Ekonomika 2013: Vyšší inflace, nižší růst

Negativa: Celosvětově jednoprocentní fiskální brzda vyplývající z fiskálních škrtů, rostoucí sociální napětí a vyšší ceny potravin.

Pozitiva: Břidlicový plyn (nižší ceny energií), měnové podmínky, zlepšující se sentiment, víra v protahování a přetvařování.

Měnová politika: Předpovídáme, že rozvíjející se země nebudou snižovat sazby tak agresivně jako to vidí konsensus analytiků, ale očekáváme, že bude Evropská centrální banka agresivnější než konsensus a FED bude neutrálnější (méně holubičí) než jak to vidí konsensus.

Rostoucí inflační očekávání

Vidíme dvě hlavní hnací síly vyššího inflačního očekávání: V uplynulých 10 letech byla Čína čistým vývozcem deflace díky padajícím nákladům na výrobu. To už ale teď neplatí a jednou z hlavních změn v roce 2013 by mohlo být znovuotevření pracovních míst v USA i v Evropě.

Za druhé, soudíme, že nové stropy politiky FEDu (přirozená nezaměstnanost 6,5 procent a inflace 2,5 procent) jsou chybné. FED učinil měnovou politiku mechanickou a při plánované expanzi své bilance o 33 procent začnou trhy zpochybňovat schopnost FEDu pomáhat ekonomice a brzdit inflaci.

Nižší růst

Makroekonomický výhled pro 1. čtvrtletí se musí potýkat s událostmi, jako je americký fiskální útes a italské volby. Konečný účet za silvestrovskou dohodu přijde v březnu 2012, kdy se dozvíme výsledek, zřejmě mezi 1,5 a 2 procenty. Musíme se rozhodnout, zda některá z nedávných zlepšení dat, Indexu nákupních manažerů a dalších indikátorů sentimentu jsou skutečným odrazem lepšího fundamentu či pouze jeho očekáváním. Oficiální konsensus týkající se světového růstu je dosti optimistický a my máme pochyby, jak se globální ekonomika vypořádá s vyšší úrovní dluhů a restrikcí. Bude rovněž důležité, jak zvládnou rozvíjející trhy přechod z exportně orientovaných na ekonomiky s domácí spotřebou, aniž by ztratily růst a produktivitu.

Historie nás zde učí, že takový přechod bude trvat mnohem déle, než s čím počítají trhy, ale narozdíl od USA a Evropy, kde se o reformách jenom mluví, my pevně věříme, že Asie a obzvláště Čína půjde nakonec správnou cestou, jenom pomaleji než se očekává.

Rok 2013

Zaměření na škrty se přesune z Evropy do USA, kde jsou potřeba a budou zde více vidět než v roce 2012. Rozvíjející se trhy budou mít s vysokou pravděpodobností uvolněnější monetární podmínky a to požene globální ekonomiku vzhůru. Ceny potravin se ale nejspíš v roce 2013 udržet nepodaří, což znamená, že věříme v růst inflačních očekávání v Asii, co se týče cen potravin, a globálně co se týče vyšších exportních cen výrobků z Číny a vůbec Asie. Vidíme určitou možnost růstu díky snadným monetárním podmínkám, jelikož centrální banky nadále umožňují politikům přílišné utrácení prostředků. Hrozba přímých monetárních transakcí ze strany ECB a dalšího plýtvání biliony dolarů coby monetární podpory díky expanzi bilance FEDu z 3 na 4 biliony.

Globální růst a jeho výhled budou opět záviset na chybách, kterých se dočkáme od politiků. Potřebujeme více mikroekonomiky a méně makroekonomiky nebo jasný mandát ke změně, abychom snížili nezaměstnanost, jelikož jediný skutečný multiplikátor, který funguje, je sebedůvěra, ne tištění peněz. Rok 2012 byl v tomto špatný, ale očekáváme, že rok 2013 bude lepší, protože nové dno impotence monetární politiky i růstu nás do konce roku 2013 nasměruje blíže ke správné cestě, což bude v jasném protikladu vůči samolibému a naivnímu závěru roku 2012.

Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank