Text: Karel Smetana

24. 01. 2008

48 komentářů

Taky prodáváte

Finanční poradenství

Nedávno jsem zahlédl inzerát, který zněl: "Prodám rok starý nehavarovaný autobus Neoplan za 750.000,-Kč, výhodná koupě. Ač to byla koupě evidentně výhodná, koupi jsem nezrealizoval. S autobusem se totiž v Praze špatně parkuje a já parkovat potřebuji.

Zaráží mě, že ve finanční branži stále někteří poradci prodávají "výhodné neoplany" místo "užitečných osobáků" – a klienti je s radostí kupují.

VLASTNOSTI
Vše, co je předmětem spotřeby (a nákupu) má nějaké vlastnosti. Vezměme v úvahu jednu takovou konkrétní mandarinku. Je kulatá, oranžová, šťavnatá, bez pecek, je to nadprůměrně objemná mandarinka, má sladkou chuť, má kůru, kterou je třeba oloupat, jde snadno oloupat, je ze skandinávie ze skleníku, je od firmy, která prodává nejvíce mandarinek na trhu, je to oblíbená mandarinka jeho veličenstva prince Harryho a je na ní sleva.

VÝHODY
Vše, co je předmětem spotřeby (a nákupu), má nějaké výhody. Výhody můžeme volně definovat jako podmnožinu vlastností. Výhodnou se vlastnost stane ve chvíli, kdy zaujme spotřebitele, nebo když můžeme říct, že je prokazatelně lepší než vlastnost konkurenčních produktů.

U našeho příkladu s mandarinkou můžeme za výhody označit tyto vlastnosti: jde snadno oloupat, má sladkou chuť, je bez pecek, je nadprůměrně objemná, šťavnatá, je na ní ta sleva.

PSEUDOVÝHODY
Některé vlastnosti můžou býti považovány za výhody, ač si to "nezaslouží". Tyto pseudovýhody se reálnými výhodami nestanou ani pokud nás o tom přesvědčuje marketingové oddělení, či schopný pěkně oblečený obchodník s kravatou.

^REKLAMA

Všichni totiž například tušíme, že to, že je mandarinka kulatá, není žádná výhoda. Není to nic, co by běžného spotřebitele zajímalo.

Představme si ovšem člověka, který nikdy mandarinku, nebo obdobný produkt nikdy neviděl. Pak by asi nebyl problém jej přesvědčit, že i kůra na mandarince je velice výhodná.

Z pseudovýhody se stane výhoda v subjektivním vnímání spotřebitele ve chvíli, kdy nemá dostatek objektivních informací.

UŽITEK
Vše, co je předmětem spotřeby (a nákupu) může mít nějaký užitek. Užitek volně vymezme jako podmnožinu výhod a účel produktu, který je identický s potřebou spotřebitele.

Zároveň můžeme užitek vnímat jako přidanou hodnotu. U naší mandarinky je užitkem třeba to, že má sladkou chuť, jde dobře oloupat (snadnější příprava), je na ní sleva.

Teoreticky by užitkem mohly být všechny výhody, pokud by je spotřebitel potřeboval. Jinými slovy, užitek je determinován potřebou.

Koupí si takovouto mandarinku pro vlastní spotřebu člověk, který je na mandarinky alergický? Koupí si mandarinku ve slevě někdo, kdo jí nehodlá sníst? Koupí si ji ten, kdo chce sníst mandarinku, i když už doma má nesnědených 10kg mandarinek z předchozího nákupu? Učiní tak pouze proto, že mandarinka má spoustu výhod?

^REKLAMA

Asi ne shodněme se. Stejně tak já si nekoupím Neoplán, protože potřebuji snadno zaparkovat (nehledě na to, že autobus by se mi vzhledem ke spotřebě značně prodražil).

UŽITEK A FINANCE (HURÁ NA VÝHODY)
Tak proč často vídám, že si klienti kupují finanční produkty kvůli výhodám? Proč vídám u lidí pod pětadvacet let nesporně výhodné, ale v daném případě většinou absolutně neužitečné rezervotvorné KŽP?

Proč u lidí, kteří potřebují pohotovostní rezervy, vídám jen "dlouhé" produkty? Jak chtějí někteří financovat akontaci leasingu za tři roky z dnes založeného stavebního spoření?

Proč rodiče pojišťují děti, když sami nemají zajištěna rizika? Proč si lidé berou "výhodné spotřební úvěry? Proč kupují výhodné "kombíky" a proč se snaží levné úvěry na bydlení rychle splatit? Proč v oblasti financí najednou ztrácíme soudnost?

Vždyť jsme prý jedním s nejinteligentnějších národů, co se nakupování týče (viz článek). Odpovědi jsou v zásadě čtyři.

PRVNÍ
Složitost finančního světa, množství finančních produktů a s tím související propastný nedostatek informací způsobuje (mimo jiné, ale o "jiném" jindy), že se lidé chytají jednoduchých hesel.

Příklad: "Zbavit se hypotečního úvěru co nejdříve je výhodné, méně přeplatím". Konkrétní příčinu můžeme spatřovat v neznalosti problematiky oportunitní příležitosti, metody NPV (net present value – čistá současná hodnota). Prostě… ve finanční negramotnosti.

^REKLAMA

DRUHÁ
Častou příčinou špatného "nákupu" ve světě financí je to, že si klient nechá výhodu prodat a trochu zapomene, že s Neoplánem se špatně parkuje.

Příklad: "Je mi 21 let jsem student a maminka mi platí rezervotvornu pojistku od pojišťovny, u níž jsou pojištěni členové Britské královské rodiny, až mi bude čtyřicet, dostanu vyplaceno x Kč a až budu vydělávat ,budu si jí platit sám. Je to výhodné spoření a navíc jsem výhodně pojištěný pro případ ztráty života."

Příčina: Setkání s prodejcem finančního produktu, jehož úkolem je prodat. Při prodeji kladl důraz na ohromení pozitivními dopady produktu, bez ohledu na plánování, či reálné potřeby klienta (horizont, nízká variabilita). Klient si koupil pouze dobrý pocit.

TŘETÍ
Reklamy finančních institucí postavené (jak jinak) na výhodách produktů.

Příklad: Penzijní fondy se snaží zaujmout potenciální klienty státním příspěvkem, který mají všechny. Lidé pak jdou do fondu, na který slyšeli reklamu za účelem získání státního příspěvku, nikoliv s plánovaným portfoliem zajišťujícím finanční prostředky ve stáří.

Jdou si za 300,- Kč koupit 120,- Kč státních. Příčina: Nedostatečná oficiální kampaň státu o reálném stavu důchodového systému a neuvědomování si reálného stavu věcí klienty.

Samozřejmě je užitečnější si na důchod spořit než ty peníze utratit. Ale jsou lidé (a poradci), kteří optimalizují procentuální výši státních subvencí bez ohledu na své reálné potřeby.

V praxi jsem se setkal s nechutí odkládat do penzijního fondu více než 100,- Kč měsíčně, protože by klesl poměr státní dotace. Na svůj užitek (reálnou potřebu) již klient nedohlédl.

ČTVRTÁ
Nedostatečná motivace lidí vyhledat opravdu kvalitního profesionála, který by se jim o domácí portfolio po projednání potřeb staral.

Příklad: Neuvažování o penězích jako o aktivech a nevyužívání levných pasiv. Na rozdíl od zubů, finanční kazy nebolí. Ale naštěstí na rozdíl od zubních lékařů finanční poradce občas přijde sám. O kvalitě poradců a jak jí poznat se zmíníme jinde.

Jste poradce? Pak jste se snad s článkem ztotožnili. Jste-li klient, zakažte si otázku "Je to výhodné?" a nahraďte ji otázkou "Je to pro mne užitečné?"

A konečně, jste-li prodejcem finančních produktů, který nemá široké portfolio napříč celým finančním trhem, pak je na místě zamyšlení nad vaší profesní budoucností. Klientům totiž jednoho dne přestanou stačit výhody vašich produktů. Budou žádat užitek.

Vstoupit do diskuze 48 komentářů

Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Michal Tomandl

21 října, 2006

Dobrý den, nejdřív se omlouvám za svůj prázdný příspěvek, trochu mi ujela ruka :-))
Ale teď k věci. Článek jsem přečetl a je v něm mnoho zajímavého. Především rozdíl mezi výhodami a užitkem, ale právě v tomto bodu mě trošku zarazila následná diskuze. V diskuzi je kritizováno KŽP, IŽP a zprostředkovatelé, kteří ho prodávají. Dle mého lajckého názoru to není dobře. KŽP, IŽP je především POJIŠTĚNÍ tzn. že má krýt rizika a nelze se na KŽP, IŽP dívat, že má vydělat nějaké peníze. Jaký je užitek investice do OPF v případě, že za dva roky zemřu? Nebo že se dostanu do invalidního důchodu, ať nemocí, či úrazem? Myslím si, že pokud někdo prodává KŽP jako nějakou investici, která vynese nějaké peníze, je to špatně! pojištění je zkrátka pojištění a investice, je investice. Nejlepší pro lidi je mít kombinaci pojištění a investic.
Přeji příjemný den.

Odpovědět
Jan Lener

21 října, 2006

Přesně tak, pane Tomandle! Souhlasím. Užitek je determinován potřebou a 24000 (třeba) v OPF rodině v případě nějaké nepříznivé události nepomůže. IŽP ano. Je třeba ale také vidět, že máme i RŽP, což může být pro někoho vhodné.

Odpovědět
michal Tomandl

21 října, 2006

Také s Vámi souhlasím. Proto je vždy potřeba udělat analýzu klientových potřeb a podle ní nastavit produkty. Každý ( téměř ) produkt má své opodstatnění a je pro někoho vhodný, hlavní je použít ho vhodně.
Přeji hezký den.

Odpovědět
Jan Lener

21 října, 2006

Pokud se nebudete zlobit :-), je třeba odhadovat i potencionální nevyřčené potřeby…

Odpovědět
Anonym

21 října, 2006

Za smajlíkem chybí slovo „doplním“ 🙂

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

22 října, 2006

Pojištění slouží ke krytí „neočekávaných“ údálostí. Dá se říci pro případ krátkého života. Investování by se dalo přirovnat také k pojištění, ale pro případ dlouhého života. Máte pocit, že se tu srovnávají hrušky s jablky? Inu, máte pravdu, ale vina není na nás. Vždyť je to takové lepší spoření…:-)))

Odpovědět
Michal Tomandl

21 října, 2006

Odpovědět
Pavel Hanzl

17 října, 2006

Dobrý den všem finančním poradcům! Myslím, že neustálé slovní půtky na téma, že rezervotvorné pojištění je zločinem na klientově portfoliu jsou zbytečné. Všichni přece víme, že investiční společnosti si mohou – ale nechtějí vzít úvěry, aby nám zaplatili lepší provize za to, že budeme masově prodávat OPF místo IŽP. Pojišťovny to už dávno pochopily jako skvělý byznys a klienta stejně zajímá (mělo by), co bude mít na konci. Přestaňme se omlouvat za to, že smlouva obsahuje poplatky a my jsme z nich nějak – mnohdy královsky – také zaplaceni! Na celý problém se přece můžeme dívat i tak, že pojišťovny i investiční společnosti přece svobodně a tržně usilují o to, aby poradce prodával právě jejich produkty. Ty ústavy přece soutěží o náš čas! Tak jako je utopie doufat v nějakou podstatnou změnu ve finanční gramotnosti národa, tak je též utopie doufat, že podstatná část poradců bude ignorovat IŽP. Vše je relativní. Když klientovi zredukujeme nebo utlumíme rezervotvornou složku na KŽP a nahradíme ji z podstatné části IŽP, jistě jde o dobrou službu. Naše nezávisle – závislé poradenství – ANO, jistě šlo by dělat na absolutně nejčistší úrovni, tedy v důsledné minimalizaci poplatků a tedy i provizí. Vždy tu bude rozpor v tom, že nás živí důvěra za poradenství, ale zaplaceno dostaneme za zprostředkování. Jen se mi nějak vytrácí smysl toho, proč jsem špičkový finanční poradce, když ještě stále nemám nové vozidlo Škoda Superb? Jistý poradce společnosti Fincentrum si vydělává hodně přes 1 milión CZK měsíčně. Ptám se: je snad špatný poradce, když se na něj houfně obracejí desítky nových klientů přes spontánní doporučení od těch stávajících? Zde naleznete odpověď. Klient je vydán na pospas finančním ústavům a ty jej klidně odrbají dohola, pokud mu nepodáme „relativně morálně čistou pomocnou ruku“. Nikoho z obchodních sítí pojišťoven nevzrušuje, že chytře prodávaným KŽP klientovi přímo škodí. Nestačí mi nadstandardně pracovat a spokojit se s malým ohodnocením. Náš klient je bohužel (a taky bohudík) finančně negramotný. Když jej bolí zub, sám vyhledá lékaře. Ale – pánové Lener i další odborníci jichž si vážím mi prominou – když klienta objektivně zatěžuje finanční neefektivita, ale on to subjektivně neví, my jej musíme najít, odstranit jeho primární strach z neznámého, musíme trpět jeho vrtochy (obvykle na počátku vztahu máme u něj tu nejnižší prioritu) že na nás nemá čas, musíme trpělivě vysvětlovat, aby se uměl správně ptát, musíme jej vést za ručičku aby si uvědomil některé kruté souvislosti – a Vy chcete, aby tato soustavná péče byla téměř ZADARMO? Jakkoliv na mě může rozhořčeně vykřiknout pan Kožúšek a jiní zastánci absolutního poradenství za úplatu, pořád tu máme jeden důležitý problém: daňový poradce, právník i špičkový manažer – ekonom si nechají svůj čas draze zaplatit. Kdo nevěří, navrhuji podívat se na to, jak ČSA neváhá platit za externí poradenské služby. Já chci, abychom tuto službu eticky porovnávali s původním stavem finančního portfolia klienta. Ano, tak jako lékař chirurg mnohdy rozhoduje o životě toho klienta na stole, máme i my velkou moc dobře či lépe nastavit portfolio. Opakuji, nevyhrají idealisté, protože jde o velké peníze. Jakkoliv je mi to líto, musím i já umět prodat a chtít prodat IŽP……..a tímto zdravím i pana Borkovce, který si zaslouží úctu.

Odpovědět
Jan Lener

17 října, 2006

Doufám, že článek nevyzněl tak, že odsuzuje rezervotvorné životní pojištění…o tom určitě není! Je o tom, kdy jaký produkt použít, což je závislé na tom, co se s tím sleduje. Ublížení se můžou cítit pouze přímí zástupci a lidé prodávající typová portfolia.

Odpovědět
Pavel Hanzl

17 října, 2006

Článek je to opravdu skvělý, lépe bych to ani já nenapsal – a že píšu rád :-))

Odpovědět
Jan Lener

17 října, 2006

Díky, pane Hanzle 🙂

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

17 října, 2006

Dobrý večer pane Hanzle,
s zaujetím jsem si přečetl, co jste zde napsal a dovolím si opět reagovat. Pokusím se zde subjektivně vybrat, to co vnímám jako podstatné.
—————————————————————————————————————
Naše nezávisle – závislé poradenství – ANO, jistě šlo by dělat na absolutně nejčistší úrovni, tedy v důsledné minimalizaci poplatků a tedy i provizí. Vždy tu bude rozpor v tom, že nás živí důvěra za poradenství, ale zaplaceno dostaneme za zprostředkování. Jen se mi nějak vytrácí smysl toho, proč jsem špičkový finanční poradce, když ještě stále nemám nové vozidlo Škoda Superb?
—————————————————————————————————————
RE: Pane Hanzle, možná proto, že špičkový poradce, ještě neznamená bohatý poradce. Víte, kde se berou ty peníze na ty různé „paláce“ finančních institucí? Za poctivé poradenství? Možná, že už jste četl článek od bývalého náměstka ministra financí TOMÁŠE PROUZY, kde stálo toto:
„Lidi se v obrovské míře zadlužují a pořizují si nevýhodné finanční produkty. Co jste udělal pro zlepšení situace?“
Snažili jsme se například o to, aby finanční instituce pracovaly s přesnější a srozumitelnější terminologií. Odpor proti této změně byl ale velký. Umožnila by totiž jednodušší srovnatelnost produktů a zvyšovala tak v líném českém finančním rybníku konkurenci.
Já chápu, že chcete být za své poradenství dobře odměněn. Ale vy zase pochopte, že pracujete s důvěrou klientů. Nebo vás to už také pohltilo? Nepříjemní klienti, finanční negramotnost, obrovské lobby finančních ústavů, zajímavé provize, dárky, soutěže, uznání, popularita?.
—————————————————————————————————————
Přestaňme se omlouvat za to, že smlouva obsahuje poplatky a my jsme z nich nějak – mnohdy královsky – také zaplaceni! Na celý problém se přece můžeme dívat i tak, že pojišťovny i investiční společnosti přece svobodně a tržně usilují o to, aby poradce prodával právě jejich produkty. Ty ústavy přece soutěží o náš čas!
—————————————————————————————————————
Re: Teda nejde o to kolik dostaneme, ale o to, aby klient věděl kolik zaplatí. Pokud bych to přirovnal k autu, výkon není vždy nejdůležitější, záleží i na spotřebě. Od toho jsme přece finanční poradci. Auto s velkou spotřebou, také nikdo nepřijde reklamovat, ale nové si od vás nekoupí. Řeknu vám skutečný případ, dle mého názoru neetického profesního chování. Nedávno jsem se na jedné schůzce, setkal se zástupcem nejmenované farmaceutické firmy, která se zabývá prodejem různých léků, z velké míry i pro závažná onemocnění. Když jsme tak diskutovali, tak jsme se dostali i k tomu, jakým způsobem se tyto léky nabízejí. Dozvěděl jsem se, že většinou, je odbyt těchto léků, závislý na lékařích, kteří tyto léky naordinují pacientům. Farmaceutické firmy tedy vysílají zástupce k těmto lékařům s cílem, namotivovat je tak, aby především doporučovali produkty té či oné konkrétní farmaceutické firmy. Tyto ústavy také vlastně soutěží o čas, jenom jde pro změnu o čas lékařů. Činí tak různě, velmi často i -nazveme to- vysokou provizí z těchto léků. Vezmeme-li ještě v úvahu, že tito lékaři, ač třeba někteří z nich jsou skutečnými odborníky, nejsou vždy schopni objektivně posoudit kvalitu všech těchto farmaceut, tak nás to nutí k zamyšlení, kam až tenhle přístup, bez etiky může dojít. Tady si to chce jen uvědomit i z té druhé strany J
—————————————————————————————————————–
„Jakkoliv na mě může rozhořčeně vykřiknout pan Kožúšek a jiní zastánci absolutního poradenství za úplatu, pořád tu máme jeden důležitý problém: daňový poradce, právník i špičkový manažer – ekonom si nechají svůj čas draze zaplatit.“
—————————————————————————————————————–
RE: Samozřejmě. Mají vzdělání, schopnosti, píli i příležitost. Ale i mezi nimi jsou přece také propastné rozdíly. Nemyslíte? Koho z nich by jste si vybral vy? Budete vyžadovat kvalitu? Např. budete-li tak dobrý, jako pan Majer, nebudete muset prodávat jen dokola rezervotvorné životky , aby jste se uživil (to byl pochopitelně vtip!) Myslím si, že vy na to máte J
Pěkný zbytek večera.

Odpovědět
Pavel Hanzl

18 října, 2006

Pane Kožúšku, nečekal jsem od Vás jinou reakci. Pravidla určily pojišťovny, to ony mají silnou lobby, brání se jasnému vyznačení poplatků ve smlouvách a brání též osvětě. Ony tahají za delší konec provazu. Ano, pracuji na tom, abych byl dobrý jako pan Majer. Pracuji na tom, abych byl nejen špičkový, ale též bohatý poradce. Jistě tušíte, že nejbohatší klienti si přejí být obsluhováni bohatými poradci – jde o jistý odznak úspěšnosti a kvality – právě tak jako si již nemohu dovolit používat 10 let starou Felicii. Doufám že o mých mravních kvalitách nepochybujete. Vše je relativní, jak jsem napsal.

Odpovědět
Pavel Hanzl

18 října, 2006

Jen pro doplnění, pane Kožúšku, peníze pro mě nejsou cílem života, jen cestou k finanční nezávislosti a ke svobodě. Ke svobodě všedního dne, kdy vstávám ve čtyři a pak si jdu s kamarádem pinknout tenis. Nemusím si někde odpíchnout v 5:55, abych měl na chleba. K té etice a otázce, jestli jsem propadl lákadlům: myslím si, že láhev vody uprostřed Sahary má přece jen jinou cenu, než na louce ve Skotsku. Nežijeme v Říši dobra, ale v Říši lidí, se všemi vlastnostmi lidí. Náš trh je velmi nevyspělý, zato však raketovým způsobem roste.Každý na ulici, koho potkávám, mě potřebuje, jen to subjektivně zatím neví. je tu obrovská možnost být prospěšný. Ale to je přece základní pravidlo tohoto hospodářského systému – najít co nejvíc lidí, kterým můžeme být prospěšní. A proto jsem u firmy, která roste ještě rychleji než trh. Naprosto mi vyhovuje, že Fincentrum se ke mně chová jako ke klientovi a pochopilo, že jsem to já – a se mnou dalších 150 nejlepších – kdo jsme ta značka. „Absolutní poradenství“ se zde neprosadí ještě nejméně 5 let. Z interních zdrojů vím, že taková Sophia Finance málem zkrachovala, neboť určitou dobu nebyla schopna zaplatit své lidi. A tak budu denně dodávat relativně čisté, eticky únosné služby, neboť ve svém věku mám nejvyšší čas nějaké ty peníze vydělat. Když se zamyslíte, rozumný člověk celý život optimalizuje, jak legálně a slušně vydělat peníze. Odsuzuje snad někdo fotografické umění pana Saudka? Neznám nikoho, kdo by mu záviděl peníze – jen ty ženské okolo. A o tom to je. Peníze (a někdy umění) jsou cesta ke svobodě. Sbírejme zážitky, protože na ně máme. Přeji krásný večer!

Odpovědět
Jan Lener

18 října, 2006

Interní zdroje o tom že Sophia Finance málem zchrachovala? Co je interní zdroj?

Odpovědět
Pavel Hanzl

18 října, 2006

Pane Lenere, nemohu uvést jméno toho zdroje, ta informace není ověřená, zněla však docela pravděpodobně a je z blízkosti té firmy.

Odpovědět
Zachrdla - TriMan

18 října, 2006

Uvést něco takového, bez ověření a bez udání zdroje, je velmi podlé. Dobrá pověst je pro poradenskou firmu mimořádně důležitá a citlivá záležitost. Sofia Finance, přestože se jedná o konkurenci, si velice vážím. Sleduji je velmi pozorně, ale o záležitostech, které uvádíte, nemám žádnou informaci a ani v minulosti tomuto nic nenasvědčovalo.

Odpovědět
Pavel Hanzl

18 října, 2006

Pokud to chápete jinak než to bylo míněno, omlouvám se Vám i firmě Sophia Finance.
Nejde o kvalitu a pověst této firmy. Každý – i slušný člověk měl někdy insolventní situaci. Ta informace byla uvedena v kontextu toho, že peníze a jejich dostatek bohužel hrají významnou roli. V placeném finančním poradenství jistě ještě o něco více, než v provizním. Můj zdroj je z Moravy a je to finanční poradce s dlouholetou praxí. Objektivně nemá důvod lhát. Mojí chybou ovšem je, že jsem tuto informaci zveřejnil bez ověření. Ještě jednou se omlouvám všem. Kromě toho, dočasnou insolvenci každá firma tají. Mělo jít o divergenční proces schopných poradců této firmy někam jinam. Ale opravdu nechci spekulovat. Dám si příště pozor na formulace.

Odpovědět
Petr Borkovec

18 října, 2006

Tak to tedy koukám pane Hanzle. Máte odvahu. Klobouk dolů. S většinou samozřejmě souhlasím. Všichni asi navíc tuší, že absolutní poradenství, jak jste to krásně nazval, nejsme schopni dostat k retailové mase lidí a hodí se maximálně pro privátní klientelu, která je schopna si bohatě připlatit a pak neřeší, že si platí za poradenství, které se skládá z produktů, ve kterých je ještě jako bonus provizní přirážka v poplatcích. Přeji pěkný den.

Odpovědět
Pavel Hanzl

18 října, 2006

Děkuji Vám za uznání, pane Borkovče. Je to oboustranné. Máte můj respekt, i když se osobně neznáme. Vaše názory jsou mi nesmírně blízké a po odbornostní stránce se velmi podobáte mému manažerovi. Z Vašich příspěvků je opravdu vidět, že máte jasno a přesně víte, o čem úvahy o relativitě v naší branži jsou. Pracujete s věkem klienta a optimalizujete. To je krásné a znamená to, že Vás nějaké „výhody“ typu daňové odpočty, nebo přímá státní podpora finančních produktů nelimitují v odbornostním růstu. Uvědomuji si, že nejschopnější ředitel OVB zajisté NEUČÍ své lidi, aby jen bezduše prodávali „Výhody bez užitku pro konkrétního klienta“. Já manažer nejsem a nechci být, jsem na nejvyšším nemanažerském postu a chci se podílet na kultivaci našeho oboru. Opravdu se nestydím napsat, že umím více profesí, ale tuto jsem si vybral jako jedinou, kterou chci dělat, protože má nejvyšší výnosový potenciál. Já i Vy – každý chápeme, že VIP osobnosti jsou meta každého schopného poradce, i když bych pro pana Kožúška měl dodat, že nikoliv pro všeho schopného poradce. Pojďme tedy všem poradcům na tomto webu společně deklarovat, že se nemusejí stydět, pokud klientovi vytisknou modelaci IŽP, nezapomenou na sloupec s odkupným a jasně a pevným hlesem řeknou: „Vidíte? pojišťovna si za celou pojistnou dobu účtuje správní poplatky a do prvních let také zisk a počáteční poplatky. Z těchto poplatků jsem i já nějak zaplacen. Ale pozor, Vás by mělo mnohem více zajímat, že všechny – byť nezhodnocené počáteční jednotky – dostanete zpět na konci pojistné doby. Jistě je Vám jasné, že jsem úspěšný poradce a také chci být slušně ohodnocen. Máte nějaký dotaz?“ Přeji krásný den, jenom slušné příspěvky od poradců konkurenčních firem a žádné dementní klienty, byť je mé přání z říše Utopie!

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

18 října, 2006

Dobrý večer pane Hanzle. Myslím si, že kvůli mě nemusíte nic dodávat. V podstatě máme stejné cíle, ale odlišné cesty. Takže tu poznámku přecházím…:-)

Odpovědět
Pavel Hanzl

18 října, 2006

Jsem velmi rád pane Kožúšku, že jste nad věcí. Velmi si Vás vážím. Naše cesty jsou prostě rozdílné. A máte pravdu, že oba chceme uspět a eticky obstát před vlastním svědomím a před klientem. Já to mám trošku těžší než Vy, protože jsem personálně spojen s osobami, které mě do fin. por přivedly. Přeji hezký večer!

Odpovědět
Jan Lener

18 října, 2006

Obávám se, pane Hanzle, že to Petr Borkovec myslel ironicky…a zpochybnil placenné poradenství. Nebo se mýlím?

Odpovědět
Pavel Hanzl

19 října, 2006

Pane Lenere, myslím že pan Borkovec patří k tomu lepšímu v OVB. Vzhledem k tomu, že on i já jsme v provizním poradenství a oba si uvědomujeme souvislosti, zejména v obtížnosti smět dodat retailové, podstatné mase placené finanční poradenství (preventivně nás většina lidí odmítne, nebo nezmění priority ve výdajích), nevyhnutelně to pak vede k relativnímu, nikoliv absolutnímu finančnímu poradenství. Ano, uvést popaltky je pořád čestnější, než je zamlčet. Ovšemže nejlepší by pro klieta bylo, kdyby poplatky a tedy naše odměna byly co nejmenší. Ale nejen finanční, celý trh vždy fungoval na základě konkurenčních výhod a správných informací. kamkoliv se podíváte, ve všech profesích se na nás dívají jako na klienty, kteřínemají buď manuální nebo duševní schopnosti, které mají jednotliví zástupci těch profesí. bez mrknutí oka všechny tyto profese maximalizují svůj výnos z podnikání. Nenajdeme mnoho příkladů, kdy by třeba cech pokrývačů založil server pokrýváme.cz a tam by se navzájem mrskali za to, že natahují ceny, dělají kartelové dohody, neučí laickou veřejnost jak si sám vyrobit krov a pokrýt jej krytinou, nespílají si, že prodávají Bramac místo KB Blok. A teď se schválně zamyslete, zda pan Borkovec potřebuje nasazovat zlomyslný ironický tón. On se mnou souhlasí v tom, že placené poradenství je čistší, ale zatím se na našem nevyspělém trhu neprosadí v podstatné míře. I Vy přece víte, jak je těžké obracet priority klientů a většina si logicky řekne, že jim zadarmo poradí v pěti nebo šesti pojišťovnách, oni to pak doma proberou v kuchyni a „správně se rozhodnou“. Běda, aby někoho cizího pustili do svých rodinných financí. Končí to přesně jak píše pan Borkovec. Stavebka s CČ 1 mil. CZK, PP na 1.500 CZK v 25 letech, drahé spotřebiteláky, povolené debety, kreditní karty v mínusu a výhodná KŽP (říkali to přece i v televizi). Víte, většina lidí na tomhle webu jsou špičkoví profíci, hodně jsem se tu naučil. Ale dokud se neobjeví masová inteligentní reklama na finanční mandarinky (přeji mnoho úspěchů ve financování kampaně), nepohneme se k placenému poradenství. Takže – asi to bylo bez ironie.

Odpovědět
Jan Rettich

13 října, 2006

Honzo,
ten článek se Ti moc povedl a z diskuzí, které jsou pod ním jsem nabyl pocitu, že všichni dělají naprosto špičkovou práci. Takže SUPER!
Škoda jen, že v praxi se všichni setkáváme s něčím úplně jiným. Ale ono je to vlastně docela dobře, protože díky tomu máme všichni aspoň možnost napravovat menší či větší zvěrstva o kterých klienti až do naší první návštěvy vůbec nic netuší. Tím pádem na nás čeká ještě hodně práce a to je přeci skvělá zpráva.
Pro nás i pro klienty.
P.S.: Těším se na další články…

Odpovědět
Zachrdla - TriMan

13 října, 2006

V diskusi zde někdo tento článek charakterizoval jako „snahu o nastavení cesty k utopii“ a přirovnal jej k boji s větrnými mlýny. Nevím, jestli je to vystihující označení, ale každopádně jsem rád, že takové články zde vychází. Diskutovat o tom, jaký by měl být ideál finančního poradenství, je pro další vývoj naší profese nesmírně důležité. Pod vlivem takových diskusí se pak postupně mění i kolosy a těžiště celého oboru se zvolna posunuje žádoucím směrem. Jako příklad si dovolím citovat pí. Gellovou z AFIZu: „O odpovědnosti firem za jejich spolupracovníky se teď velmi často diskutuje, my jsme se rozhodli ji uvést do praxe.“ Takže pišme dál takové články a dál diskutujme o ideálech.

Odpovědět
Petr Borkovec

13 října, 2006

Problém je, že tento článek si čtou lidé, kteří jsou s ním ztotožněni a souhlasí s tím, jako se zřejmou věcí. Doufám tedy. Víme, že klienti kupují hlouposti, většinou náhodně, bez delší strategie, na základě reklamy, bez ohledu na vztah rizika, likvidity a výnosu, bez tvorby krátkodobých rezerv atd. Všichni máme mraky klientů s velmi „výhodnými“ KŽP, předraženýma spotřebitelákama, providentama, stavebním spořením s cílovou částkou milion, penzijkama na 1500 v 25 letech apod. Ale problém to nevyřeší.
Tyto články se musí objevovat jinde, kde se dostanou k obyčejným lidem a především musí být někdo, kdo k tomu klientovi přijde a ten musí být nezávislý, musí mít vzdělání i informace a musí tuto práci chtít dělat eticky a dlouhodobě. A hlavně nestačí toto vše mít, on musí být také dostatečná osobnost s komunikačními schopnostmi, aby mu to klient věřil. A tady jde i počet těchto lidí. Takže radši všichni pracujte na tomto. Kdo jste viděli nějakou reklamu na finančně poradenskou firmu? Kolik poboček s výlohami od poradenských firem potkáte na Václaváku v Praze a Svoboďáku v Brně apod. Ale kolik tam potkáte bank a pojišťoven? Jak se má tedy obyčejný člověk dostat ke kvalitnímu poradci?
Nerad to říkám, ten článek se mi velmi libí. Ta přirovnání, jak je napsán i ten cíl, který má ukázat. Ale myslím si, že nepatří sem, alespoň primárně sem. Ale třeba v takovém klientském časopise OVB, AWD, ČMSS či jiných – tam by se mi obrovsky líbil. Nebo v časopisech životního stylu?

Odpovědět
Pavel Hanzl

17 října, 2006

Souhlasím, pane Borkovče! Ale reklama na poradenskou firmu – takový ten styl, že my jsme ta nejlepší firma a chráníme Vaše sny, to je vražedné. Co takhle reklama na nějakou tu finanční mandarinku s výhodami a užitky? Aby to pochopili i poněkud dementní spoluobčané, kteří ale také mají stabilní příjmy. To nejhorší co se může stát, je nezájem takovou reklamu vyslechnout……. a pak odrazit neznámý telefonní hlas, který navrhuje schůzku o finančním poradenství.

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

13 října, 2006

Mně se tento článek líbil. To co pan Lener napsal vnímám nejen jako osvětu, ale i jako zamyšlení nad manipulaci argumentací typu: „No, nekupte to, když…… “ Přikláním se k tomu, že poradenství, je hlavně o užitku a ne jen o prodeji výhod.

Odpovědět
Jan Bartoš

13 října, 2006

Pane Lenere, přidávám se do kruhu utopistů, mluvíte mi z duše. Myslím, že se Vám to povedlo, ačkoliv každý může hájit svou strategii „prodávání výhod“ až do rána bílého, žádná změna nikdy nenastane sama a je laciné říkat, že kdo nic nedělá, nic nezkazí!

Odpovědět
Jan Lener

13 října, 2006

Souhlas! Ten článek je zaměřený primárně na klienty, kteří investujeme navštěvují. A mimochodem vždyť ten „užitek“ – to je cíl finančního plánu, což rozhodně utopie není. Finanční gramotnost národa pravděpodobně utopií je.

Odpovědět
Petr Borkovec

13 října, 2006

Víte, to všechno je zajímavé zamyšlení. A se vším na 200 % souhlasím. Trošku snaha o nastavení cesty k UTOPII. Položím také otázky, proč je nejprodávanějším OS systémem Windows? Protože je nejvýhodnější? Proč byl první a nejprodávanější systém VHS? Protože byl tehdy ten nejlepší? Proč hamburger od McD? a mohli bychom pokračovat velmi dlouho? Protože jsou nejkvalitnější? Protože přináší největší užitek? Bohužel ne.
Váš článek jsem přečetl právě mezi dvěmi cvičeními z Finančních trhů, které učím na VŠ. Učím finančním matematiku a téma těchto dvou cvičení je spoření a ve skriptech mají uvedeny příklady s úrokovými sazbami 11 %p.a., 2 %p.m. apod. A já vždy pokládám otázky z praxe a snažím se jim během teoretických výkladů dát alespoň základy finanční gramotnosti. A teď si představte informovanost a finanční vzdělanost studentů ekonomické VŠ a to dokonce finančního oboru: Na otázku, jestli jsou úroky 10 % p.a. na trhu běžné, tak odpověď ticho. Kolik můžete získat max na termínovém vkladu? 4,5%. Kolik je PRIBOR? Cože? Jaká je státní podpora na SS? A proč, když je tato podpora 15 % ročně, je ale průměrný výnos cca 6 %? DLOUHÉ MLČENÍ. atd atd.
Těchto příběhů bych mohl vyjmenovat nepočítaně. Hlavně ze zkoušek. A to je naše budoucí inteligence a to, co se jim snažím předat v těch malých chvilkách opravdu není součástí osnov.
Tedy? Máme před sebou sakra hodně práce.
Ale jsem pro, pojďme bojovat s větrnými mlýny a přibližovat se k Vaší utopii.
Nic studenti na mě divně koukaj, tak jde učit. 🙂 všem pěkný den.

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

13 října, 2006

Dobrý den pane Borkovče,
myslím si, že tento článek souvisí se způsobem prodeje fin. produktů. Vy, jako zástupce OVB reprezentujete určitou, nazveme to třeba – finanční filozofii, která je jen těžko slučitelná se zájmy klienta. Sám dobře víte, že užitná hodnota je často potlačena vidinou vyšší provize za sjednání produktu. Přesto uznávám, že když jste trhem donuceni k lepším službám, snažíte se věci změnit. Podle vaší teorie (operačního systému Win) budete určitě dlouho jedničkou na trhu, ale kvalitu finančního poradenství pravděpodobně výrazně nezměníte. Kvalita totiž není co kvantita a masivní finanční poradenství bude vždy takové, jaký bude jeho nejslabší článek. Důvody určitě znáte 🙂

Odpovědět
Petr Borkovec

13 října, 2006

VÁŽENÝ PANE KOŽÚŠKU, TUTO VĚTU SI BERU VELMI OSOBNĚ JAKO NEHORÁZNOU URÁŽKU A DRZOST: „Vy, jako zástupce OVB reprezentujete určitou, nazveme to třeba – finanční filozofii, která je jen těžko slučitelná se zájmy klienta.“
ALE PROTOŽE JE DÁNA VAŠÍ, ŘEKNĚME, NEZNALOSTÍ A NEPOROZUMĚNÍM, TAK SE NEBUDU POUŠTĚT DO HLUBŠÍCH DISKUSÍ.

Odpovědět
Jan Lener

13 října, 2006

Můžete, pane Kožůšku, tu filosofii definovat a Petře můžeš udělat nezávisle na panu Kožůškovi to samé? A poslat mi to na maila? Udělám z toho editorial. :-), nebo Honza Majer

Odpovědět
Jan Lener

13 října, 2006

Pardon, pane Kožúšku…

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

14 října, 2006

Nerozumím. Za co se omlouváte?

Odpovědět
Jan Lener

14 října, 2006

Kroužek nad jménem :-),

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

14 října, 2006

Ach tak…:-) To mi nevadí. Vrátím se ještě k té filozofii. V podstatě jsem ji již popsal dole. Jde především o velké obraty v odbytu finančních produktů (především pak těch bodově nejdůležitějších). Zisk je tu měřítkem kvality. Když se kací les, létají třísky.

Odpovědět
Ing. Jan Hrdlička

16 října, 2006

Vážený pane Kožúšku. Nevím jak se neslučují velké obraty s kvalitním finančním poradenstvím? Tomu fakt nerozumím… Nehodnoťte filozofii OVB, zřejmě ji neznáte a neházejte prosím všechny do jednoho pytle, my co děláme svou práci tak jak máme, čili cílem je profit klienta a kvalitní poradenství to bereme jako osobní urážku… Vy neznáte pravidlo, když dva dělají totéž není to totéž???

Odpovědět
Jan Lener

16 října, 2006

Pane Hrdličko to je to základní nedorozumnění. „My co děláme svou práci tak, jak máme“ jenže OVB není pouze těch pár „my co děláme tu práci, jak máme“. Navíc si nedělám iluze, že absolutně každý si myslí, že právě on to dělá správně…prostě tu „správnost máme každý někde jinde“. Jinými slovy – OVB (a všechny další stovkové firmy) není pár vybraných opravdu kvalitních jedinců jako třeba Radek Šiller, pravděpodobně i Petr Borkovec a pan Chmelař, ale celá masa…A navíc správnost je relativní, ale o tom už brzy v jiném článku.
Slavomír Kožúšek

16 října, 2006

Vážený pane Hrdličko, prodej převážně rezervotvorného pojištění nelze považovat za kvalitní finanční poradenství. Pokud se podívate i na příspěvky ostatních účastníků diskuze, jistě uvídíte o čem mluvím. Jinak neházím všechny poradce OVB do jednoho pytle, ale iluzi si také nedělám. Vím, jak to v téhle branži chodí. Pokud jste odborník, zapojte se do diskuze, rád si s vámi popovídám. Pokud jsem se nějakého slušného poradce s OVB dotknul tím, že jsem označil filozofii OVB za těžko slučitelnou s klientovou, tak dodávám, že mým úmyslem nebylo napadat finanční poradce OVB, ale poukázat na to, že díky způsobu odměňování se prodávají nejčastěji takové produkty, které jsou více výhodné pro poradce, nežli pro klienta. Také dodám jedno pravidlo. I malou dírkou uteče mnoho vody 🙂 Jestli pak víte o čem mluvim?
Roman Scherks

13 října, 2006

Pane Borkovče proč taková reakce? Já osobně s panem Kožúškem určitým způsobem souhlasím, byť proti OVB ani proti Vám osobně nic nemám, dokonce mám dojem, že jsme se kdysi setkali, vyměnili si názory, v něčem jsme se shodli, v jiném zase ne a šli si každý svojí cestou. Myslím, že p. Kožúšek to napsal velice kulantně, určitě mohl být ostřejší, ale to asi není účelem se tu napadat.
Spíše si položte otázku, jestli na jeho tvrzení není trocha pravdy. Pokud si myslíte, že není, tak já si zase myslím, že je. A proč si to myslím? Odpověď hledejte ve svém článku, tuším z 3. 10., kde v úvodu píšete.
Cituji: „Vedu asi nejlepší regionální ředitelství největší poradenské firmy v zemi. Máme ve správě kolem 10.000 klientů, produkujeme 800 smluv měsíčně, vytváříme provizní příjem téměř 6,5 milionu měsíčně,“ Konec citátu.
Prostým podělením dojdeme k výsledku 8 125,- Kč na jednu smlouvu. Pokud se jedná o příjem pro koncové poradce, tak příjem pro firmu je mnohem, mnohem vyšší. O to však hůř.
Pokud je to příjem „jen“ pro firmu, ze kterého jdou určitá % pro poradce, tak i tak je to úctyhodné číslo.
Všichni ale víme, že na rizikovkách se takové provize vydělat nedají. Ostatně ani na stavebním spoření při těch udávaných průměrných CČ. Na penzijním připojištěním jen tak tak, ale to by zase musel být vklad klienta 1500 + příspěvek firmy a jste zase na stropu provize. Navíc průměr měsíčního vkladu je výrazně níže. Investice jsou na tom podobně, to byste museli mít samé hodně bonitní klienty s několikasettisícovými jednorázovými vklady.
Že by tedy hypotéky? Dle informace na stránkách AFIZu všichni jeho členové udělali za 1. pololetí HÚ v objemu cca 1 mld, což obnáší provizi cca 13, možná 15 mil Kč. Jde o to, jaké má kdo provizní schéma.
Takže mi to pořád nějak nevychází!!! Jak to?
Aha, zapomněl jsem na životní pojištění. Že by tady byl zakopaný „bobik“?
AFIZ udává předepsané pojistné cca 940 mil Kč. Odborníci si již čísla provize doplní sami. A mám dojem, že jsme doma a již nemusím pokračovat.
A o této „filozofii“ psal p. Kožúšek.

Odpovědět
Petr Borkovec

14 října, 2006

Ale pane Scherksi tato diskuse už se vedla a myslím, že je zbytečné ji opakovat. Pro Vaše info tedy: je to obrat pro OVB a ještě jednou ve svém portfoliu pro klienty se prostě nemám za co stydět a dostatek informací a vzdělání k posouzení tohoto mám. A věřte, že je velmi pravděpodobné, že bych Vám dokázal rozbít nebo minimálně zkritizovat téměř jakékoliv Vaše skvělé portfolio, které jste klientovi sestavil. Pokud vím jste také odměňován provizemi. A PŘESTO NEPOCHYBUJU ANI CHVILKU O VAŠÍ PŘIDANÉ HODNOTĚ PRO KLIENTA. Ale nejhorší je, že jsme na žádného klienta UFS nenarazili.
A moje reakce na pana Kožúška? Myslím, že je oprávněná, pokud na mě někdo takto zaútočí, pak je to přirozené. Ale máte pravdu je zbytečné o tom dále diskutovat. Já se nemám za co stydět a pan Kožúšek na tom prostě nemůže nic změnit.
A naše setkání? 🙂 Ano moc dobře si jej pamatuju. A stále používám, jako zajímavý příběh. Bylo to velmi poučné. Byl jsem tehdy myslím obchodní vedoucí nebo těsně před a komunikovali jsme na jedné diskusi na fincentru. Hodně jste mě tehdy kritizoval, ale asi právě z důvodu mé špatné práce jste mě chtěl přetáhnout do UFS (nebo jak se jmenuje Vaše firma). Nabídnul jste mi tehdy paušál, notebook a další výhody. Řekl jste mi také, že děláte objektivní poradenství, i když výčet partnerů tomu neodpovídal. Tvrdil jste, že máte z každé oblasti to nej. Tehdy jste prokázal velkou neznalost, jak OVB funguje. Řekl jste, že jsme MLM, ale obratem jste mi nabídl, že bych si v Brně mohl vytvořit vlastní tým a mít peníze z obratu. A právě díky těmto rozporům jsem zůstal u OVB a i přes jejich klientům ubližující filozofii toho nelituju. A tohle mě ale fakt štve. To je tak neuvěřitelně hloupí, že to nebudu ani dále komentovat.
Zvláštní. Když to ti OVBáci dělají tak špatně, tak proč je o ně takový zájem. Nějak tomu nerozumím.
Ale znovu opakuji otázku. Jaká je tedy ta správná filozofie, která přinese klientovi to nejkvalitnější a zároveň zajistí, aby tady byl někdo, kdo to k tomu klientovi přinese? Své názory jsem už až v příliš velkém množství reakcí zde popsal. Od ostatních toho moc nebylo. Kromě kritiky tedy. Ale to je přece účelem diskuse. Takže jaká je ta cesta, která klientovi přinese to nej?A co je to nej? A jaká je ta cesta, která zajistí, že těch lidí, kteří to nej přinesou bude dostatek, aby tuto možnost měli všichni?
Už s tím končím. Vy i pan Kožúšek jste mi znovu připoměli, jak hloupé a zbytečné bylo se do těchto diskusí vrátit. Věřím, že když Vás nebudu provokovat svojí přítomností, tak budete mít více času dělat svoji jistě kvalitní práci pro více klientů a o to nám přece jde.
Pěkný víkend přeji.

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

14 října, 2006

Když už zde padlo, kvůli jedné větě, tolikrát moje jméno, dovolím si ještě na vaše připomínky reagovat.
A moje reakce na pana Kožúška? Myslím, že je oprávněná, pokud na mě někdo takto zaútočí, pak je to přirozené.
RE: Nepochopil jste mě. Proti vám nic nemám, ale nesouhlasím s filozofii vaši firmy.
Já se nemám za co stydět a pan Kožúšek na tom prostě nemůže nic změnit.
RE: Kdybych si to nemyslel, tak tu nepíšu. Ostatně začal jsem s tou změnou nejdříve u sebe.
Když to ti OVBáci dělají tak špatně, tak proč je o ně takový zájem.
RE: Ne všichni OVBáci to dělají špatně. A proč je o vás takový zájem? Nezlobte se, ale až budou stát klienti před vaší firmou frontu, tak to ještě potrvá (opět bez ironie). Schválně mi řekněte, jak si u vás poradci hledají klienty?
Jaká je tedy ta správná filozofie, která přinese klientovi to nejkvalitnější a zároveň zajistí, aby tady byl někdo, kdo to k tomu klientovi přinese?
RE: Touto filozofii je nic nezamlčovat a nemlžit (poradci i fin. instituce).
Oddělit poradce od prodejců. Když oboje, tak s licencí. Za rady nést odpovědnost.
Prodávat produkty včetně poplatků a přísně trestat prohřešky poradců.
Nepříjmat skoro každého do „cechu poradenství“ a změnit motivaci poradců,
aby se neprodávalo hlavně IŽP (třeba rozložením provize v čase).
Klidně velká odměna, ale předem jasná a za dobře odvedenou práci (ze zisku).
Vždyť peníze jsou něco jako zdraví, když je nemáte tak vám je špatně.

Odpovědět
Petr Chmelař

14 října, 2006

Tak mi to po delší době opět nedá vmísit se do diskuse. Vážený pane Scherksi, Vaši firmu neznám a tak jsem samozřejmě neodolal a navštívil Vaše webové stránky. Když pominu to, že jsem při kliknutí na jakýkoliv odkaz skončil opět na úvodní stránce (to není kritika, jen upozornění, že bych zkontroloval správce webu), tak jednou z hlavních věcí na které spočinul právě na této stránce můj zrak je logo AFIZu a prohlášení, že UFC je jeho členem.
Potom mi přijde docela vtipné Vaše odkazování na statistiky AFIZu a vyvozování závěrů z těchto statistik v tónu, jakým to asi mělo vyznít (všichni víme, co mám na mysli). Nabízí se ono okřídlené: „Podle sebe, soudím tebe“. A nebo že by členům AFIZu právě UFC kazilo ten průměr, na který narážíte? Takže se ptám, kde jste tedy jak říkáte „doma“?
Petr jako jeden z mála se na webu nebál prezentovat svoje výsledky, co kdyby jste udělal to stejné Vy a ostatní? Takto subjektivně „spekulovat“ o skladbě portfolia (už jsem si to s p. Lenerem vyjasňovali v diskusi pod jiným článkem), jak jste to udělal, umí opravdu každý, ale málo kdo se odváží jít se svou kůží na trh tak jak to udělal Petr.

Odpovědět
Roman Scherks

14 října, 2006

Předem díky za upozornění, ale už o tom vím a správce jsem kontaktoval už dříve, ale chyba, resp. problém je rozsáhlejší a nějak to nejde odstranit. Pracují na tom.
Co se týká statistik, tak čísla jednotlivých firem neznám ( ostatně ani je nesmím znát – v celém AFIZu to znají snad jen dva lidé), ale podle počtu lidí, znalosti firem si umím dát dvě a dvě dohromady. Rovněž taky znám provizní schémata, tudíž si umím určité věci odvodit. Proto jsem ta fakta použil, jak jsem je použil.
Pokud se mýlím, že by drtivá většina obratu skupiny pana Borkovce nestála na životním nebo investičním pojištění, tak se tady tímto velice hluboce omlouvám. Ale myslím, že i Vy dobře víte, že je to hlavně o ŽP a IŽP. Pak by totiž ta statistika AFIZu musela vypadat jinak.
A kde je naše parketa? Zejména v bydlení, tedy hypotéky a stavební spoření a k tomu příslušné zajištění. A pak taky v rizikových produktech pro naše „kmenové“ klienty – zubaře.
Rozhodně nebudu tvrdit, že já osobně nebo někdo z našich lidí nikdy neprodal a neprodá ŽP nebo IŽP, to by byla lež, ale rozhodně je nepoužíváme jako všelék jako mnozí jiní. V určitých případech prostě sedne.
A tím už skončím, nechce se mi utrácet čas diskutováním o ničem. Svoje názory mám, stojím si za nimi, prozatím mě nikdo nepřesvědčil o opaku.
Tímto se také omlouvám p. Borkovcovi, že nebude reagovat na jeho příspěvek, bylo by to o ničem.

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

14 října, 2006

Vážený pane Borkovče, nikdo vás tu neuráží! Ti co čtou mé (i vaše) příspěvky, vědí, že se snažím za všech okolností mluvit na rovinu a slušně. Pokud vás toto uráží, pak asi opravdu nemá cenu pouštět se s vámi do hlubších diskusi. Prosím, berte toto bez ironie. Neznám vás, ale čtu vaše příspěvky, tak jako vy mé. A tou filozofii jsem nemyslel filozofii vaši, ale filozofii společnosti pro kterou pracujete. Takže příště bych se snažil vést dialog bez emocí a věcně.

Odpovědět

Zpět k článku