Finanční poradci svoji práci s oblibou přirovnávají k práci lékařů. Říkají, že klienta – stejně jako doktor – nejprve vyšetří, zanalyzují jeho potřeby. Pak mu doporučí "ozdravnou kůru", tedy dlouhodobou perspektivu pro jeho osobní finance. V dalších letech se s klientem občas sejdou a zváží, zda dříve zvolená "léčba" stále vyhovuje. Co na takové srovnání říkáte?
Nepochybně je společným prvkem práce lékařů a finančních poradců to, že pravda se ukáže až po čase. Výsledky opravdu dobrého lékaře i poradce mluví samy za sebe, ale některé až po letech. Zde je v obou povoláních šance pro "filuty" nabízející snadná a rychlá řešení s "ohromným přínosem zcela bez rizika".
Jste si jistý, že by u vás takový filuta nepochodil?
Ekonomika je moje druhá profese, proto si v této oblasti radím sám. Medicína je podnikání s nejvyšší přidanou hodnotou mezi legálními obory a zároveň úplně největší odvětví. Nikdy nebudu mít dost peněz na realizaci byť jednoho procenta skvělých investičních příležitostí. A tak radím i jiným. Obrat firem, které jsem pomohl založit pro jiné, je zhruba stokrát větší než moje vlastní podnikání.
Jste uznávaný lékař, vyučujete na vysoké škole, vedete největší centrum estetické medicíny Asklepion a ještě občas stíháte moderování v televizi. To chce všestranné nadání a neuvěřitelné pracovní nasazení. Plánujete, že jednou zvolníte tempo? Kdy to bude? Co budete dělat pak? Na co se těšíte? Co vás baví kromě práce?
To je úplně nejbolestivější – rozhodování, co nedělat. Například když jsem se takřka úplně stáhnul z moderování a médií vůbec, přestože mě to bavilo. Řešením by bylo méně operovat, ale já stále polovinu svého denního času léčím anebo učím studenty, což je ekonomický nesmysl, ale nedokážu bez toho být.
Často slýchám, že by se měl člověk plně soustředit na jedinou aktivitu. Že sedět na dvou, nebo dokonce vícero židlích se nemá.
Moje životní zkušenost je opačná než trend specializace, který se razí. Jestliže má člověk vhled do několika oborů, může přenášet poznatky, a to je to, co moderní společnosti nejvíce chybí.
Není ale právě medicína v tomto ohledu výjimečná?
Mnozí mi říkali, že moderní medicína vyžaduje soustředění na jeden malý detail. Já si naopak myslím, že je hlavně potřeba neustále vidět celého člověka se všemi komplikovanými vazbami. Mám-li zkušenost s mediální komunikací a zkušenosti ekonomické, vše mi jde snadněji než kolegům, kteří dělají vědu, aniž by se celý život pohnuli z jedné laboratoře. Nedokážu si představit, že bych celý život dělal totéž na témže místě a byl zároveň kreativní a efektivní. Jinak samozřejmě mám stejná banální přání jako každý, kdo je fascinovaný svou prací: mít více času na rodinu, sport atd.
REKLAMA
Mezi finančními poradci se v současné době intenzivně diskutuje o etice. Mnoho poradců a firem totiž stále kazí jméno celé profesi tím, že preferují pro klienty nevýhodné, ale pro poradce královsky zprovizované finanční produkty. Umím si představit, že v některých oblastech medicíny může k podobnému střetu zájmů docházet také…
Je to velmi podobné, včetně motivace. Samozřejmě jsou lidé, pro které jsou peníze až na prvním místě. Mnohem zajímavější je ale jiná příčina. Investiční poradci se, stejně jako mnozí lékaři, něco naučí, oblíbí si to a pak to používají. Někteří jsou líní učit se nové věci, jiní třeba věří doslova s náboženským zaujetím v nějaký investiční nástroj (nebo v nějakou metodu). V dynamickém lidském organismu, kde všechno souvisí se vším (jako v ekonomice) a kde je vždy několik dobrých možností, je málokdy jen jedna správná. Pak setrvávání na starých pravdách stojí životy.
Nebo peníze. Ale vraťme se k medicíně…
My jsme v Česku v zajetí autorit. Mnoho lékařů s hrdostí říká, že pracují jako učitelé a hlásají postupy z šedesátých let, místo aby každý den byli na internetu a zkoumali, co ten den věda přinesla. Utřídit všechny informace a zorientovat se v nich je takřka nadlidský úkol. A proto těch skutečně skvělých lékařů je stejně jako poradců neskutečně málo po celém světě a za jejich služby se platí zlatem.
Finančně-poradenské firmy si čím dál častěji navzájem "přetahují" kvalitní poradce. Jak to řešíte v Asklepionu?
Hodně jsem se poučil od Jacka Welshe a GE anebo od Google. Když lidé vidí, že je práce u vás uspokojuje, že se rozvíjejí, pak jsou ochotni do toho investovat. Samozřejmě musí být dobře zaplaceni. V medicíně jsme snad ještě pod větším tlakem než ve financích. Po pravdě řečeno, firmy jako Asklepion na Západě moc nejsou, neboť převažuje snaha lékařů být soukromníky. Výsledek toho je pochybný – slavné kliniky v Los Angeles či Londýně jsou vlastně pronajaté budovy, kde v každé místnosti je jeden lékař a jedna sestra, kteří konkurují specialistům ve stejném oboru, kterých je třináct na jedné chodbě. Zkušenosti, přístrojové vybavení a návaznost jsou nesrovnatelně horší než u nás. Naši lékaři si to zjevně uvědomují a zůstávají.
Jistě ne všichni…
Ano, někteří se "udělali pro sebe". Jako u financí bolí fakt, že ihned začnou přetahovat klienty a pomlouvat svůj bývalý podnik. Mě pak může těšit alespoň fakt, že nám nedokáže konkurovat nikdo, kdo u nás nepracoval. Na druhou stranu, kdo odešel, nikdy už na úrovni jako u nás nepracoval, neboť sám se nedokáže udržet ani finančně, ani odborně. Je to jako se zmíněnou GE – řada lidí tam odchází na zkušenou, aby se pak stali velkopodnikateli nebo řediteli jiných korporací. Ale ten úplně nejlepší zůstává.
