Prvky umělé inteligence začínají generovat zprávy o dění na Pražské burze

Vývoj algoritmů do jejich současné podoby by se nemohl uskutečnit bez zapojení Burzy cenných papírů Praha, jejíž vedení poskytlo výzkumníkům přístup k online datům z obchodování. „Jednou z klíčových věcí pro správné rozhodování při burzovních transakcích je dostatečné množství kvalitních informací. Když se ke kvalitě ještě přidá rychlost, je to z investorského pohledu ideální kombinace. Pro nás bylo potěšením a zároveň samozřejmostí, poskytnout výzkumnému týmu naše data a veškerou součinnost. Zároveň velice rádi výsledný produkt, tedy automaticky generované zpravodajství, poskytneme uživatelům našich internetových stránek a sociálních sítí,“ říká Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha.

„Námi vyvíjené algoritmy jsou nyní schopny vygenerovat bez zásahu novinářů sedm základních zpráv, včetně headlinů a titulků, a to během jedné jediné vteřiny. Rozsah zprávy přitom odpovídá standardním zpravodajským textům publikovaným ČTK každý všední den po uzavření burzy,“ vysvětluje Moravec. Mezi největší úskalí nasazení prvků umělé inteligence do tuzemské žurnalistiky, jež je první svého druhu v České republice, patřilo podle odborníka ze ZČU Jakuba Sida detailní pochopení novinářských rutin a jejich odchylek u burzovních zpráv. „Museli jsme proto přesněji formalizovat přístupy a rozhodování novinářů. Prováděli jsme statistické analýzy historických dat ČTK a na jejich základě jsme vytvořili šablonový systém, který automaticky generuje zprávy, jež se mají co nejvíce přiblížit výstupům žurnalistů. Aktuálně experimentujeme s více univerzálnějšími a plně automatickými metodami, které budou přenositelnější mezi tematickými doménami, jakými jsou počasí či sport,“ dodává Sido.

V následujících dnech začne automatizované nástroje, jež výrazně zrychlí publikování rutinních zpravodajských textů a umožní novinářům tvorbu obsahů s vyšší přidanou hodnotou, testovat ČTK. „Vygenerované texty budeme načítat do redakčního systému a projdou standardním agenturním zpracováním jako zprávy vytvářené od začátku redaktory. Odpadne však dohledávání a kopírování dat a celý proces by se měl výrazně zrychlit,“ uvádí technický ředitel ČTK.

Kromě redakce ČTK budou vědci nástroje umělé inteligence testovat i v redakci zpravodajství České televize. Porovnají, s jakou rychlostí a přesností aplikace texty tvoří a ověřuje, a následně zhodnotí její vliv na novinářskou práci v budoucnosti. „Plně automatizovaný přístup má mnohá úskalí. Je méně otevřený pro zásahy zvenčí. Pokud bude systém dělat systematickou chybu, je těžké zjistit proč a také ji opravit. Je plně závislý na datech, která dostane, a ze kterých se učí, což je vzhledem ke kreativní povaze novinářské práce a jejím výstupům výzva,“ říká vědec Luboš Král z ČVUT.

^REKLAMA

Projekt zkoumající proměny novinářské etiky s nástupem prvků umělé inteligence do zpravodajství iniciovala Fakulta sociálních věd, která přizvala odborníky na umělou inteligenci z ČVUT, specialisty na český jazyk ze Západočeské univerzity a ČTK jako garanta, který výzkum využije v praxi. Vznikl v rámci 2. veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA Technologické agentury České republiky.