Text: Karel Smetana

24. 01. 2008

77 komentářů

Proč stavaři nemají stránky www.stavime.cz?

Finanční poradenství

O stavebnictví se říká, že je to tvrdý obor. Nejenom, že řemeslníci musejí odvést náročnou fyzickou práci, ale také majitelé firem musejí čelit nekompromisní konkurenci a nekalým praktikám na trhu.

O financích se také říká, že je to tvrdý obor a uspějí jen ti nejzdatnější. To jsou určité paralely. Pojďme dál.

Jak stavební firmy shánějí své klienty? Stavební firmy oslovují klienty aktivně. A také o ně náležitě usilují. Například uplácejí starostu jednoho šumavského městečka, aby si klient mohl bez postihu zapytlačit a střelit si jelena. Velmi etické, že?

Ještě nevznikl obchod, a máme tu dvojí porušení legislativy. Stavební firmy také pasivně čekají na oslovení, mají své webové prezentace a můžou se na ně obrátit klienti na doporučení od dřívějších klientů.

Vstupují také do výběrových řízení. Rozhoduje cena, míra splnění zadání (stavaři si zbytek doplní). O vítězi výběrových řízeních rozhoduje osoba, která stavebním pracem rozumí. A tato osoba se dá ovlivnit různými způsoby.

Jinak si nedovedu vysvětlit ani fotky opilého starosty, popíjejícího s majitelem stavební firmy na jeho chatě, ani vyprávění stejného majitele firmy o předávání obálky s hotovostí ve výši 200.000 korun.

^REKLAMA

Po získání zakázky se od stavební firmy předpokládá, že zrealizuje na základě projektu poptávanou funkční stavbu. Občas se nedodrží termíny, občas se "neplánovaně" navýší rozpočet, občas se něco postaví špatně, nekvalitně…

Stavební firma má vše náležitě zaplacené. Ale také jsem zažil, že firma montující střechy dostala zaplaceno před dokončením střechy. Co myslíte, jak to dopadlo? Ano, firma sbalila své nářadí a odjela od rozdělané práce. Klient se jí už nedovolal.

Je obvyklé, že průběh stavebních prací kontroluje placený stavební dozor. Copak není v zájmu stavebních firem vykonat tu nejkvalitnější práci i bez dozoru?

Stavba probíhá na základě zaplaceného vypracovaného projektu. Stavební firma je v podstatě ve finanční hantýrce takovým zprostředkovatelem a stavění přijměme jako zprostředkování produktů (stěny, schody, okna, atd…).

Projekt je vlastně finanční plán (koncept). Díky němu je stavba po dostavění funkční, tedy užitečná, neboť dává produktům řád. Jsou stavební firmy, které vypracují také projekt.

Hledejme další paralely mezi stavebnictvím a finančním sektorem a doberme se k odpovědi na otázku: "Proč stavaři nemají www.stavime.cz?"

Jak finanční poradci získávají své klienty? Téměř stejně! Získávají je aktivně i pasivně, ale pokud vím, tak u toho neporušují zákony.

^REKLAMA

Jen jediný způsob v našem srovnání není v praxi obvyklý. Jde o výběrové řízení. Odbočme na chvíli od tématu a řekněme si, že problémy jsou v tom, že o vítězi výběrového řízení rozhoduje osoba, která dané problematice rozumí.

Finančního poradce využívá klient, když tomu nerozumí. Odlišnost najdeme také v "nehmotnosti" finančního plánu (finanční poradci konají pouze duševní práci) a také v tom, že finanční poradci detailně nerozepisují náklady finančního plánu, na jejichž základě by se klient teoreticky mohl rozhodnout.

Následující tvrzení je diskutabilní, ale uvedu jej: Zatímco u stavby klient čeká náklady, u finančního plánu se s nimi (poplatky) ještě úplně nesmířil.

Vraťme se ale k základní linii textu. U finančního poradce klient paralelně také předpokládá, že mu budou finance správně fungovat. Očekává totiž nejenom zprostředkování, ale implicitně i finanční plán. Tedy očekává právě takovou firmu, která vypracuje také "projekt". Očekává užitečný výsledek.

Pokud stavební firma postaví do kuchyně zbytečné schody nebo nechá díru ve zdi, klient si toho zajisté všimne. ale pokud, řečeno metaforou, finanční poradce ve finančním plánu nechá výhodné zbytečné schody, nebo díru ve zdi, klient si toho nevšimne. a pokud ano, většinou už je v maléru.

Navíc mezi námi bohužel běhají i lidé, kteří na vizitce matou titulem finanční poradce, ač prodávají jen výhody, řečeno opět metaforou, prodávají jen samostatné schody a stěny.

Setkání s více takovými lidmi a nakoupení od nich však vede k tomu, že místo pěkného domku si klient postaví pouze pár chaoticky uspořádaných stěn a schody, které nikam nevedou.

^REKLAMA

Klient pak ani neví, že finančně spí pod širákem. Takový chaos už i skutečný poradce jen těžko přestaví na opravdu skvělý dům. Ne vždy je to tak tristní, občas jde jen o to vyzvednout střechu se státní dotací a pod ní postavit dům, že?

Zmínili jsme, že při stavění domu funguje stavební dozor. Má za úkol ohlídat práci stavební firmy a odhalit neznatelné chybky, které by klient díky své neznalosti nezaregistroval.

Ještě jsem se ve financích však nesetkal s tím, že by si klient zaplatil finančního odborníka, aby ohlídal jiného finančního poradce. Řečeno jinak, ve financích obvykle neexistuje obdoba stavebního dozoru.

Kdo by tuto funkci mohl vykonávat, kdo k tomu má předpoklady? Tento dozor by měla přísně vykonávat firma pod jejíž hlavičkou poradce pracuje. Neslýchané? Narážíme na střet zájmů? Samozřejmě, dokonce na dva.

První vyplývá z toho, že firma může také profitovat z "nekvalitního a drahého" zprostředkování. Tak proč tomu bránit? Každá firma si musí zvolit svou strategii – buď chce mít konkurenční výhodu v etice a kvalitě, nebo ne.

Druhý vyplývá ze skutečnosti, že firmy si chtějí udržet co nejvíce zprostředkovatelů a kontrola, ač vedená pouze standardními kontrolními mechanismy, může některé zprostředkovatele vyprovokovat k odchodu. Co s tím? Každá firma si musí zvolit svou strategii, buď chce mít konkurenční výhodu v etice a kvalitě, nebo ne. Jméno si ve financích zkazíte jen jednou.

Takže dozor by měla vykonávat firma nad poradcem. A co státní dozor, nebo profesní komory? Ty mají svou váhu, dokonce hrají významnou roli, nicméně jsou od poradce "daleko", a tak můžou kontrolovat primárně to, aby se zdi nestavěly ze škodlivých materiálů, nebo sankcionovat, pokud někdo místo třípatrového domu někomu postaví obytnou buňku.

A jsme u odpovědi na otázku proč stavaři nemají www.stavime.cz. Odpovězme si nejprve otázkou: "Proč poradci mají www.investujeme.cz?" Je to proto, že v tuto chvíli tento server supluje onen "stavební dozor".

Každý poradce, který na www.invstujeme.cz jde a vstoupí do diskuze, neřekne, že pro klienty staví chaotické stěny, ale hlásí se ke stavění krásných plnohodnotných (snad i užitečných) domů. A když už se k tomu veřejně hlásí, snaží se, aby svým slovům dostál.

A nyní si odpovězme oznamovací větou. Ta zazněla již v úvodu: Oni se nekultivují.

Zřejmě nemají potřebu (motiv). Důvodem není to, že nemají co kultivovat! Proč tuto potřebu finanční poradci mají a jak vůbec poznat a definovat finančního poradce, zejména z pohledu klienta, o tom příště.

Vstoupit do diskuze 77 komentářů

Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Francis

3 května, 2010

Vážený pane, ve finančnictví podnikám a takovou hloupost, že se v tomto oboru neuplácí jsem opravdu neviděl. Uplácení ve stavebnictví je jenom mnohem více viditelné. Finančníci se ještě navíc mnohem více přeplácejí a služby jsou enormně drahé. Navíc co si budeme namlouvat, finanční služby jsou obyčejným lidem vnucované za každou cenu a často zcela nepotřebné, narozdíl od stavařů, kteří jsou žádaní.
Přirovnání stavebnictví a finančnictví je neuvěřitelně nevhodné.
Radši si vážený pane najděte nového klienta a hleďte si práce aby bylo na zaplacení „také“ předražené hypotéky.

Odpovědět
Pavla K.

19 července, 2007

1. Pan Lener nemá tušení co se skrývá pod funkcí stavebního dozoru, odkud přichází a kým je placen. A ještě další věci týkající se stavebnictví jsou laické a špatně pochopené.
2. Ukažte mi člověka zabívajícího se stavařinou, který má čas vysedávat u počítače a diskutovat o své práci. Proč? Protože poptávka přesahuje nabídku, a jako student ekonomie, pokud jste to ještě nevzdal, víte, že při takovém stavu si firma může dovolit zvýšit náklady. A zákazník rád zaplatí. Pravda, máme trochu problémy s lidmi kteří zakázku chtějí financovat z peněz ze stavebního spoření. Je to takový systém, který spoustě lidem způsobí problémy. Naštěstí my stavaři už to umíme obejí a vyjít svým zákazníkum vstříc. Narozdíl od některých finančních poradců, kteří nachjí své klienty si vše nakonec vyřídit samotné, protože proč se jich všímat když smlouva byla podepsana….

Odpovědět
Michal Mojžíš

20 července, 2007

1. V článku se mi bohužel nepodařilo najít náznaky toho, že by p. Lener špatně pochopil funkci stavebního dozoru. 😉
2. Jakou má souvislost vysedávání u počítače a možnost zvyšování nákladů??

Odpovědět
Pavel Hanzl

30 října, 2006

Pánové kolegové poradci, děkuji Vám! Sedím tady, po třech náročných odpoledních schůzkách s klienty a opravdu jsem si odpočinul při opětovném čtení Vašich i mých reakcí. Už se těším na pokračování v reakci na Váš další článek, pane Lenere! Pánové – jdu se dnes poprvé potkat s mou paní. Hezký večer!

Odpovědět
Roman Scherks

30 října, 2006

Kristovanoho, chlapi, Vy snad nemáte, co na práci, že máte čas tady takto diskutovat?
Aby mě někdo nechytal za slovíčka, tak to byl jen pokus o vtip.
Přiznám se, že sem občas zabrousím, přečtu si články, diskuse a zase jdu pryč. Stejně tak, jako na jiné servery: penize.cz, fincentrum apod. Občas se někde zúčastním diskuse, ale už mě to pomaličku přestává bavit. Jednak jsou to stále se opakující témata, jednak v písemném projevu se těžko něco vysvětluje a pak mnohdy musíte vysvětlovat, že jste to vlastně myslel jinak a v neposlední řadě jsem byl už několikrát od diskutérů napaden, že vlastně nemám, co na práci a jak to vlastně dělám, atd. atd. Na fincentru je to o ničem, tam jsou laici, kteří tomu nerozumí a většinou jen hloupě krafají. Penize.cz jsou lepší, tam chodí, řekl bych, poučení laici a pěkná řádka odborníků. Tady zase, mám ten dojem, jsou jen odborníci a pak to taky tak vypadá. Ale to nemyslím ve zlém.
Asi moje chyba, že drtivou většinu lidí neznám. Osobně vlastně jen p. Šafránka a z minulosti p. Borkovce. Z jiných diskusí p. Zachrdlu. Pokud jsem na někoho zapomněl, ať mi promine. Ostatní pány diskutéry, Lenera, Majera, Hanzla, Tomana, Kožúška a další vůbec neznám. Proto mě před časem zaujala (ale teď to nemohu najít, kde to tady na tomto serveru bylo) jakási výzva nebo tak něco, k vytvoření čehosi, kde bychom se navzájem poznali a věděli, kdo je odkud, pro koho kdo pracuje atd.
Chci ale hlavně říct, že mám dojem, že i mnohdy velice dobrá témata k diskuzi se tady rozmělňují v „půtkách“ několika jedinců a výsledek je stejně nulový, protože Ti, kterých se mnohdy kritika nebo chvála týká se stejně nezúčastní.
Zkuste někdo přijít s nějakým návrhem, jak se „potkat“ a témata jako „etika v našem podnikání“, ten „správný finanční plán“, „proč neprodávat kombíky“ apod. někde vydiskutovat. Co na to třeba AFIZ pane kolego Šafránku? Co na to provozovatel tohoto serveru?

Odpovědět
Jan Majer

30 října, 2006

Ale AFIZ přece stále něco takového organizuje. Já jsem jako šéfredaktor nového serveru investujeme.cz na začátku léta naplánoval pár setkání, kdy by byl vždy přítomný jeden host a řekněme dvacítka poradců. První mělo být s Petrem Šimčákem, týden nato s pány z HSBC, kde jsme chtěli diskutovat o zajištěných fondech. Bohužel léto byla špatná doba, sešlo z toho. Myslíte, že by stálo za to nápad oživit?
Jinak pokud jde o výzvy – máme tady novou sekci „Kdo je kdo“ – viz horní menu na hlavní stránce. Další krok bude sekce pro klienty, byl bych rád, kdyby vznikla spoluprací zde přítomných finančních poradců (kteří zjevně nemají do čeho píchnout, tak se účastní diskusí… taky vtip:-).

Odpovědět
Roman Scherks

30 října, 2006

Se musím přiznat, že jsem si nějak nestačil všimnout, že by AFIZ něco takového pořádal. Nebo jsem na tom už tak špatně, že jsem to stačil přehlédnout, což je ovšem pravděpodobnější, vzhledem k tomu, že již jsem mezi 40 a smrtí a jak známo, stáří rozumu nepřidá. Ale vážně. Nevím, co máte na mysli. Vzdělávací akce, to ano, ale něco takového, co mám na mysli, tak to fakt nevím. osobně si myslím, že to byl moc dobrý nápad, škoda aby zapadl. Já bych byl pro. Tento týden dělá AFIZ akci – Veletrh investic. Je to dost nabité a dlouhé, tož uvidíme. A pak chce pokračovat v dalších oborech. Snad se to ujme.
O stavu mého vědomí rovněž hovoří fakt, že jsem přehlédl rubriku Kdo je kdo. Dobré, ale pochopil jsem to, že jsou to vlastně zejména autoři článků. Navíc je tam jen kontakt a hlavně je to dost stručné. Kdo není z oboru, tak stejně většinou neví. Ostatně může být i z oboru, jako já a dobře polovina lidí mu nic neříká. Já bych si představoval, to co popisujete, že plánujete s jednotlivými poradci.
A ještě jedna věc. Onehdá jsem se proklikával tímto serverem a narazil jsem na nějaký Váš příspěvek, který se týkal mého článku na penize.cz na téma Chytrá hypotéka a pak na článek p. Hrubého k témuž tématu. Sice už je to passé, protože to skončilo v propadlišti dějin, ale jak jsem si ho tak četl (příspěvek p. Hrubého myslím), tak jsem nabyl dojmu, že já o koze a on o voze. Tak jsem se divil, že jste to takto vůbec pustil.

Odpovědět
Jan Majer

30 října, 2006

To byl článek „nalitý“ ještě před spuštěním webu, převzatý z Reflexu, aby měl grafik s čím pracovat, a následně odstraněný. V Reflexu jsem se obul do Chytré hypotéky, citoval jsem vás, načež se ozval Petr Hrubý z BC, že to bylo zavádějící. Tak jsem navrhl, aby svůj pohled na věc vysvětlil v následujícím čísle. Dle mého názoru toho moc nevysvětlil (závěr – tvrzení, že v určitých situacích to může být výhodné), ale to už nebyla moje starost. A do podrobností se v Reflexu jít nedá. Málo místa a čtenář laik.

Odpovědět
Jan Majer

30 října, 2006

Ještě k té sekci Kdo je kdo: Měli by tam být jednak autoři, jednak diskutující. Postupně tam místo různorodých popisek doplníme kratičké standardizované profily, berte to jako polotovar. A kdyžtak mi prosím pošlete fotku, kontakty a pár slov o vás:-)

Odpovědět
Roman Scherks

30 října, 2006

Nemáte čirou náhodou ten svůj článek k dispozici? Rád bych si ho přečetl, nakolik jste se do ChH obul. Ne, že bych Vás chtěl kontrolovat, nakolik jste mě citoval a nakonec mi zapomněl poslat příslušnou část honoráře -:), ale fakt mě to zajímá a protože Reflex nečtu, tak mi to uniklo. A jen na okraj k této věci. Asi před dvěma měsíci jsem se úplně náhodou sešel s jedním člověkem, který dost viděl do kuchyně p. Hrubého a ten mi potvrdil, že to, co jsem ve svém článku na penize.cz kritizoval, tedy zavádějící způsob prezentace tohoto produktu, byla oficiální doktrína firmy u tohoto produktu, tedy ne ojedinělý úlet jednoho poradce, jak to bylo nakonec ze strany firmy prezentováno.

Odpovědět
Jan Majer

30 října, 2006

Poradci hledají cesty, jak ze zprostředkování hypotéky vyždímat co nejvyšší provizi. Nejnovějším hitem je kombinace hypotéky s investičním životním pojištěním.
Už nějakou dobu jsem v médiích nezaznamenal varování před kombinací hypotéky s kapitálovým životním pojištěním. K čemu taky. Doba ždímání klientů pomocí této nevýhodné kombinace snad už nadobro skončila. Jenže pověstný „kombík“ se vrací. S chytlavými slogany, oprášenými prodejními argumenty a královskou odměnou pro zprostředkovatele. Jen místo profláknuté „kapitálovky“ figuruje v nabídce investiční životní pojištění.
VÍCE ŠŤÁVY
Minulý týden publikoval finanční server Peníze. CZ kritický článek o „novém stroji na provize“, který pod obchodním názvem Chytrá hypotéka rozjela jedna z největších zprostředkovatelských firem: Broker Consulting. Proč stroj na provize? Při kombinaci hypotéky s investičním životním pojištěním inkasuje zprostředkovatel odměnu nejen za zprostředkování hypotéky, ale také za uzavření vysoké životní pojistky. Přijde si tak na odměnu i pětkrát až sedmkrát vyšší než při realizaci „normální“ hypotéky. A zkuste hádat, kdo tu provizi zaplatí.
Slogan „Vymáčkni ze své hypotéky více šťávy“, jímž se Chytrá hypotéka v kombinaci s ilustrační fotografií citrónů na firemním webu prezentuje, si v tomto kontextu říká o zlomyslnou interpretaci.
PRODEJNÍ ARGUMENTY
Bylo by ale nefér pranýřovat jednoho zprostředkovatele. Vytřískat z jednoho obchodu maximální zisk je lákavé. A vyargumentovat výhody tohoto „moderního produktu“ není pro zkušeného prodejce problém.
Například ING svoji Oranžovou hypotéku Investor charakterizuje nezávaznými přísliby typu „oranžová hypotéka Investor může být oproti běžným hypotékám výhodnější o desítky až stovky tisíc korun“.
Může být? S velkou pravděpodobností nebude. Když před půl rokem přišla s kombinovanou hypotékou Raiffeisenbank a pojišťovna Uniqa, analyzoval server Peníze. CZ novinku v článku s výmluvným titulkem Třetina peněz vyletí oknem.
BYDLET A INVESTOVAT
Chcete-li bydlet a zároveň investovat, vyberte si běžnou hypotéku. Budete každý měsíc platit méně než při kombinaci s pojištěním. Rozdíl můžete investovat do akciových a dluhopisových podílových fondů. Je to efektivnější, flexibilnější a chytřejší model, než jaký vám nabízí vychytralá kombinovaná hypotéka.
(Reflex 17/2006)

Odpovědět
lambro

30 října, 2006

Dobry vecer pane Jan,
Nechci oponovat, jen podotknout k poslednimu odstavci (BYDLET A INVESTOVAT).
Misto splatky hypoteky a investovani rozdilu do fondu bych navrhnul celou castku investovat do fondu (vyhradne akcioveho) a z fondu platit hypoteku.
Samozrejme, ze je potrebne mit k takovemu placeni urcite podminky, ale to ted neni tema diskuze.

Odpovědět
Jan Majer

30 října, 2006

Jen oponujte, pane Lambro:-) Ten článek jsem tenkrát psal, abych to téma dostal k většímu počtu čtenářů (Reflex si každý týden kupuje cca 55 tisíc lidí). Bylo to na omezeném prostoru nutně povrchní, ale snad pro čtenáře užitečné. Jestli k tomu můžete něco dodat, sem s tím, prosím, tady je místa dost.

Odpovědět
lambro

30 října, 2006

Pokusim se tedy v nejkratsi mozne forme napsat par slov. Nejdrive bych vsak se chtel omluvit za gramatiku a cestinu, jsem v CR jen 3 roky a jeste cestinu moc neovladam.
Muj nazor je zalozen na tom, ze klient ma mit „nastavene“ sve porfolio podle potreb a eventualnich prani (samozrejme realnych). Neni to zrovna stastna formulace ale nevim jak se jinak vyjadrit. Nicmene kleint by mel vsechny sve produkty mit „pod kontrolou“ co se tyce alespon pladeb a nemelo by to delat zmatek v neprehlednem mnozstvi trvalych prikazu,ktere taky neco stoji. Na trhu dnes spolecnosti ktere nabizeji podilove fondy maji zrizenou obdobu „internet banking“. Kazdy klient ma „svou stranku“ na ktere ma prehled o tom co plati a s fondu (alespon nekterych spolecnosti) se da platit skoro vse. Klient si muze kdykoliv „otevrit“ svuj ucet a videt co se deje. Proto se domnivam, ze pro klienta je jednodussi aby jednou mesicne (byt i trvalym prikazem) poslal na fond „celou castku“ zahrnujici vsechny pladby produktu ktere ma a s fondu pote jsou zadane prikazy na dobu „trvani“ kazdeho produktu vcetne sporeni „penez bokem pro kazdy pripad“.
Takto se da kombinovat jestli klient zaplati treba IZP mesicne nebo rocne (rocni pladby maji slevu?) da se tak platit i stavebni sporeni, atd.
Zkratim, hypoteku, ktera je na „dlouhou dobu“ se tak da platit, a tim ze na fondu zustava „nejaka koruna postupem casu“, fond vytvori „polstarek“, ktery se hodi kdyz klient „zakopne“ a momentalne se dostane do financnich problemu.
Kdyz se zamerime jen na hypoteku, tak kazdy vy ze hypoteka je na 15, 20 i vice let. Pokud do fondu „priteka jen neco malo navic, kolik klient „usetri“ ? Tu je odpoved i proc akciovy fond. Nejvetsi vynosy v takovem casovem rozmezi maji jen akciovky.
Nemuhu nedodat i to ze tu se „zmirnuje“ honba na provize. Klient ktery uz zivotku ma, neni duvod ji rusit a „udelat“ novou, staci ji „nastavit“ aby ji platil pres fond. Neni to moc velka provize, dokud nesecteme vsechny klienty u kterych „to jde“. Je toho opravdu vice k vysvetleni a argumentovani tohoto „smeru poradenstvi“ a vim ze nebudu dobre pochopen, ale nechci zabirat prostor a cas. Jedine cemu jen trochu rozumim jsou fondy a burza.

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

30 října, 2006

Dobrý večer pane Lambro!
Napsal jste: „Misto splatky hypoteky a investovani rozdilu do fondu bych navrhnul celou castku investovat do fondu (vyhradne akcioveho) a z fondu platit hypoteku.“
To mě zajímá. Zeptám se, jak by jste řešil vstupní poplatky? Také mě zajímá, jestli pamatujete na to, že růst výnosů není rovnoměrně rozložen v čase? Pokud by vás zastihl růst v jednom měsíci, zatímco by jste v ostatních stagnoval a nebo ztrácel, tak se vám to nevyplatí. Vzhledem k tomu, že nelze dost dobře časovat trh, tak by jste i mohl draze kupovat a levně prodávat.
Děkuji za odpověď.

Odpovědět
lambro

30 října, 2006

Dobry vecer pane Slavomir,
Rad odpovim. Psal jsem ze by meli byt splneny „zakladni podminky“. Ne kazdy klient muze takto splacet hypoteku. Ale zamerim se na konkretni odpoved. Investovani do fondu jsem myslel do jednoho fondu. Dale bych dodal ze se jedna o pravidelne mesicni investovani, takze „penize rozlozime v case“ (casova diverzifikace). Bylo by neseriozni rozlozit penize klienta do nekolika fondu at se jedna o jakoukoliv castku. Koncentrace kapitalu (postupna na danem fondu) je predpoklad ze se „vyhnem“ propadum. Teprve po nekolika letech muzeme pristoupit k nasledne diverzifikaci mezi nekolk dalsich fondu pokud se k tomu vytvori podminky. Nicmene klient by mel investovat nejmene pul roku danou castku (danova povinnost). Vstupni poplatky jsou u vseho. U fondu vsak nejsou (u vetsiny) vystupni poplatky na rozdil od poplatku „velkych balicku“ a trvalych prikazu u bank. Je tu hodne za i proti, souhlasim, ale po 5, 10 letech ? Jiz jsem psal, ze to neni pro kazdeho klienta.

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

30 října, 2006

Dobrý večer
Investování do fondu jsem myslel do jednoho fondu
RE: Je riskantní. Nejste schopen předvídat trh. Vzpomínám si na jeden příklad z nejmenované knihy. Představte si, jak by dopadla vaše investice do jednoho fondu např. od roku 1960 do roku 2003, který by byl zaměřen na německé blue chips akcie. Pokud by jsme vzali za výkonnost i benchmark index DAX, tak zhodnocení by odpovídalo 5,01 % p.a. (bez vstupního poplatku a management fee).Pokud by jste časoval trh, tak by jste pravděpodobně dopadl ještě hůře. Zajímavé je totiž, že v 19 ze 43 sledovaných let se dosáhlo zisku většího než 10%, proti tomu však stojí 10 let poklesu, 10 let poklesu stejným a větším než 10 % a 15 let + – 10% (index přešlapoval na místě). Ptám se tedy, zda si podobné riziko můžete u hypotéky dovolit? Už jenom ty pevné nervy neustále prodělávat. Ptám se také, jak by jste eliminoval riziko časování trhu (mohl by jste prodávat levně, ale už kupovat draze)? Nemyslím teď rozložení peněz v čase (to by bylo za předpokladu, že nebudete odcházet z trhu). Momentálně nestabilní a silně volatilní trh by vám způsobil dodatečné ztráty. Po započtení nákladů, (vstupního poplatku a management fee) by jste byl na tom už velmi špatně. Dále také neberu v úvahu další náklady.
Děkuji za odpověď.
lambro

31 října, 2006

Mate pravdu nejsem schopny predvidat trh. Proto se priklanim k rozlozeni penez v case. Casovanim trhu by zhodnoceni bylo lepsi, ale to je prakticky nemozne delat u vice klientu. Kazdopadne nemam v umyslu odchazet z trhu a poplatky jsou male v porovnani s jinym produktem (IZP, adt….). No a jen si pripomenem ze i „nejmodernejsi zivotka“ taky investuje do fondu a to ne dle naseho vyberu, ale do „omezeneho asortimanu“ a vice fondu najednou coz dle meho nazoru je nesmysl, protoze „rozlozit“ rekneme 1000Kc mesicne do nekolika fondu a cekat zhodnoceni je opravdu nepochopitelne, nemluve o tom ze v kombinaci s hypotekou „usetrim“. Ano mate pravdu, kazdy to vidi jinak.
Slavomír Kožúšek

31 října, 2006

Časování trhu by bylo lepší jen tehdy, kdyby jste byl schopný předvídat trh. Studie firmy Ibbotson Associates ukázala, že jeden dolar investovaný do amerických akcií v roce 1925 by se za sedmdesát let zhodnotil více než tisícinásobně: na 1114 dolarů. Ovšem investor, který by zmeškal 35 nejlepších měsíců z celkových 840, by zhodnotil svoji investici pouze desetinásobně. Jinými slovy, 99% výnosů se odehrálo během pouhých čtyř procent času. Protože nikdo nedokáže předpovědět, kdy tato „zlatá“ čtyři procenta nastanou, je lepší držet akciové portfolio dlouhodobě. Pokusy spekulovat s časováním prodejů a nákupů obvykle končí podprůměrným výkonem. (P.Kohout) Jde o to, že z trhu odcházíte při odkupu podílových listů a přicházíte zase při nákupu (hypotéka). Kvůli daňovému testu by jste musel investovat nejprve jednorázově větší částku, ze které by se vám pak po ½ roce ztrhávala hypotéka (nebo začít investovat předem ½ roku stejnou částku jako na hypotéku) . Pak se zase dostáváme k časování trhu, kdy máte pravděpodobnost např. zhruba 50:50, že v době kdy jste uzavíral hypotéku a vstupujete na trh s jednorázovou částkou, můžete prodělat nebo vydělat. Vzhledem k tomu, že jste sám řekl, že nejste schopen předvídat trh, tak nechápu jak by jste si mohl i správně vybrat akciový fond, který by trvale překonával trh, když většina fondů dosahuje maximálně zhodnocení trhů, ale většinou (i vzhledem k nákladům), končí hůře. Vezmu-li v úvahu, že např. částka za hypotéku 6.000 Kč, je pro mnoho lidí i poměrně vysoká, tak mi připadá jako zbytečně velké riziko si hrát s těmito penězi. Takže opravdu máme asi oba jiný pohled. Zde se i pak vracíme k předchozím závěrům, kde by jste za 40 let (což je delší doba, než nejdelší hypoteční úvěry) vydělal max. 5% p.a. Také by jste však ještě musel navyšovat vaši pravidelnou investici o míru inflace a výrazně snížit transakční náklady. Myslím si, že nebudu přehánět, když budeme počítat u každé investice 3,5 % vstupní poplatek a 1,6 % management fee.
Děkuji za odpověď.
Roman Scherks

31 října, 2006

Dobrý den pane Lambro.
Konečně téma, i když jsme se k němu dostali oklikou, které mě bytostně zajímá. Když pominu Vaši diskusi s p. Kožúškem, jejíž problematika je jaksi nadstavbou celé věci, ale samozřejmě neoddělitelnou a ve svých důsledcích vlastně prvotním problémem, aby klientovi na konci celé akce zvané hypotéka, nezbyly oči pro pláč, musím se zabývat možností takovouto kombinaci v současné době vůbec na našem trhu nabízet.
V diskuzích na téma kombík tento nápad několikrát padl, ale banky tuto možnost v současné době nenabízejí. Tedy kombíka postaveného tak, že by klient jen platil úroky a zbytek peněz dával do fondů, akcíí a podobně a odtud by se buď postupně nebo najednou splácela anuita.
Leda, že byste si to představoval tak, že klient si bere HÚ např. 1 mil a ten 1 mil v hotovosti má a investuje ho do akcií nebo fondů a pak výnosů začne splácet anuitu.
Má to několik ale:
1) ten 1 mil by klient musel investovat dost dopředu (minimálně rok, spíše ale dva), aby se stačil vytvořit nějaký výnos na první rok splácení anuity a tak pořád dál
2) zatím jsem se ve své praxi s takto uvažujícím člověkem nesetkal, tím ale nechci říct, že nejsou takoví lidé k mání
3) a tady se dostáváme zpět do Vaší diskuse o volatilitě thů atd., jak by to klient řešil při poklesu trhů? Ano, může splácet z volných peněz, ale tím se dost vytrácí elegance tohoto řešení, kdy by mu na konci zbyl ten milion a zaplacený byt a možná ještě nějaké výnosy. Anebo taky ne.
Udělat takovou predikci na 20 let dopředu by si asi nikdo netroufl.

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

31 října, 2006

Toto řešení jsem z důvodu značného rizika ani nebral v úvahu. Pan Lambro, měl namysli pravidelné investování do OPF a následně odkupy s tím, že z těchto peněz platím HÚ. Tedy doufám 🙂

Odpovědět
Roman Scherks

31 října, 2006

Taky doufám, ale pak je otázka, zda to řešení byla jen hozená rukavice do diskuze (budiž) nebo to tak již pan kolega dělá? Že to tak dělá, tak o tom silně pochybuji, protože, jak jsem psal, takovýto „kombík“ na českém trhu nexistuje. Tedy abych nevynášel takovéto jednoznačné soudy, já jsem o něm prozatím neslyšel, ale vzhledem k tomu, že občas dávám bankám připomínky ke starým typům hypoték a občas připomínkuji navrhovaná nová řešení nebo nové produkty, tak jsem si víceméně jist, že neexistuje.
Pak tedy dle mého skutečně existuje jen ta možnost, mnou navrhovaná, kterou jste tak hezky „roztrhal“ na cucky. Snad nám to pan kolega vysvětlí, co tím myslel. Aspoň budeme mít důvod zase bušit do klávesnic.
lambro

31 října, 2006

Dobry den panove,
Co se „kombiku“ tyce na trhu existuji „dva druhy“. Jeden je hotovy a dany spolecnosti ktera ho nabizi a druhy, ktery je sestaveny s mezi sebou „nespojenych“ produktu a tim je lehce „vymenitelny“ kazdy jeho dil.
Splaceni hypoteky (nebo cehokoliv jineho) z fondu vyzaduje pripravit podmiky (jak jsem jiz psal). Napriklad klient ktery si bere hypoteku dnes muze taky pravidelne investovat jiz dva, tri nebo vice let do fondu?
Kazdopadne, ja tento „zpusob“ plated praktikuji jiz mnoho let (nejen v CR) u klientu a sam ho pouzivam pres 10 let. Zatim si nemuzu stezovat. Mrzi me ze nemam tak dobrou slovni zasobu (ceskeho jazyka), abych popsal jak to funguje. Pro zajimavost, jeste nikdy jsem nenabidnul klientu nic co jsem na sobe „nevyzkousel“. Mozna proto beru „teoreticke vypocty“ s rezervou a vice se zameruji na prakticke vysledky.
No a nakonec vsichni vime, ze vetsina vlozenych penez klientu do produktu ktere zname „konci“ ve fondech. Pojistovny, penzijni pripojisteni, atd……. Proc tedy v urcitych pripadech „neobejit“ tuto „dlouhou cestu“ ?
Slavomír Kožúšek

31 října, 2006

Dobrý den pane Lambro!
Dovolím si reagovat
…a druhy, ktery je sestaveny s mezi sebou „nespojenych“ produktu a tim je lehce „vymenitelny“ kazdy jeho dil.
RE: Jaký je ten druhý a kdo ho nabízí?
Napriklad klient ktery si bere hypoteku dnes muze taky pravidelne investovat jiz dva, tri nebo vice let do fondu?
RE: Otázkou tedy je co, ale ušetří když investoval už dříve? Taky zaleží kam, jak a kolik.
Kazdopadne, ja tento „zpusob“ plated praktikuji jiz mnoho let (nejen v CR) u klientu a sam ho pouzivam pres 10 let. Zatim si nemuzu stezovat.
RE: Rozumím. Ale pochopte, že to není důkaz efektivity. Musel by jste nám více vysvětlit, jak to děláte (kam, kolik a jak).
Mrzi me ze nemam tak dobrou slovni zasobu (ceskeho jazyka), abych popsal jak to funguje.
RE: Chápu. I tak se vyjadřujete velmi dobře 🙂 Já jsem na tom podobně :-)))
No a nakonec vsichni vime, ze vetsina vlozenych penez klientu do produktu ktere zname „konci“ ve fondech. Pojistovny, penzijni pripojisteni, atd……. Proc tedy v urcitych pripadech „neobejit“ tuto „dlouhou cestu“ ?
RE: To je moc obecné tvrzení. Ale v principu máte pravdu.
Pěkný den.
lambro

31 října, 2006

…..ten druhy neexistuje, sestevuje ho kazdy z nas u klienta a lisi se mezi sebou, protoze klienti maji kazdy jiny plan, prijem, atd…..
Lepe se „pracuje“ s klientem, ktery jiz fond ma a nejakou dobu investuje. Kolik usetri? Uprimne receno nevim. To uvidime az za nekolik let. Trh se neda predvidat, nicmene mame moznost kdykoliv zmenit „strategii“, protoze nejsme „vazani“ (jako u jinych „kombinaci“).
Verte,ze bych velice rad vysvetlil jak to praktikuji, ale to bych napsal delsi clanek, ktery by pravdepodobne nemel ani hlavu ani patu. Kazdopadne se nebranim setkani kde bych vse rekl, bude to pro me daleko lehci.
Dekuji za pochopeni.
Jozef Šulík

31 října, 2006

Na všech Kombinacích nespojených finančních produktu je ,,nejlepší? to, že se jejích reálný výnos nedá spočítat, dokonale klientovi zamotají hlavu, a ten aby nevypadal jako blbec, podepíše vše co mu naservíruje ,,finanční poradce?, protože on to přece má vyzkoušené. Na této strategií jsou založeny činností některých Poradenských firem.
Roman Scherks

31 října, 2006

Takže jsem to tedy pochopil správně. Není to žádný oficiální produkt, ale produkt, nazvěme si ho pracovně „kombík Lambro“ – nic ve zlém, samozřejmě.
Hypotéka je to normální, tedy anuitně splácená pravidelně měsíčně na x let. Tolik vůči bance. Jen ten klient, filuta, používá na splácení vybrané výnosy z fondů nebo akcií, do kterýchžto vrážel peníze ještě mnohem dříve než si vzal hypotéku a postupně tam případné další volné peníze investuje (nebo taky nemusí, pokud má dostatečný polštář). Víc k tomu asi nelze z mé strany dodat, resp. bylo by, ale to bych se tady moc rozepisoval a na to už teď není čas.
Rizika Vám popsal kolega Kožúšek.
lambro

31 října, 2006

Zjistuji ze nedovedu popsat co mam na mysli. Ten druhy „kombik Lambro“ (jak jste ho pojmenoval), vlastne neni „kombik“. Je to zvlast, hypoteka, zvlast fond, zivotka, atd…. jednim slovem produkty zalozene nezavisle na sobe. Neni to „spojeni“ hypoteky s IZP a jine slozite „kombinace“ nabizene od spolecnosti.
Zalezi jen na „usporadani“ klientova porfolia a vyuziti, ale to je na dlouhe povidani a to ja neumim. Rizika tu samozrejme jsou, ale kde nejsou?
Malý Bobeš

31 října, 2006

A tady je jádro pudla… 🙂 Kde má klient placeného poradenství jistotu, že za svoje peníze opravdu obdrží „nejlepší“ řešení, když vy, odborníci v oboru, nejste schopni se sjednotit ve svých názorech. Jsem úplný laik. Jak by jste např. řešili modelový případ klienta 42 let: 1 mil. Kč v CP, 1 mil. Kč v hotovosti, na stavebku 200 tis., KŽP na 1 mil. Kč do 55 let, byt v OV v hodnotě cca 1 mil., který pronajímá, a uvažuje o novém bydlení za cca 3 mil. Kč. Co mu navrhnout? 1. Nic nekupovat, ale pronajmout si „odpovídající“ byt a z výnosů CP platit nájem? 2. CP prodat, vzít si hypotéku 1 mil. + platit jen úroky a splatit ji KŽP? 3. Vzít si hypotéku 2 mil. a splácet ji průběžně z výnosů CP + případně nájmem? 4. Vše prodat a zaplatit byt najednou? 5. Nebo něco úplně jiného? A moc mne, prosím, nekamenujte. 🙂
Slavomír Kožúšek

31 října, 2006

Pokusím se reagovat. Mám teď jednání. Pošlete mi prosím na s.kozusek@email.cz svůj e-mail popř. tel (to nechám na vás) a pokusím se vám poradit. Něčekejte však, že tímto způsobem můžeme vyřešit vaše potřeby. Chcete-li seriozní jednání, tak se budeme muset sejít. Přeji vám pěkný den.
Slavomír Kožúšek
Roman Scherks

1 listopadu, 2006

Víte, ono v žádném oboru není nic černé ani bílé. A jistotu na tomto světě máte pouze jedinou. Ale to už ve svých letech jistě víte sám moc dobře. To, že se tady pár lidí neshodne v nějakých technických detailech není přeci rozhodující. Problém našeho oboru je v tom, že řada věcí není odzkoušená desetiletími fungování v praxi v podmínkách ČR. Všechna čísla jsou jen odhady. Z finančních produktů, které se dají v ČR koupit víme jistě, jak funguje stavební spoření – někomu už proběhly i dva cykly, penzijní – taky už řada klientů dostala svoje peníze zpět, ale zde to bylo značně ovlivněno úroky v letech minulých. Životní pojištění – tam je to podobné. Jednomu známému před rokem skončilo KŽP po 10ti letech a i když v těch letech byly vysoké výnosy, tak viděl docela rudě, když dostal zpátky celkem o 10% víc než tam vložil. Snažil jsem se mu to vysvětlit, že byl pojištěn, ale hulákal na mě (který mu tu pojistku nedělal, ale jsem z oboru, tak si myslel, že za to taky můžu), že vlastně žádnou pojistku nepotřeboval, že mu slíbili, že mu peníze zhodnotí atd. atd
A o tom to totiž je. Řada lidí tu má pojistky a další věci, které vlastně vůbec nepotřebuje, jen jim je někdo hodně šikovný vnutil. Já svým způsobem takové prodejce obdivuji. Nesouhlasím s takovým manipulativním postupem, ale smekám klobouk nad prodejními dovednostmi těchto lidí a vždycky si vzpomenu na film Smrt krásných srnců.
Ale zpátky k věci.
Přeci si nemůžete myslet, že Vám tady někdo dá nějaký recept na řešení Vaší situace. To je na minimálně hodinový rozhovor a dalších hodiny analýzy toho, co máte, co chcete atd. A pak z toho mohou vyplynout obrysy nějakého řešení, které se bude dále pilovat. Ale úplně předběžně bych to viděl na modifikaci bodu 3.
Malý Bobeš

1 listopadu, 2006

To, že bych dostal nějaké konkrétní řešení jsem vůbec nepředpokládal. 🙂 Chtěl jsem jen vyvolat diskusi – podle čeho má laik vybírat placeného poradce? Když se vrátím k příměru o stavebnictví – tam mám možnost dostat více kalkulací a referencí od stavebních firem a následně si vybrat. Jak to ale udělat v případě finančního plánu? Oslovit jednu poradenskou firmu a doufat, že jejich návrh bude dobrý ve smyslu snížení nákladů a optimalizace rizik i výnosů? Co v případě, že nebude? U stavební firmy a jejich nekvalitní práce mám možnost se soudit (komentáře o našem soudnictví pomiňme) ale jak v případě poradenství? Nebo oslovit více poradenských firem, každé zaplatit za její návrh a pak si z nich jeden vybrat? Věřím, že toto řešení by se vám (poradenským firmám) asi líbilo nejvíce ale trochu se to prodražuje… 🙂
Jan Traxler

1 listopadu, 2006

Stejně jako se prodražuje, když oslovíte více projektantů. Kalkulaci Vám zprostředkovatelské firmy, banky, pojišťovny… udělají zadarmo. Ale projekt (=finanční plán) si u mnoha poradenských firem musíte zaplatit. A pak si můžete vybrat, který projekt (plán) se Vám nejvíce líbí.
Jan Lener

1 listopadu, 2006

Jak poznat kvalitního FP? Bude článek.
Malý Bobeš

1 listopadu, 2006

Už je velice těším a hlavně na diskusi, kterou určitě (alespoň v to doufám) rozpoutá! 🙂 Musím přiznat, že pro mne jako nezúčastněného je to mnohdy velice zábavné čtení. 🙂
Roman Scherks

1 listopadu, 2006

Když si budete chtít vybrat placeného poradce, tak jestli se nemýlím, můžete v ČR vybírat ze dvou společností a možná z několika jedinců. Přesná čísla asi nejsou k dispozici.
U stavby je výběrové řízení bez problému. Uděláte ho, uzavřete smlouvy a za 2 roky je hotovo a můžete řešit případné vady, nedodělky, sankce, neproplacení části faktur atd.
Problém je v tom, že Vaše finance je běh na 10, 20 a u někoho i více let. A i když budete mít smlouvu, tak za těch 20 let firma být nemusí na trhu (pravda je, že u té stavby nemusí být už za půl roku a pak nastupeje anabáze se soudy), ale hlavně si nedokážu tu smlouvu představit, jak v ní budete něco kvantifikovat. Během tolika let může přijít tolik neznámých, že to stejně ve smlouvě bude ošetřeno tak, že si stejně moc nepomůžete.
Uvedu příklad. Budete vybírat optimální způsob financování domu, kde budou do celkového propočtu zahrnuty mimo jiné i „výnosy“ z vrácené daně (odečet úroků). Za 10 let se změní zákony a Vy budete v nějakém prodělku. Co s tím pak? Pravda je, že tohle se dá ve smlouvě ošetřit, ale jak budete postupovat v případě, že se Vám sníží mzda a tudíž budete mít nižší daňové odečty? A takových věcí by se dalo najít. A to už vůbec nemluvím o investicích, atd.
Jan Traxler

1 listopadu, 2006

Myslím, že žádný klient ještě nikdy nesepisoval s poradcem smlouvu na to, že mu zaručuje, že finanční plán bude naplněn do puntíku. Plán je intelektuální majetek. Smlouvu sepisujete např, jako smlouvu o dílo, že vyhotovíte tento intelektuální majatek. Ne že zaručujete postup zákonů, bank, vlády… přesně podle plánu. To plácáte opravdu nesmysly…
Jinak na výběr placených poradců tipuju cca 100. 😉
Výběrové řízení můžete vypsat na stavbu, dodej materiálu… ale že byste si nechal udělat 10 projektů, pak si z nich jeden vybral a pouze za ten zaplatil???
Projekt na stavbu je obvykle na 100 a více let. 😉
Nechápu, v čem vidíte problém.
Malý Bobeš

1 listopadu, 2006

Neměl jsem na mysli, že FP zaručí neměnnost zákonů, pohyby akciových trhů v budounu atd. ale to, že mi finanční plán sestavil správně co se týká nákladů, výnosů a optimalizace rizik s ohledem na současné podmínky a zákony. Projektanta bych vybíral určitě jednoho dle realizovaných projektů (barák je vidět na první pohled) ale u FP tomu tak bohužel není. Navíc projektantovi můžu do jeho práce mluvit a on projekt předělá k mé plné spokojenosti ale u finančního plánování to asi dost dobře nejde protože výsledek je „nehmatatelný“ a případné plody se objeví (nebo neobjeví) na účtu až za řadu let. 🙂
Zachrdla - TriMan

1 listopadu, 2006

Při výběru postupujte obdobně jak při vývěrů obdobných profesí (lékařů, advokátů, ?). Vybírejte dle pověsti, referencí, doby působení na trhu apod. Ale i zde platí (obdobně jako u investic), že minulost negarantuje budoucí vývoj, pouze něco naznačuje.
Jan Traxler

1 listopadu, 2006

Projekt jako takový je také nehmatatelný, pro mě, který se v projektové dokumentaci neorientuje, jde o změť čar. 🙂 Jak dopadne samotná stavba je také otazníkem.
Finančnímu poradci můžete, resp. měl byste, do jím připraveného plánu také mluvit… připomínkovat… jen tak se dá udělat opravdu kvalitní plán šitý na míru. Někdy Vám poradce hold vysvětlí, že tato zeď je nosná a nejde ji zbourat. Avšak bez připomínek nejde o plán, ale pouze o zkreslenou představu poradce.
Roman Scherks

31 října, 2006

Díky. Dobrý článek. Akorát je škoda, že padl jen na úrodnou půdu těch cca 55 tis čtenářů Reflexu. Tento Váš článek a všechny, které se zabývají stejnou tématikou by měl být povinnou četbou pro tu část národa, která se hodlá uvázat do chomoutu zvaného hypotéka.

Odpovědět
Jan Majer

31 října, 2006

Nejsem si jist, nakolik je to úrodná půda. Články o financích patří samozřejmě k těm nezáživným, i když se to autor snaží psát čtivě a srozumitelně.

Odpovědět
Roman Scherks

31 října, 2006

Tak se holt musí autor víc snažit. -:)

Odpovědět
Fr. Toman

30 října, 2006

Ahoj Honzíku, díky za dobrý článek na investujeme.cz. Obdivuji tvoji atktivní, a neustále nekončící příspěvky, ale prosím tě pověz mi jak to děláš, že od rána do večera píšeš příspěvky, články a k tomu ještě stíháš svoji profesi. Nebo se snad mýlím a nemáš do čeho koupnout a tak prazdný čas vyplňuješ „kecáním“ na http://www.investujeme.cz. Pokud se podívám na sebe nebo lidi kolem sebe, který se fin. poradenstvím žíví, tak sem tam přispějí do diskuze, ale že by tady někdo byl tak vytrvalý a psal jeden příspěvek za druhým tak opravdu neznám. Snad jen Šafránek, kterej sedí na AFIZU a platí ho za to aby něco napsal a pobavil lidi, za to je vlastně od AFIZU placenej z našich, vašich příšpěvků.

Odpovědět
Pavel Zachrdla

30 října, 2006

Toto je faul, pane Tomane.

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

30 října, 2006

Nechápu proč panu Lenerovi říkate Honzíku a chválíte ho za dobrý článek, když ho současně shazujete. Stejně tak i pana Šafránka. Možná, že vy musíte běhat od rána do večera, ale to ještě neznamená, že jsou na tom všichni podobně. Co si máme vybrat, neschopnost nebo závist?

Odpovědět
Fr. Toman

30 října, 2006

pane Kožúšku, závist to rozhodně není, spíš mě pouze zajímá jak to děla jako fin. poradce. Protože skutečně vytížený fin. poradce opravdu nemá čas dnes a denně přispívat v jakoukoliv hodinu na server. Takže se ptám čím se tedy živí člověk, který víc dne straví na webu než prací fin. poradce. Myslím, že nejsem jediný koho by to zajímalo.

Odpovědět
Jan Majer

30 října, 2006

Tak k tomu mám co říci. Z mého minulého působiště jsem byl vyštípán s velmi podobnými argumenty, protože jsem se vedle poradenské činnosti věnoval projektu Europortal a publikoval jsem v dalších médiích. Dnes se poradenství a médiím věnuji zhruba v poměru 10% poradenství, 90% média. Přesto mi poradenství stále vydělává zhruba stejně jako ta média. Moje mediální aktivity zkrátka zvyšují kvalitu mé klientely.
Už vidím další reakci – jestlipak se zvyšuje taky kvalita poradentví? Věřím, že ano – díky tomu, že jsem své služby poměrně úzce specifikoval, poskytuji myslím klientům stále lepší poradenství. Kvalita na úkor kvantity, pane Tomane.

Odpovědět
Jan Lener

30 října, 2006

Pane Tomane. Myslím, že jste se dokázal tímto příspěvkem v těchto kruzích docela solidně znemožnit. Jste moc šikovný 🙂

Odpovědět
Jan Rettich

30 října, 2006

Vážený pane Tomane,
nedá mi to, abych na Váš příspěvek nereagoval. Nevím kde berete tu drzost oslovovat člověka kterého ani osobně neznáte tímto způsobem?! Determinoval jste se myslím dostatečně a dobré jméno Fincentru jste tím určitě neudělal!
Navíc nechápu co je Vám do toho co pan Lener dělá. Myslím, že můžu jako člověk, který je Honzovi Lenerovi velmi, opravdu velmi blízký říci, že opravdu tomu není tak, že by seděl celý den nemaje do čeho „kopnout“!
Kdyby to totiž bylo tak jak říkáte, těžko by z firmy pod jejíž hlavičkou pracujete přicházely nabídky na spolupráci.
Pěkný večer

Odpovědět
Pavel Hanzl

30 října, 2006

Pěkný článek, pane Lenere! Nutno ovšem doplnit, že český národ je jakýsi jack of all trades. Minulý režim nás ve své ekonomice nedostatku donutil umět hned několik řemesel a cokoliv sehnat a doma z toho něco vyrobit. Zde je na místě odtušit, že opravy všeho druhu jsou jaksi automaticky v kompetenci otce rodiny. Elektrikáři pro to mají krásný výraz: bastlit. Dá se tedy shrnout, že velká část veřejnosti má v rodině někoho, kdo má „zlaté české ručičky“, řadu manuálních věcí, jako třeba postavit dům svépomocí obstojně zvládne. Vždycky se zasmějeme nad reklamou „už žádný drahý opravář!“. Tohle je přece proto, že si Češi s lecčíms umějí poradit (anebo o tom alespoň zasvěceně radí kamarádům v hospodě). Minulý režim nás tedy nutil do univerzálních schopností, které se sice hodily v emigraci, ale vedly k neefektivitám jak ve stavění, tak i v předčasném splácení chytrých dluhů, jakými jsou třeba úvěry na pořízení bydlení.
Většina českých lidí je do značné míry soběstačná ve stavebních pracích. Ignoruje hodnoru své práce a svého času. Hodnota domu se pak vypočítá jako součet výdajů za materiál. Ve vyspělé zemi je toto uvažovaní zcestné – ekonom si nejde po práci stavět chatu, neboť je to značně neefektivní a on byl k tomuto myšlení vychován. A právě tak to neudělá lékař, nebo kvalifikovaný elektromechanik v Siemensu.
Souhlasím s tím, že odpovědnost stavební firmy za kvalitu práce je přece jen více zřejmá, než u finančního poradce. Pomineme-li zoufalou nevýkonnost českých soudů, má klient stavební firmy alespoň hypotetickou šanci vyhrát svůj spor dříve. V českém právu je ale již cca 15 let uplatňována zásada: „co není zákázáno, je implicitně povoleno“. Odtud plyne, proč se beztrestně prodávají i drahé finanční produkty. To hlavní v pochybení poradců ovšem není samotná výše ceny (poplatky), ale informace o její výši a vysvětlení její struktury. Zde si troufám dodat, že drtivá většina poradců poplatkům rozumí více, než přepážkoví pracovníci pojišťoven, které nikdo popravit nemůže a ani nechce. Potom je zřejmé, že právně je zcela v pořádku, jestli si klient za stejné peníze koupí stavební buňku, nebo rodinný domek na pokraji krásné louky. Někde v předchozí diskusi jsem zcela náhodou vyslovil analogickou úvahu, proč neexistuje server o pokrývání střech, kde by se pokrývači kultivovali diskusemi o trvalém zvyšování kvality své práce a usilovném snižování ceny. Doplňuji i dnes, že většina lidí neumí pokrývat a proto musí akceptovat ceny odborníků na střechy. Tak jako pokrývači prodávají svou práci, tak chtějí vydělávat i na dodávce materiálu. My vyděláváme JEN na dodávce materiálu. Tím jsou ty finanční produkty. Obyčejné, extra pálené, nebo i zlaté cihly k výstavbě klientova domu. Práci dodáváme zdarma. Každý z nás určuje cenu tím, jaké produkty doporučí. Každý z nás zvažuje, co mu projde. Nejsme přece členy klientovy rodiny, že? Co když je to pan pokrývač, který nám před rokem prodal stavební práci i s materiálem?
Jsem přesvědčen, že na serveru investujeme.cz publikují ti z nejlepších poradců. Ti, kdo prodávají typová portfolia na tyto diskuse nereagují (a divil bych se, kdyby je trvale sledovali). Závěr: nikdo se dobrovolně nevzdá výnosů. Ani pokrývač, ani finanční poradce. Námitka, že důvěru ztratí jen jednou je věcně správná, ale i se špatnou střechou – a se špatným finančním plánem se dá žít. Jen vzpomeňte, milý pane Lenere, na 750.000 šťastných majitelů smlouvy Dynamik. Otázka relativity. Proto si myslím, že kvalitu v našem oboru změní až to, že pubertální dítko vyspěje. Ne snad, že by se samo chtělo dovychovat ke kvalitě, ale bude umravněno trhem. Klient začne vyhledávat poradce sám, protože mu to řekne osvěta. Klient si bude vybírat. A kdo se nechce dva roky třást, aby mu smlouvy přetrvaly, ten bude muset dospět rychleji.

Odpovědět
Jan Majer

30 října, 2006

Bezvadný příspěvek, pane Hanzle. Vytrhl jsem teď vaše slova z kontextu a triumfálně sdělil manželce, že na investujeme.cz píšou, jak jsou u nás stavební práce všeho druhu v kompetenci hlavy rodiny – a že je to zcestné uvažování! Ptala se, kdo to teda má dělat. Povídám, že tam píšou, že profíci. Ona na to, jestli si vzpomenu, kdy nám profík udělal něco dobře a ještě nás neokradl. Takže ten věšák na ručníky stejně budu muset přivrtat sám…

Odpovědět
Pavel Hanzl

30 října, 2006

Pane kolego Lenere, pozdravujte Vaši paní. Projevuje typický český názor, že profík je syčák, který si svou práci nechá dobře zaplatit a mnohdy beztrestně pracuje nekvalitně – proto je třeba cokoliv stavět a opravovat především s využitím vnitřních rodinných zdrojů. Mám pro ni jednu dobrou a jednu špatnou zprávu: Ta dobrá je, že má doma špičkového, ne však všehoschopného finančního poradce, který jí zajistí zářné zítřky. Budete vskutku velmi bohatý muž, protože máte etiku, kterou tento obor potřebuje. Měla by Vás co nejčastěji vyslat do terénu, abyste vydělal nové peníze, byl těžce v pohodě a kdykoliv si mohl zaplatit expresní služby od profíků z těch ostatních oborů. Ta špatná zpráva je, že věšák na ručníky bude muset počkat – co kdybyste si udělal od šroubováku mozol na dlani? Klient by Vám neuvěřil, že jste top consultant, když na tohle nemáte lidi. Přeju krásný den :-))

Odpovědět
Jan Majer

30 října, 2006

Tady Majer, ne Lener:-) Bohužel mám s profesionály z oblasti stavebnictví tak neuvěřitelné zkušenosti, že vaše rady musím brát jako naivitu, pane Hanzle. Právě panu Lenerovi jsem před časem popisoval ve zkratce své anabáze se stavebními firmami. Stejné zkušenosti popisují lidé z mého okolí. Také proto jsem tady před pár dny prohlašoval, že finančí poradci jsou ve srovnání s jinými profesemi velice slušní.

Odpovědět
Pavel Hanzl

30 října, 2006

Pane Majere, ve vší úctě k Vám prohlašuji, že ve stavebnictví je vskutku tvrdá konkurence. Právě teď mi jedna firma dělá střechu ze dřeva nad garáží, plocha 55 m2, sklon 10 stupňů, jednoduchá, triviální, pultová střecha. Krokve 10x14x800 cm, bednění prkna 2,4 cm. Je to již druhá, první jsem vyhnal. A předtím jsem odmítl 12 jiných firem z důvodu přemrštěné ceny, nebo zjevné nezpůsobilosti (pravopisné chyby a chvástání leccos napoví). Budu to chtít zateplit Nobasilem, povrch bude ze tří různých vrstev asfaltové lepenky. Podbití OSB deskami tl. 1,2 cm. Ačkoliv vím, že materiál by mě vyšel na 35 tis. CZK, zaplatím jim 75 tis CZK. A to je prosím již cenová optimalizace! Myslíte, že bych neuměl postavit krov a propanbutanovým hořákem svařit lepenku, pak si ohnout nějaké plechy a udělat klempířinu? Těch 40 tis. CZK je cena za to, že nejsem pokrývač! Vaše zkušenosti přece vedou k tomu, že 200 lidí z Vašeho okolí, které potkáváte, budete informovat a ty firmy si u nich neškrtnou. Moje naivita je snad v tom, že bych si už přál žít ve vyspělé zemi západního typu. Vaše naivita však je horší – Vy si po práci navléknete montérky a … připravíte se o výdělek, který mohl být vyšší ve Vaší profesi, než za ušetřenou stavební práci. Jsme oba ve Fincentru – nepoznal jsem lepší prostředí pro moji práci. Tak tedy – jdu si obléci černý pracovní oblek s vestou….

Odpovědět
Jan Lener

30 října, 2006

Jen doplním. Někdy je úplně úžasné sundat oblek, navlíct montérky a udělat si něco manuálně sám. To si člověk nikde nekoupí. Nebo třeba je úžasné si stavět model válečné lodě. Dělá to můj klient a já mu závidím ten klid a pohodu.

Odpovědět
Pavel Hanzl

30 října, 2006

Souhlasím. Jen tak pro relaxaci manuálně pracovat – ale nemuset, abych ušetřil. Holt se mi zdá, že 17 let pro převratu bychom k té vyspělé Evropě měli konvergovat rychleji … přání jsou přece otcem myšlenek? Jsem fakt snílek. Ale zkuste si představit, kde by byl technický (nebo i finančně-poradenský) pokrok bez snílků.

Odpovědět
Jan Majer

30 října, 2006

Tak teď nevím, v čem se neshodneme, pane Hanzle. Zdá se, že máte stejný názor – podle všeho si taky myslíte, že zvolit stavební firmu, která udělá svoji práci poctivě a přitom vás neokrade, je velké umění nebo veliké štěstí. Výběru jsem věnoval při rekonstrukci chalupy a při úpravách bytu spoustu času. Musel jsem se zorientovat v problematice, zajímaly mne reference atd. Ještě víc času a peněz nyní věnuji na řešení sporů s těmito firmami (střecha, podlaha, vestavěné skříně – všechno renomované firmy a všechno špatně). Nebudu tady umrtvovat s podrobnostmi, jde o klasiku – nedodělaná, nekvalitní práce (protože přednost mají nově získané kšefty), nezvedání telefonů, nevyzvedávání doporučených oznámení o reklamaci…
To referování o nepoctivosti těchto firem bohužel nefunguje – jedou dál, nikdo nedohledá, jak pracují. Už mě napadlo, že by mohl fungovat jednoduchý web s referencemi na firmy z různých oborů, ale to je bohužel, když to člověk domyslí, nesmysl.

Odpovědět
Pavel Hanzl

30 října, 2006

Aby nedošlo k mýlce pane Majere, myslel jsem společenský černý pracovní oděv. A ten web s referencemi na firmy vůbec není špatný nápad. Šlo by o čistě klientský web. Neumím si představit, proč by se někdo měl důvodně bát napsat tam své zkušenosti. Jen ať si taková nějaká firma zkusí někoho žalovat pro pošpinění pověsti! Znáte nějakou účinnější antireklamu, než praní špinavého prádla – na veřejnosti?

Odpovědět
Jan Lener

30 října, 2006

Má to jeden háček. Takový web by byl terčem falešných stěžujících si hráčů.
Pavel Hanzl

30 října, 2006

Nemyslím, že Váš názor je založen na pravděpodobnosti výskytu tohoto jevu. Určitě nelze předpokládat, že by konkurenční stavební firma vykřikovala ve stylu „Chyťte zloděje!“. Povšimněte si notoricky známých kauz, které byly medializovány – nakonec to řeší soudy. Policie sice ztrácí spyisy a je poněkud nedůvěryhodná, ale pořád tu máte mnoho možností, jak se falešný stěžovatel může – ke své nelibosti – zviditelnit. Jakkoliv mi vadí styl, jaký nasadiola naše nejúspěšnější komerční televize od roku 1999, pořád jsou v ní velmi obávaní redaktoři, kteří takové firmě dokážou zatopit! Klientský web – například http://www.proveruj.cz by musel mít určitá provozní pravidla – například by přispěvatel měl mít povinnost správci webu svá tvrzení nějak doložit důkazy a uveřejnění by obsahovalo i karenční dobu. Na druhé straně si umím představit hrůzu stavebních firem, pokud by se našel mecenáš, který by financoval časomíru s upoutávkou na tento web. Přeji krásný sen, jdu zase poradensky působit.
Bez urážky, taky by mě zajímalo, jak stíháte tolik příspěvků, pane kolego. Určitě nejste na žádné výplatní listině za to, že publikujete na tomto webu. Můj manažer mi již jemně naznačil, že publikovat zde mě neživí :-((, tak se budu muset poněkud odmlčet….
Jan Lener

30 října, 2006

Vidím, že se ze mě stává celebrita. Okolí se snaží nahlédnout do mého soukromí a zjistit, jak já to vlastně dělám. Možná se o tom i v zákulisí dosti spekuluje. Jaký vůbec je ten pan Lener, má nějaké klienty, nebo nemá? A když tak jaké? Jaktože píše tolik příspěvků? Co mi napíše, když do klávesnice vyťukám místo slušného oslovení familiérní „Honzíku“? Má přítelkyni, nebo manželku? To vše a možná víc bude určitě jednou odhaleno. Pro začátek se spokojte s tím, že při 95% úspěšnosti (musím to zaklepat 🙂 ) podepsaných řešení pro klienta a spoustě další práce pro firmu (dokončuji teď nový web například), která vyžaduje sezení u počítače a ťukání do klávesnice si můžu dovolit neběhat za klientama jak zběsilý a občas i několikrát denně si odskočit něco písnout na investujeme. Ostatně Honza Majer to vyjádřil přesně. A ostatně mám pocit, že pánové Kožúšek, Hanzl, Majer a Zachrdla sem píšou také bez ustání. A vůbec, co vy víte, třeba mi Honza Majer dává měsíčně 50.000 abych tu rozdmýchával diskuze 🙂 taky pokus o vtip
Jan Majer

30 října, 2006

No ale to jste neměl, pane Lenere. Výše honorářů, co vám platíme za účast v diskusích, to mělo zůstat mezi náma. Zvážím, jestli na oplátku neprozradím něco z toho, o čem se v zákulisí tolik spekuluje – např. jestli při obchodním jednání dáváte přednost vodě s bublinkami, nebo bez. Mimochodem, zapomněl jste zmínit, že za vtipné komentáře máte příplatek:-)
Jan Majer

30 října, 2006

Ještě si dovolím komentovat vaše tvrzení, že jde o „typický český názor, že profík je syčák, který si svou práci nechá dobře zaplatit a mnohdy beztrestně pracuje nekvalitně – proto je třeba cokoliv stavět a opravovat především s využitím vnitřních rodinných zdrojů“. Typická je ovšem ta výchozí situace – ano, jak sám o pár odstavců níže připouštíte, kvalita služeb a morálka stavebních firem je v naší zemi zoufalá. Spíš mi k tomu sedí slovo SPROSTÁ. Je trochu zvláštní rozdávat pak rady nositelům toho „typického českého názoru“, co říkáte? Tahle naše diskuse je do značné míry nadsázka, ale já se zas a znovu vytočím, když mi někdo tvrdí, že mohu využívat „expresní služby od profíků z těch ostatních oborů“. Vím, jak to myslíte, a samozřejmě nebudu sám zateplovat barák. Ale bohužel už ke všem dodavatelům musím a priori předem přistupovat jako k syčákům, kterým je úplně jedno, jestli budu jako zákazník spokojený.

Odpovědět
Pavel hanzl

30 října, 2006

Pane Majere, nepochybuji o tom, že pravidelně využíváte své volební právo. Právě tak nepochybuji, že vybíráte dodavatele z těch jiných oborů. Prostě to bolí a soudnictví tu nefunguje. Jsme demokracie v plenkách. Pojďme se sjednotit v tom, že ty syčáky potřebujeme, tak jako oni nás. Kultivace – ty etické diskuse…. lze obejít slovy, že obchod je džungle vyšprajcovaná sankcemi. Odpovědnost musí být adresná a postih rychlý.
Jan Majer

30 října, 2006

Ano, to zní fér:-)
Jan lener

30 října, 2006

Pane Hanzle, já děkuji, jen upozorňuji, že má partnerka je při přidělávání věšáků možná šikovnější než já a minulý příspěvek byl od Honzy Majera.

Odpovědět
Pavel Hanzl

30 října, 2006

Omlouvám se Vám za svůj omyl se záměnou osob. Nicméně má hodnocení považuji za obecně platná.

Odpovědět
Jan Lener

30 října, 2006

😀 To jsem rád.

Odpovědět
Jan Lener

30 října, 2006

Souhlasím.
Co se týká toho pokrýváme.cz. tento článek jsem avizoval již před 3 týdny Honzovi Majerovi. Jenže než vznikl a umístil se na server, chvilku to trvalo. Proto jsem Vám také psal, že to bude vypadat, jako že jsem Vás vykradl. 🙂
No každopádně hlavní myšlenkou článku je zde v reakcích trochu opomenuta. Je to úloha a účel investujeme.cz. A v této souvislosti mi tu velmi chybí dvě věci.
1)Sophia Finance
2)Mistr Hrubý a AWD – Vy se nechcete kultivovat?

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

30 října, 2006

Článek pana Lenera dobře vystihuje to, čím diskuse na tomto webu žije. Naprosto také souhlasím s panem Hanzlem, že to hlavní v pochybení poradců ovšem není samotná výše ceny (poplatky), ale informace o její výši a vysvětlení její struktury. Finanční poradenství je sice o obchodě, ale nejen o něm. Je také o etice! Stejně jako pan Hanzl věří, že na serveru investujeme.cz publikují ti z nejlepších poradců, tak já zase věřím tomu, že se zde setkávají nejen dobří poradci, ale především ti slušní, kterým záleží hlavně na klientovi. Proč by zde jinak tolik diskutovali o kvalitě? Kvalitu, jak už jsem uvedl v jiném příspěvku, přinesou ti, kteří budou nejen dobří ve svém oboru, ale také morálně bezúhonní. To, co pozoruji je, že zatím vládnou v našem oboru hlavně všehoschopní manažeři a jejich obchodníci. Jak jinak, když stále slýcháme o produkci a o 750 tis. smlouvách šťastných majitelů smluv Dynamik.

Odpovědět
Pavel Hanzl

30 října, 2006

Pane kolego Kožúšku, asi budete překvapen, ale já se ráno probouzím s radostí, že konečně pracuji ve skvělém, rychle se rozvíjejícím oboru, kde si mohu vydělat opravdu spoustu peněz. Nestydím se nahlas vykřiknout, že právě proto jsem tady. Umím 4 řemesla, byl jsem i účetní firma a IT technik, dále podnikatel s vysílačkami, učitel počítačů,… Zděšeně konstatuji, že jsem 20 let pracoval pro zábavu, nikoliv pro peníze. Ale jsem slušný člověk a stal jsem se psychicky odolným jedincem. To je moje hlavní kvalifikace. Proto se budu usmívat na syčáka majitele stavební firmy právě tak, jako na lékaře. Budu pečlivě dávkovat etiku jako šafrán, který málokterý klient ocení, ale všichni jej potřebují. Ihned bych se mohl podepsat pod většinu názorů lidí, kterých si tady strašně cením.
Ale pozor, já nejsem altruistický dobrodinec (= pitomec). Dobře vím, jak nás ty ostatní profese válcují, cokoliv potřebujeme. Dnes mi na rameni zaplakal i pan Majer. A proto budu mít zase o něco lepší spaní, i když napíšu nějaké to IŽP majiteli stavební firmy, která mi dělá střechu na garáži.
Tento web mimochodem nevnímám jako suplující „stavební dozor“, ale jako výživné prostředí pro můj další růst. Přeji Vám krásný den a děkuji Vám, že i Vy svůj vzácný čas věnujete nám všem… To je zajímavé, všichni co něco umíme neváháme podělit se o to s dalšími schopnými kolegy. Proč raději neběžíme za klienty? Prostě chceme požívat společenské prestiže, jako, lékař, právník, daňový poradce,… Politik ve vyspělé zemi a tak jsme tady a krmíme z kojenecké flašky to nedochůdče, aby začalo více konkurovat přímým sítím finančních ústavů.

Odpovědět
Jan Majer

30 října, 2006

S tím IŽP prodaným majiteli stavební firmy si asi děláte legraci, ale jako vtip to není špatné: Mohli bychom tady vyhlásit anketu, jaký finanční produkt byste prodali nějakému gaunerovi (nebo třeba tchýni, jak libo) :-)))

Odpovědět
Slavomír Kožúšek

30 října, 2006

Ale pane kolego Hanzle, ja nemohu být překvapen, vždyť se také každé ráno probouzím s tím, že ten skvělý a rychle se rozvíjející obor přináší peníze nejen těm bezohledným, ale i slušným poradcům. I já si rád vydělám spoustu peněz s pocitem dobře vykonané práce. Umím sice jenom jedno řemeslo a ještě ne dobře, ale v ostatním si s vámi nezadám 😉 ? podnikal jsem v IT, v kultuře a obchodě. Pracoval jsem ve státních službách a ve finančnictví. Dokonce jsem vydával reklamní a inzertní noviny a z hrůzou pozoruji, že jsem to dělal pro peníze. Vlastně ani nevím, zda jsem slušný člověk a už vůbec ne psychicky odolný člověk. Tak to je má kvalifikace. Proto se budu usmívat na pana Klabana, pracujícího v Kapitolu právě tak, jako na pana Borkovce z OVB. Budu pečlivě dávkovat etiku koňskými dávkami, kterou někteří klienti ocení, ale všehoschopní manažeři odsoudí. I já bych se mohl ihned podepsat pod většinu názorů lidí, kterých si tady strašně cením.
Ale pozor, já nejsem bezohledný obchodník (= pitomec). Dobře vím, že se nevyplácí odplácet stejnou mincí. Dnes se mi na rameni tulil syn a já se mu chci, až vyroste podívat zpříma do očí. A proto i já budu mít o něco lepší spaní, když napíšu několik OPF, Rentiérů, Conseqů, doporučím ETF a certifikáty, těm kteří mi třeba pomáhají a nebo jen hledají radu.
Tento web mimochodem vnímám jako suplující „stavební dozor“, a tak jako i vy, tak i já zde hledám výživné prostředí pro svůj další růst. I já Vám přeji krásný den a děkuji Vám, že i Vy svůj vzácný čas věnujete nám všem…
S úctou Slavomír Kožúšek

Odpovědět
Zachrdla - TriMan

30 října, 2006

Mezi stavebnictvím a námi je jeden podstatný rozdíl. Většina staveb se realizuje na smluvním základě. Když panu Šafránkovi stavební firma zmršila okna, tak byla vina za pochybení zcela zřejmá, měl na tyto práce s dodavatelem smluvní vztah. U nás to zatím tak nefunguje a možná proto máme takovou potřebu diskutovat o etice.

Odpovědět
Jan lener

30 října, 2006

To je velmi praktická a pravdivá připomínka.

Odpovědět
Petr Šafránek

30 října, 2006

Podle mého názoru jsou příčiny dvě:
1. Finanční zprostředkování a poradenství není vyhledáváno klienty, ale je jim aktivně nabízeno zprostředkovateli a poradci. Nefungují zde tedy klasické tržní mechanismy, kdy by si klient vybíral na základě své poptávky. Takové mechanismy kultivují příslušnou profesi přirozenou cestou zvenčí, není tedy třeba řešit kultivaci zevnitř.
2. Zatímco v obdobných oborech (například daňové poradenství, advokacie, apod.) cítí lidé v oboru omezenost trhu a náročnými požadavky a zkouškami tak mimo jiné brání vzniku příliš velké konkurence, v oblasti zprostředkování a poradenství je naopak zájem o co největší počet lidí v oboru, zejména pak ve firmách využívajících systém MLM. Opět zde tedy chybí přirozený tlak na kultivaci vyvolaný v ostatních oborech konkurencí.

Odpovědět

Zpět k článku