Jak poroste v ČR v příštím roce minimální mzda?

Zvyšování minimální mzdy dává smysl v tom ohledu, že minimální mzda kopíruje pohyb průměrné mzdy, která se už několik let po sobě kontinuálně zvyšuje. Na druhou stranu minimální mzda většinou vzniká na jednání tripartity, tedy odborů, zástupců zaměstnavatelů a také vlády, která poté výši minimální mzdy reguluje.

Problémem se ovšem už brzy může ukázat ten fakt, že v posledních letech dává vláda přednost zájmům odborů proti zaměstnavatelům a minimální mzda se zvyšuje spíše více než méně. Zvýšení minimální mzdy stále více zatěžuje zaměstnavatele, kterým se výrazně zvyšují minimální odvody na sociální a zdravotní pojištění. A zbytečně zatěžují výrobu dalšími náklady.

Výrazné zvyšování minimální mzdy dává smysl v případě ekonomického růstu, kdy minimální a také výše tzv. zaručené mzdy kopíruje celkový ekonomický růst. Pro další rok byly ovšem výhledy růstu českého HDP korigovány a ten by se v roce 2020 měl pohybovat kolem 2% hranice. Pokud ovšem Německo vstoupí do recese, čemuž napovídá současný pohyb německého průmyslu na hranici zpomalování, tak česká ekonomika nejspíš ani 2% růstu v příštím roce nedosáhne.

Zatěžuje vysoká minimální mzda české podniky?

Vysoká minimální mzda tak může výrazně zatížit české podniky v době, kdy by potřebovaly spíše stimul pro budoucí vývoj. Už jen to, že se postupně zpomalují investice do fixního kapitálu, ukazuje na fakt, že zvýšené personální náklady můžou mít spíše negativní vliv na další ekonomický růst v dalším období. Ostatně zástupci podniků a zaměstnavatelů se už proti opětovnému razantnímu zvýšení minimální mzdy ohradili.

^REKLAMA

Místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková to komentuje slovy: “Toto je cesta k řeckému modelu, který ovšem již několikrát v historii zkrachoval. Považujeme za krajně nezodpovědné bezuzdně navyšovat mzdové výdaje firem v době, kdy vláda sama avizuje, že výběr daní z příjmů od firem se kvůli situaci na trhu práce postupně snižuje. Růst mezd musí být vždy vázán na produktivitu a přidanou hodnotu. Tu ovšem nelze zvyšovat tak raketově, je to o přenastavení výrob, finalizaci produktů, nových obchodních cestách a investicích. Na to však už firmám i kvůli podobným rošádám prostředky budou chybět.”

Proti vysoké minimální a zaručené mzdě se vymezila i Hospodářská komora ČR, která poukázala, že české podniky v současné době omezují investice, což ostatně ukazují i statistické údaje, které uvolnil ČSÚ v minulém týdnu, pravděpodobně kvůli zvyšujícím se personálním nákladům. Zároveň neroste produktivita českých podniků a zaměstnanců, zatímco náklady na nekvalifikovanou pracovní sílu se nepřiměřeně zvyšují. To vytváří nepříznivé podmínky pro budoucí vývoj české ekonomiky.

„Když neroste produktivita práce, nemohou firmy úspěšně soutěžit se zahraniční konkurencí – zaostávají s tím, že v konečném důsledku bude řada z nich nucena propouštět.“ Hospodářská komora České republiky

Proč minimální mzdu dále zvyšovat?

Oproti tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí vidí ve zvýšení minimální mzdy na úroveň 14 600 Kč pokračující přibližování se českých platů a české úrovně k západoevropským zemím. Ministryně Maláčová se vyjádřila tak, že je nutné zvyšovat minimální mzdu, aby nebyla česká ekonomika jen zdrojem levné pracovní síly pro okolní státy, kde bude minimální mzda vyšší.

^REKLAMA

„Třicet let po revoluci je pracující chudoba neakceptovatelná! Jsem ráda, že koaliční partner uznal, jak důležité je, aby se minimální mzda zvyšovala výrazněji než o zaměstnavateli navrhovaných 700 Kč. 14 600 Kč je nad hranicí aktuální příjmové chudoby v Česku. Bez výraznějšího navýšení minimální mzdy budeme ale dál ostrůvkem levné pracovní síly ve střední Evropě,“ komentovala svůj postoj ministryně Jana Maláčová.

Jak poroste minimální mzda v dalších státech?

V Polsku už v září schválili růst minimální mzdy na zhruba 15 500 Kč v přepočtu, na Slovensku minimální mzda také rekordně naroste na 15 000 Kč. Oproti tomu se zdá česká minimální mzda stále nízká, bude totiž na úrovni 14 600 Kč, i když české odbory požadovaly růst na 15 000 Kč.