Kam se poděla prestiž finančního poradenství?

Jak již tomu v životě bývá, učiněným krokem dosáhneme často něčeho jiného, než jsme zamýšleli. Očekával jsem debatu nad úrovní kontroly ČNB a je pravdou, že částečně se mi jí také dostalo. Ale také se rozproudila debata jiná. Debata, jež mne vedla k otázce: Kam se poděla prestiž finančního poradenství?

Mám e-mailovou adresu, kde sbírám podněty od čtenářů. Jakmile mi vyjde nějaký článek, e-maily začnou přicházet. Zatímco ve veřejné diskusi pod článkem „ČNB a kontrola finančních poradců: Je třeba přitvrdit, nebo ubrat?“ se rozproudila debata poradců, jak je ČNB šikanuje, tak na můj e-mail přišla první, pak druhá a pak další a další zpráva. Celkem jich bylo sedm. A vždy s jedním závěrem: Kontroly jsou slabé, poradci jsou podvodníci, je třeba zpřísnit!

Jeden e-mail za všechny:

„Chtěli jsme hypotéku, poradce nám ji začal vyjednávat, jenže stále se věc nebrala ke konci. Pořád se na něco čekalo. Nakonec vše vyjednal, ale podmínky byly pro nás nepřijatelné. Rozhodli jsme se jít ke konkurenci. Z předchozích jednání zůstaly u poradce podané žádosti, které ovšem mohl stornovat jen on. A problém byl na světě. Zatímco my jsme naháněli původního poradce a prosili jej, ať stornuje žádosti, tak u té nové společnosti nám narůstaly poplatky za nedodržení rezervace. Bylo potřeba, aby tento poradce zrušil naši žádost o hypotéku, a udělat to mohl jen on, nikdo jiný. Trvalo nám, než jsme jej přesvědčili, aby to udělal a nás „odblokoval“! Neseriózní a neslušné chování, které nás stálo dost peněz!“

(kráceno; čtenáře jmenovat na jeho žádost nebudu).

^REKLAMA

V diskusi pod článkem najednou začaly přibývat komentáře další. Již nikoliv ty, které byly kritické k ČNB, ale ani ty, které by postup chválily. Objevili se tam komentáře typu: „Kdo si stěžuje, neumí se srovnat s podmínkami, ostatní jsou blbci, já jsem nejlepší!“

A do toho všeho mi zvonil telefon: „Poradci, kteří si stěžují, vědí úplné nic o životě. My, co prodáváme životní pojištění, my jsme praví poradci, ostatní jsou jen hrušky u cesty.“ A další telefonát: „Všichni poradci jsou zloději, každý myslí jen na zisk a sám na sebe!“ A pak telefonát další: „Ti, co prodávají zlato, ti se mají. Žádné kontroly, měli by je všechny zavřít!“ A na konec další volání: „Žádný poradce neví, jak to máme těžké my na přepážce, když musíme plnit limity!“

Skoro lituji, že mám tolik známých mezi poradci, kteří mají moje telefonní číslo. Možná je čas po 25 letech změnit telefonní číslo…

Začal jsem nad tím přemýšlet. Ani jedna reakce nebyla charakteru pochvalného. Že by někdo zavolal a řekl: „Mám slušného a pracovitého poradce a jsem s ním spokojený!“ Nebo: „Můj poradce mi vydělal za pět roků na nový byt!“ Ano, sami si přečtete, že v diskusi byly i pochvaly, ale to se vždy chválil ten jednotlivý poradce, jak on je dobrý a perfektní, ale že by se ozval někdo, kdo pochválí druhého, to ne.

^REKLAMA

Vím, že chválit je těžké. Vím, že se kritizuje mnohem lépe. Ale stejně jsem se zabýval otázkou, proč finanční poradci mají tak nízkou prestiž. A možná mne i odpověď napadla. Měl jsem jí celou dobu na očích, ale pro oči jsem ji neviděl.

Finanční poradci si totiž neváží sami sebe navzájem. Ti z Partners pomlouvají ty z Fincentra, společně pak pomlouvají ty z Broker Consulting a všichni se shodnou jen na jediném. A to na tom, že ti, co prodávají zlato, jsou obyčejní šupáci. Skoro by to vypadalo na nenávist až za hrob, ovšem to by se nesměli objevit prodejci kryptoměn, protože ty nemá rád nikdo. Horší jsou snad jen ti na přepážce, co to mají vše na zlatém podnose.

Navzájem se jeden poradce shazuje před druhým. Před klienty se pomlouvají, a pak, světe, div se, prestiž této profese je nulová.

Hluboce si vážím každého, poctivě se živícího, člověka. Pokud si prestiž finančního poradenství, nezvednou poradci mezi sebou sami, navždy se bude na tuto profesi dívat skrze prsty. Stačí začít tím, že budu mít respekt a úctu k práci toho druhého. Ať již prodává pojistky, zlato, investice nebo (Bože!) kryptoměny. Pokud se chová poctivě, zákonně a slušně, je to náš člověk.

Možná, že moje zvolání je naivní, ale važme si jeden druhého. Všichni jsme na stejné lodi.