Státní rozpočet hospodaří se schodkem kvůli explozi výdajů

„Přes 40 procent státního rozpočtu tvoří výdaje na sociální dávky. Vzhledem k současným plánům vlády lze předpokládat, že v budoucnu to bude ještě víc,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Příjmy z odvodů na sociální zabezpečení i veřejné zdravotní pojištění meziročně výrazně vzrostly. Vděčíme za to vysoké zaměstnanosti a růstu mezd,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Ke konci srpna skončil státní rozpočet ve schodku 15,4 miliardy korun. Jedná se o výrazně horší výsledek než před rokem, kdy státní rozpočet po prvních osmi měsících hospodařil s přebytkem 14,8 miliardy korun. Přestože na příjmové straně státního rozpočtu došlo k meziročnímu růstu o 69,2 miliardy korun, kvůli dramatickému nárůstu výdajů o 99,3 miliardy korun to nestačilo k dosažení přebytkového či alespoň vyrovnaného hospodaření. Rychlejší růst výdajů oproti příjmům státního rozpočtu prozatím neohrožuje dodržení plánované výše schodku pro letošní rok. Do budoucna by se však tato tendence mohla ukázat jako silně zatěžující pro vývoj celých veřejných financí.

Na příjmové straně veřejných rozpočtů, která kromě příjmů státního rozpočtu zahrnuje všechny příjmy se sdílených daní a odvodů, dominuje výběr odvodů na sociální zabezpečení. Na něm se za období od ledna do srpna 2019 vybralo celkem 365,7 miliardy korun, což je o 8,2 procenta více než ve stejném období před rokem. K podobnému nárůstu o 8,1 procenta došlo i u odvodů na veřejné zdravotní pojištění, kde se vybralo 147,1 miliardy korun. Příjmová strana veřejných rozpočtů je pozitivně ovlivněna růstem mezd a zvyšující se zaměstnanosti. To se projevuje i na výběru daní.

Přesně 40,6 procenta výdajů státního rozpočtu je vynakládáno na sociální dávky, kde nejvyšší položku o velikosti 313,8 miliardy korun tvoří důchody. Vzhledem k plánovanému růstu rodičovských příspěvků a průměrné výše důchodů od příštího roku lze předpokládat, že výdaje na sociální dávky se budou dál skokově navyšovat. Rovněž si lze všimnout meziročního růstu investic. Za osm měsíců letošního roku se proinvestovalo 68,5 miliardy korun, což je o 20,1 miliardy korun více než ve stejném období před rokem. Nárůst investic o 41,4 procenta lze hodnotit pozitivně, protože pomáhá udržovat solidní tempo růstu naší ekonomiky.

^REKLAMA