchodník, ale jeho pověst a tím i postavení na trhu umírá v okamžiku, kdy není eticky vyspělým poradcem. Souhlasím s Vámi, když OVB hájíte slovy „Já vím že naše koza chcípla, ale státu prodej potenciálně jedovatého krmiva před rokem 2001 nevadil, tak co?“ Neškodilo by, kdybyste jako nejschopnější ředitel v OVB připustil, že tak zvučnou značku jako OVB má na trhu zastupovat poradce, jemuž jsou základní principy fungování obchodních společností známy, že nebude mlžit tam kde má dost informací a nemá-li je, tak si je v době internetu snbadmo opatří. Tím ovšem nemyslím paranoidní lustraci majitelů Helvagu do pátého kolena. Bude to osobnost, která si chce postavení finančního odborníka nejen udržet, ale i rozvíjet. Právě Vy osobně, ač Vás znám jen málo, máte můj obdiv. Proč byste nemohl jasně přiznat, že ve školícím systému OVB, který tak chválíte (a objektivně Vám i věřím že je dobrý), prostě chybí základní legislativní minimum, účetní pojmy, a možná i něco praxe z podnikání a maturita? Helvag je pro mě synonyměm slz. Před půl rokem jsem oslovil potenciální klienty v Mostě. Starší manželský pár, přijal mě, ale jak slyšel něco o investicích, rozplakal se ze ztaracené investice 300.000 CZK v Helvagu. Hádejte, přes koho jej nakoupili? A tak nemám nové klienty. Budou chodit už jen na přepážky finančních ústavů. Tady je praktický příklad, že OVB nese morální vinu a měla by ji přiznat, protože uškodila nám všem, co se v našem poradenském rybníčku pokoušíme plavat ve vodě (až vyčistíme bahno).

Odpovědět
Petr Borkovec

10 října, 2006

Ale to je právě to nepochopení. Já nechválím vzdělávací systém OVB, pouze zázemí a možnosti ze spolupráce s ní vyplývající. Vzdělávací systém je můj a odpovědnost za vzdělání a etické vybavení poradce nesu také já. Ostatně zodpovědnost je to, za co jsem placen a proč mám manažerskou smlouvu. Já bych si do portfolia produkt typu Helvag pravděpodobně nepustil (stejně jako dost jiných tehdejších ředitelů), i když teď je snadné být generálem po bitvě.
Nechci posuzovat vinu centrály tehdy, protože jsem při tom rozhodování nebyl a nevím, jestli už tehdy byly dostupné informace, které by říkaly bude z toho průser či někdo to rozkrade. I když nějak o tom pochybuju. Nechci ale také házet vinu na stát – jen si prostě myslím, že na vině jsou lidé, ať už to byl někdo na centrále, nějaký LD, který tomu prd rozuměl a dostal zaplaceno, či poradce, který to prodal jako bezpečnou investici nebo politici, kteří nevytvořili legislativní rámec, který by tomu zabránil. Vyjádřil jsem se pouze k tomu, jak by to dopadlo dnes. A je také jasné, že vzdělanost dnešní většiny lidí v OVB je úplně jinde a jak dochází ke generační výměně, tak jde postupně nahoru. A nejde o ovce. A alespoň ti u mě si sakra dobře rozmýšlí, co budou prodávat a většina z nich ani neumí číst v provizních listinách a pouze si porovnají číselné výstupy ze softwarů.

Odpovědět
Pavel Hanzl

11 října, 2006

Děkuji za odpověď, nezklamal jste mě. Podpořil byste placené finanční poradenství a jasné vymezení poplatkové struktury v návrhu smlouvy finančního produktu, tedy informační povinnost poskytovatele jako primární a poradce jako sekundární? I za cenu, že lidé masově přestanou financovat (třeba i stávající) rezervotvorné produkty ŽP a budete muset naplno jít do OPF a OPF s předplaceným vstupním poplatkem? Vzdal byste se kombíků všeho druhu, které mají za hlavní, ale zamaskovaný cíl šikovně prodat rezervotovorná ŽP, protože v nich není tolik vidět na provizi? Souhlasíte s potřebou masové osvěty o úskalích investic přes pojišťovny na ČT, i když to bude znamenat Váš prudký propad produkce v IŽP? Aby to bylo jasné – jsem úspěšný i v IŽP a bude to bolet všechny poradce, ale jiná cesta k eticky vyspělému poradenství asi nevede. Děkuji za Váš čas, je dobře že na tomto serveru jste…

Odpovědět
Petr Borkovec

11 října, 2006

pěkně postupně:
1. Podpořil byste placené finanční poradenství
odpověď: nejsem si jist. snad pouze v případě, že by ze všech produktů zmizela provizní přirážka, pak se dá dělat poradenství za peníze. Ale musím říci, že mi současný model na dnešní trh, vzdělanost lidí a stádium našeho sektoru sedí lépe. Lidé si prostě masově dnes nebudou platit za poradenství a někdo jim informace donést musí. A kvalitní lidi v dostatečném množství dá jen strukturální firma a tu si v placeném poradenství dokážu těžko představit. Chce to jen zdraví rozum, správný přístup a hlavně etiku a mám příjemný pocit z toho, že se nikdo z mých lidí nenechá motivovat provizemi na úkor klienta. Např. když nějaký partner zvýší na IŽP provize na úkor klienta, tak to lidi jen znechutí.
2 jasné vymezení poplatkové struktury v návrhu smlouvy finančního produktu, tedy informační povinnost poskytovatele jako primární a poradce jako sekundární?
odpověď: tak toto na 100 %. navíc nesnáším hry s počátečními a akumulačními jednotkami. když už jde o IŽP, tak ať je tam napsáno za kolik. Líbí se mi třeba, že ve smlouvách Finance Life od Uniqy je na konci až bolestivě podrobná poplatková struktura a není možné si ji nevšimnout. A přesto s jejím prodejem nemáme vůbec žádné problémy. Ale toto se týká všech produktů. také bych zavedl storna u všeho (SS apod), protože lidem něco nemluví, strhnou jim poplatek za navýšení třeba ze 100k na 1mil. a už není cesty zpět.
3. I za cenu, že lidé masově přestanou financovat (třeba i stávající) rezervotvorné produkty ŽP a budete muset naplno jít do OPF a OPF s předplaceným vstupním poplatkem?
odpověď: nevěřte, že k tomu dojde. I na západě lidé vědí, že jsou pojišťovny drahý a furt tam prachy dávají. Já vidím schůdnou jinou cestu a to je tlak na sjednocování těchto produktů. V daňových úlevách i výstupech pro klienta. Proč nevyvolat místo provizní spirály, tlak opačný – tedy snížení poplatků a zvýšení výstupu pro klienta. Ať si začnou pojišťovny konkurovat, kdo dá víc klientovi a ne zprostředkovateli. Myslím, že i za stávajících provizí a při těch objemech, které se dělají, je možné tlačit na partnery, aby výstup pro klienta byl lepší. Děsím se dalšího zvyšování provizí na IŽP. Ale upřímně proti prodeji IŽP nemám vůbec nic a to i přes jejich cenu a do portfolia dnešního klienta patří, pokud je to v rozumné výši (většinou 1000 Kč na osobu plus krytí či drobné, pro mě je kontrolní hranice max 10 % čistých příjmů klienta) a důvody jsou různé, ale většina byla popsána myslím panem Šafránkem v jednom článku. Budoucnost pravidelných investic s předplaceným poplatkem je však určitě velká a jsem za ně rád, ale pořád platí, že klient musí být ok a poradce musí být ok, jinak si budou chodit lidi uzavírat produkty na poštu.
4. Vzdal byste se kombíků všeho druhu, které mají za hlavní, ale zamaskovaný cíl šikovně prodat rezervotovorná ŽP, protože v nich není tolik vidět na provizi?
odpověď: nesouhlasím. KŽP s hypotékou – NE to je jasné. Kombinaci IŽP a hypotéky jsem si sám uzavřel a dobře si to spočítal. Líbí se mi, že nemusím platit bance kromě úroků splátku a mohu ještě více investovat. Není to zdaleka pro každého, ale dokud nebude možná hypotéka s odloženou splátkou jistiny v kombi s OPF, tak to určité klientele budeme dávat jako jednu z variant – osobně to považuji za nejbezpečnější variantu financování bydlení. 🙂 třeba o tom napíšu nějaký článek, ale nejinteligentnějším klientům dávám porovnání ze čtyřech variant: klasika na 16 let, klasika na 30 let, kombi s IŽP se splacením po 16 letech a hypotéka na 30 let s investování do Rentiéra či Horizontu vedle a věřte nevěřte často se jim líbí kombi a důvod: finančně to vyjde plus mínus stejně jako protažení a kombi s pravidelnou investicí, ale klient dává více do investice a rychleji se tvoří rezerva a hlavně jde o disciplínu a emoce lidí: prostě furt platí, že platit OPF nemusím a šáhnout mohu kdykoliv a zrovna, když tam mám 250.000 Kč (naspořeno a slouží to jako rezerva nebo mimořádné splacení), tak stojím před krásným autem a vím, kam šáhnout. Nebo si mohu vzít leasing, vždyť tu pravidelnou investici přece platit nemusím. Toto je realita. A mám ji bohužel ověřenou na vlastním příkladě. Všechny IŽP, které mám (a mám všechny) jsem nikdy nepřestal platit, ale když jsem investoval do nového klientského centra a další kancelářských prostor, tak jsem přerušil platby právě do pravidelných investic – můžu přece začít později. Ale mám samozřejmě výhodu vyplacené provize z IŽP pro mě.
5. Souhlasíte s potřebou masové osvěty o úskalích investic přes pojišťovny na ČT, i když to bude znamenat Váš prudký propad produkce v IŽP?
odpověď: souhlasím a moc, ale masivní propad produkce IŽP? znovu říkám tomu nevěřte 🙂 v Německu jde KŽP na dračku. navíc pojišťovny jsou podnikatelský subjekt, pokud bude produkce propadat, tak začnou jednat
6. Aby to bylo jasné – jsem úspěšný i v IŽP a bude to bolet všechny poradce, ale jiná cesta k eticky vyspělému poradenství asi nevede.
odpověď: to jsem rád, protože jinak byste se neuživil. Prostě ono není náhoda, že proplacenost pravidelných investic bývá často nižší než IŽP. Ale cesta k eticky vyspělému poradenství nevede přes omezení IŽP, ale přes vzdělávání poradců, vytvoření prostředí s zažitými etickými standardy, informovaností a vyspělostí klientů a přes tlak poradců a zprostředkovatelů s výkonem na finanční instituce, který povede k vytvoření kvalitních produktů. A to nejsou ale ty, kde klient má poplatek 0 a poradce chodí na pastvu. Ostatně je asi jasné, že poradce, který si řekne, že OPF s předplaceným poplatkem je pro klienta méně výhodné než bez předplaceného poplatku a proto mu doporučí OPF bez předplaceného poplatku se asi neuživí.
Ostatně existují i pravidelné investice, které mají vyšší provizi než IŽP. 🙂 ale asi Vás nepřekvapí, že je vůbec neprodáváme.
Bylo to jen telegraficky, takže doufám, že něco nebude pochopeno špatně či příliš cynicky. 🙂
7. Děkuji za Váš čas, je dobře že na tomto serveru jste…
odpověď: tak z toho už takovou radost nemám, ale je to jako závislost 🙂 ale mám rád, když někdo klade rozumné otázky, protože ty probouzejí mozkovou aktivitu a posunují nás dále a přináší sebou zajímavé nápady, takže v tomto případě to nevidím, jako ztrátu času, i když omezení daná tímto způsobem komunikace jsou značná.
Pěkný večer.

Odpovědět
Jan Lener

11 října, 2006

Petře omlouvám se, že jsem ještě neodpověděl na mail, dostanu se k tomu až ke konci týdne. Teď mě zajímá z čeho klient splatí tu hypotéku po 16 letech. Plánujete, že vyhraje ve sportce?

Odpovědět
Petr Borkovec

12 října, 2006

Tak to je super nápad. Tedy ta sportka. To bych to mohl modelovat už ke 14 roku. A kolik sloupců by měl pravidelně sázet, aby měl 90 %ní šanci, že to ke 14 roku splatí?

Odpovědět
Pavel Hanzl

11 října, 2006

Pane Borkovče, mnohokrát děkuji za Vaše názory. Kdybych už nebyl v oboru a v konkurenční firmě a čirou náhodou zavadil o OVB a napoprvé o se štěstím o Vás, zajímal bych se o práci :-))

Odpovědět
Petr Šafránek

10 října, 2006

Velmi jednoduše – pokud by dnes měla některá firma v nabídce produkt typu investice Helvag, neprošla by vstupním auditem AFIZ. To je ovšem hodnocení optikou roku 2006, vycházející právě mimo jiné ze zkušenosti s tímto produktem, nikoliv generálství po bitvě… A toto konstatování nelze v žádném případě uplatnit retroaktivně.
Mimochodem – obávám se, že stát by ani dnes neměl žádný nástroj na to, aby prodej členství ve spolku resp. podílu v komanditní společnosti zakázal – stále by to spadalo pod obecnou zprostředkovatelskou činnost vykonávanou na základě volné ohlašovací živnosti, nikoliv pod činnosti dozorované ČNB…

Odpovědět
Ivan Špirakus

10 října, 2006

Na rozdíl od AFIZ, nemá AČPM individuální členy, kteří by současně pracovali pro firemního člena. Odpovědnost firmy za její lidi je tudíž pro nás zcela přirozená a připadá mi poněkud úsměvné to koncem roku 2006 veřejně vyhlašovat jako velké vítězství. Zákon o zprostředkovatelích platný od 1.1.2005 hovoří o odpovědnosti PA za své PPZ přece zcela jasně. A pokud je zde právní odpovědnost, je samozřejmě i morální.
Také AČPM má vnitřní systém řešení postihu členů za neetické jednání a konkrétním příkladem výstupu tohoto mechanismu je vyloučení jedné firmy z asociace za systematicky neetický postup při prodeji ŽP. Pochopitelně, že i v tomto případě se provinily určité konkrétní osoby (PPZ) ovšem důsledky jejich jednání nese firma. Přesně v duchu zákona 38/2004….

Odpovědět
Jan Žůrek

10 října, 2006

To samozřejmě ano, ale všichni víme, jak neeticky se některé firmy z AFIZu dokázaly chovat. Pokud valná hromada změny schválí a pokud se budou opravdu dodržovat, bude to obrovský skok od situace před rokem, kdy se v kauze Helvag OVB od svých prodejců distancovala a odmítla o jakékoliv odpovědnosti diskutovat.

Odpovědět
Petr Šafránek

10 října, 2006

Vážený pane Špirakusi, to že agent či makléř zodpovídá za PPZ, je mýtus, který nemá oporu v zákoně! Agent či makléř zodpovídí pouze za škodu způsobenou PPZ, nikoliv obecně za jejich činnost. To je velmi podstatný rozdíl!!! Podívejte se na přestupky a správní delikty v zákoně 38/2004Sb. a snadno zjistíte, že ČNB nemůže ani ve správním řízení postihnout agenta či makléře za porušení zákona jeho PPZ!
To, na čem se dohodlo představenstvo AFIZ, jde tedy hodně nad rámec zákona 38/2004Sb..

Odpovědět
Ivan Špirakus

10 října, 2006

pane Šafránku, ale článek pana Prouzy i prohlášení představenstva AFIZ přece hovoří o poškozených či stěžujících si klientech …. – tudíž musela jim být zřejmě způsobena škoda, i když ji v řadě případů nejsou schopni doložit neboť byli neeticky vmanipulováni do situace, kdy nemají důkazy nutné pro případné soudní řízení a to je ta morální odpovědnost firmy, která vychází z její právní odpovědnosti
Nechápu proč do toho taháte ČNB a správní řízení.

Odpovědět
Petr Šafránek

11 října, 2006

Z velmi jednoduchého důvodu – ČNB ve správním řízení ani AFIZ v disciplinárním řízení neřeší náhradu škody, zákon 38/2004Sb. naopak řeší pouze náhradu škody. Vaše tvrzení, že postup AFIZ je pouhým naplněním zákona 38/2004Sb., je tedy poněkud mimo.
PS: Na stránkách AČPM jsem nenašel žádný disciplinární řád ani disciplinární orgán, podle Stanov AČPM můžete člena pouze vyloučit, jinou sankci jsem nenašel. Na Vašem webu není ani žádné upozornění pro klienty, že si u AČPM mohou stěžovat…. Otázky pana Prouzy by tedy měly být směřovány spíše k AČPM…..

Odpovědět
Petr Šafránek

10 října, 2006

Děkuji za logické dotazy, odpovědi nejsou příliš složité:
1. Informační kampaň je samozřejmě součástí opatření, musíme však vyčkat na schválení Valnou hromadou. Vzhledem k tomu, že k těmto pravidlům se přihlásily tři největší členské firmy (OVB, ZFP akademie a Kapitol), o schválení nepochybuji, ale bylo by neseriozní rozhodnutí valné hromady předjímat. Mimo jiné bude tato možnost začleněna do reklamačních řádů členských firem. Spolupráci se státním dozorem ve smyslu zmíněném panem Prouzou poněkud komplikuje platný správní řád – ten neumožňuje správnímu orgánu cokoliv postupovat občanskému sdružení. Obecně bychom byli rádi, kdyby klienti upřednostňovali stížnost k AFIzu před stížností ke státnímu orgánu… V této souvislosti musím připomenout, že AFIZ spolupracuje například se SOS, které má na podobné kampaně dostatek prostředků.
2. Pravidla rozhodování jsou obdobná jako u orgánů státní správy – tedy opatřit stanoviska obou stran a na základě nich rozhodnout co možná nejspravedlivěji. Pokud vím, žádný státní orgán nikde nezveřejňuje jakákoliv věcná pravidla, podle kterých rozhoduje ve správních řízeních. Známa jsou pouze pravidla procesní – tedy správní řád. V případě AFIZu je proces upraven Disciplinárním řádem a ten je zveřejněn.
3. Podle Disciplinárního řádu AFIZ je zveřejnění konkrétního případu jednou ze sankcí, podle mého názoru dosti tvrdou sankcí. Z tohoto důvodů může AFIZ zveřejnit rozhodnutí s plným jménem disciplinárně potrestaného člena pouze v tom případě, že byla pravomocně uložena sankce zveřejnění. V ostatních případech bude AFIZ zveřejňovat pravomocná rozhodnutí EV bez uvedení jména příslušného člena. Cílem bude jednak vytvářet „judikaturu“ a jednak tímto způsobem působit na ostatní členy, aby se vyvarovali jednání, za která byl již někdo potrestán.

Odpovědět
Tomáš Prouza

10 října, 2006

Jen poznámka k bodu 2: v Čechách se tato pravidla nezveřejňují, protože neexistují a často je rozhodnutí správního úřadu loterií podle toho, kdo záležitost vyřizuje. V zahraničí to ale až tak neobvyklé není, například britská FSA (a některé jiné dozory) jasně informují o tom, co považují za přijatelné, co nikoliv a z jakých hledisek budou posuzovat spory a stížnosti. To samozřejmě vyžaduje pracovníky dozoru znalé věci, kteří netráví čas odškrtáváním kolonek na formulářích, výrazně to ale zvyšuje jistotu všech účastníků trhu. Pokud jsou jasně narýsované hranice, pokud si dozor stojí za tím, co jednou řekne a pokud je schopen tvrdě postihnout ty, kteří pravidla poruší, má každý jasno. Jenže takový přístup není vůbec jednoduchý a vyžaduje opravdu kvalitní práci dozorových orgánů.

Odpovědět
Petr Šafránek

10 října, 2006

Souhlasím, takováto pravidla lze ovšem těžko vymyslet od zeleného stolu. Pokud mají mít nějaký smysl, mělo by se v podstatě jednat o zobecněné zkušenosti z dosavadní praxe. Přece jenom historie a praxe FSA je nesrovnatelná s praxí našich dozorových orgánů, o AFIZ ani nemluvě…. Věřím, že minimálně na půdě AFIZ v budoucnu taková pravidla budeme schopni postupně vytvořit. Již z prvního (dnes již pravomocného rozhodnutí – pokuta je zaplacena a převedena na účet UNICEF) můžeme takové jedno pravidlo vytvořit – pokud zprostředkovatel neinformuje jasně klienta o tom, že rezervotvorné životní pojištění má v prních letech nevratné počáteční náklady, je to jednání, které AFIZ bude disciplinárně postihovat.
Nutno ovšem konstatovat, že tím vlastně napravujeme poplatkovou neprůhlednost většiny těchto produktů mající původ přímo v pojišťovnách. Zprůhlednění produktů je třeba jedna z věcí, kterou jsem očekával, že MF dotáhne poněkud dál….

Odpovědět
Tomáš Prouza

10 října, 2006

Zatím bych se nevzdával, na některých věcech se pracuje dál, včetně transparentnosti produktů (což neznamená jen poplatkovou politiku, ale i jasné informování o základních náležitostech). Odpor je samozřejmě velký, u (některých) finančních institucí je samozřejmě očekávaný, nepříliš pochopitelný je třeba u ČNB. Rozpolceni jsou také představitelé distribučních firem, některé myšlenku transparentního informování o produktech vítají, jiní se jí brání, protože by bylo příliš jasně vidět na provize – a ne všichni jsou schopni či ochotni obhájit si svou provizi před klientem. To je ale možná spíše téma na jiný článek.

Odpovědět
Pavel Beran

10 října, 2006

Na to, že je odpoledne, mi tady trochu chybí nějaká reakce AFIZu. Neměl by být přece problém na jednotlivé otázky reagovat, zejména když odpovědi na ně jasně ukážou, jak vážně je celá věc myšlena. A souhlasím s tím, co níže napsal pan Zachrdla, jak k diskutované otázce, tak k odejití pana Prouzy. Myslím, že i firmy z oboru, které ho neměly rády (jako například OVB), musí uznat, že o problematice něco věděl a nebyl oním typickým českým úředníkjem bez názoru.

Odpovědět
Petr Šafránek

10 října, 2006

Omlouvám se, ale občas jsem i mimo dosah klávesnice….. Mimochodem – nevím nic o tom, že by OVB neměla ráda pana Prouzu…. Určitě dal mnoha věcem správný směr, jen škoda, že později dal přednost reprezentaci MF v zahraničí a mnoho věcí na domácím finančním trhu tak nedotáhl tam, kam bych třeba já osobně očekával…

Odpovědět
Petr Borkovec

10 října, 2006

Toto cítím úplně stejně. Nevím, kdo z OVB pana Prouzu neměl rád, ale za sebe mohu říci, že jsem ho za jeho působení na ministerstvu chválil všude, kde jsem mohl – tedy aspoň co do jeho aktivit a názorů týkajících se našeho trhu. Přijde mi, že je jediný, který věděl, o co jde. A rozuměl prostředí a trhu. Z konferencí jsem se mohl navíc ztotožnit s jeho názory a z toho jsem měl radost. Škoda, že tam byl sám a se „socdemákama“ v zádech. A děsím se, kterej teoretik ho nahradí a jakým směrem se vydáme.

Odpovědět
Pavel Kubala

10 října, 2006

Bohužel už nahradil – stínový ministr ZEMĚDĚLSTVÍ strany Zelených a dávný Tlustého kamarád z ministerstva zemědělství. O finančním trhu samozřejmě neví vůbec nic, takže očekávám silný lobbing ČNB za to, aby se některá témata opustila a aby byl „klid na práci“…

Odpovědět
Pavel Beran

10 října, 2006

No, v tom slavném materiálu analyzujícímm vnitřní komunikaci v OVB, který nedávno koloval po Praze, to bylo definováno poměrně jasně. Ale zase není vůbec jasné, proč onen materiál vlastně vzniknul a čemu měl doopravdy posloužit… A v každém případě je to mimo téma článku, omlouvám se.

Odpovědět
Pavel Kubala

10 října, 2006

„Dal přednost“… Co naděláte s tím, že byl jediným náměstkem na MF, který uměl anglicky a uměl ČR reprezentovat? Téměř nikde nemá „zahraniční“ náměstek na starosti také věcné agendy, vzhledem k personální vyprahlosti MF ale na pana Prouzu vedle finančního trhu do roka a do dne po jeho příchodu spadly také mezinárodní vztahy (což zejména v situaci, kdy ministr nikam nejezdí znamená velmi mnoho časově náročných aktivit doma i v zahraničí) a fiskální politika. Naštěstí se mu ale podle mých zkušeností podařilo vybudovat na MF velmi dobrý tým a pevně doufám, že vydrží i nadále.

Odpovědět
Zachrdla - TriMan

10 října, 2006

Pan Prouza ve svém článku nastoluje otázku, zda se o odpovědnosti korporativních členů AFIZu za spolupracující osoby dozví i klienti. V tomto směru o AFIZu nepochybuji a i z tiskového prohlášení je zřejmé, že tyto firmy se budou snažit přijaté rozhodnutí maximálně marketingově využít, viz citace: „Předpokládáme, že to bude významná konkurenční výhoda našich členů, ?“. Spíše se proto obávám zneužití této informace, že klientovi bude tato odpovědnost prezentována jako univerzální a všezahrnující. Pojďme si proto říci, co přijatá odpovědnost neřeší:
Dle prohlášení AFIZu se jedná o „odpovědnost za protiprávní či neetické jednání“. Není to tedy odpovědnost za chybné jednání. Pokud zprostředkovatel sjedná klientovi zcela nevhodný produkt či produkt s naprosto nevhodnými parametry a bude se hájit tím, že tak jednal z neznalosti či že tak konal v dobré víře, je jeho jednání i nadále AFIZem nepostižitelné. Prokazování, že se jednalo o úmyslné neetické jednání bude na straně AFIZu a je otázkou, zda k tomu bude mít potřebné nástroje, ale především, zda k tomu bude mít i potřebnou ochotu.
Druhým problémem je prohlášení AFIZu: „odpovědnost členských firem za jednání všech jejich obchodních zástupců“. AFIS ve svém názvu uvádí, že jde o asociaci zprostředkovatelů a poradců. Jako poradenské se deklarují i některé členské firmy. Na základě uvedeného prohlášení by bylo možno se tedy domnívat, že se jedná i o odpovědnost za poskytované poradenství. Tomu tak ale není. Pokud firma neposkytuje poradenství na smluvním základě, nenese za ně ani odpovědnost. Pokud není nikde uvedeno co klient požadoval řešit, nelze nejen prokázat chybnost poradenství, ale dokonce ani ne to, že poskytnutá služba byla klientovi prezentována jako poradenství. Obecně pojatá prohlášení „odpovědnost za jednání všech obchodních zástupců“ je tedy, pokud jde o poradenství, zavádějící a v tomto směru možná i v rozporu s Etickým kodexem AFIZu („při propagaci svých služeb používá jen pravdivé informace, nezamlčuje důležité skutečnosti a nenabízí výhody, které nemůže zaručit“).
Přesto vše, co jsem výše uvedl, se domnívám, že přijaté rozhodnutí je krokem správným směrem. Nelze jej ale přeceňovat, musí následovat další kroky, ale především musí být přijatá odpovědnost
správně interpretováno a vysvětlováno klientům.
Na závěr ještě poznámka pod čarou: I já, stejně jako dva zde včera diskutující pod jiným článkem, považuji pana Prouzu za nejschopnějšího člověka na MF a je mi velmi líto, že byl odvolán.

Odpovědět
Marek Jašek

10 října, 2006

Zejména ta, jak se o této možnosti klienti dozví. Navíc pro různé produkty platí různá pravidla, u pojistek se třeba musí klient dovědět o možnosti stěžovat si ČNB. Ale v praxi se o tom moc nemluví, informace je malým písmem mezi jinými malými písmenky a téměř nikdo si jí nevšimne…

Odpovědět
Petr Růžek

10 října, 2006

Souhlasím, pokud nebudou dána (a kontrolována) pravidla na to, jak o možnosti stížnosti k AFIZu informovat klienty, bude to prázdné gesto. Jednou věcí také je říci o tom novým klientům při podepisování smluv, ale co velká většina již existujících klientů? Budou poradci firem povinni o nové možnosti informovat své stávající klienty v průběhu následné péče? Nebo se jen změni stanovy, ale klienti se o té možnosti nedoví?

Odpovědět

Zpět k článku