Národní rozvojový fond není substitutem bankovní daně, tvrdí šéf ČBA
Mluví se o tom, že Národní rozvojový fond je kompromisní varianta, kterou banky navrhly namísto zavedení bankovní daně. A že bankám, na rozdíl od pojišťoven v případě zdanění pojistných rezerv, bylo také vyhověno. Podle ředitele ČBA Pavla Štěpánka je ale Národní rozvojový fond tržní koncept, který se již osvědčil v zahraničí, a s bankovní daní nemá nic společného.
Memorandum o spolupráci při zřizování Národního rozvojového fondu podepsali zástupci čtyř největších bank v září loňského roku. Banky potvrdily svou připravenost vložit do fondu 7 miliard korun v okamžiku, kdy fond získá licenci od ČNB, budou-li zároveň vybrány vhodné investiční projekty.
Národní rozvojový fond jako poskytovatel juniorního financování
Fond bude fungovat jako investiční fond (SICAV) podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Z tohoto důvodu je nutné získat pro NRF licenci České národní banky. Fond bude mít právní formu akciové společnosti s proměnlivým základním kapitálem.
„Je to tržní koncept, nejedná se o substitut sektorové daně,“ uvedl výkonný ředitel ČBA Pavel Štěpánek na konferenci věnující se tématu Rozvoje a inovace finančních produktů, která se v pátek 7. února uskutečnila na půdě VŠE. „V rétorice komentářů se objevuje, že jsme dokázali přelstít sektorovou daň a že jsme vnukli státu myšlenku Národního rozvojového fondu. A že oni nám sedli na lep. Tak to vůbec není. Je to normální investiční tržní projekt, který nemá se sektorovou daní naprosto nic společného,“ dodává.
Jediným akcionářem fondu bude Českomoravská záruční a rozvojová banka, fond bude fungovat jako akciová společnost s tříčlenným představenstvem a dozorčí radou. Mimo těchto orgánů bude ustavena Národní investiční rada složená z profesionálů. „Národní investiční rada je poradenský orgán, který bude pomáhat fondu, aby se rozvíjel a bude vydávat stanoviska, ale odpovědnost bude plně na managementu,“ podotýká Štěpánek.
REKLAMA
Národní rozvojový fond jako investiční fond
Národní investiční radě má příslušet schvalování investiční strategie fondu, hodnocení jeho výkonnosti a nominace členů do orgánů NRF. Čtyři členové Národní investiční rady budou zástupci investorů a čtyři zástupci státu. Do čela rady by měl nastoupit současný viceprezident Evropské investiční banky Vazil Hudák.
Fond bude poskytovat juniorní financování. V případě finančních obtíží dlužníka budou prioritně spláceny pohledávky věřitelů seniorního dluhu.
„Smyslem juniorního financování je zvýšit bonitu dlužníka u seniorních věřitelů. Umožní tím nižší potřebu drahého vlastního kapitálu a celkově umožní vylepšení podmínek seniorního financování (nižší požadovaný úrok). Zároveň tím dojde ke snížení části seniorního úvěru a vylepšení poměru mezi disponibilním finančním tokem a seniorní dluhovou službou. Při vhodném strukturování lze takto snížit celkové náklady z hlediska příjemce financování (dlužníka),“stojí v informační brožuře o Národním rozvojovém fondu vytvořené ČBA a ČMZRB.
REKLAMA
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Peníze na infrastrukturu
Fond umožní financování projektů v partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Primárně bude NRF zaměřen na podporu hlavních odvětví infrastruktury, tedy dopravní infrastrukturu, zdravotnictví, školství a sociální infrastrukturu, technickou a energetickou infrastrukturu včetně zásobování pitnou vodou, energeticky úsporné projekty a digitální projekty jako jsou investice v oblasti Smart City nebo komunikační sítě.
Podle generálního ředitele Českomoravské záruční a rozvojové banky Jiřího Jiráska může být typickým projektem například dostavba dálnice D4. „Nejde o dotační nástroj,“ upozorňuje Štěpánek. Navrhované projekty budou tedy podrobovány rizikovému posuzování, proto musí být parametry projektů být nastaveny tak, aby měl fond dostatečné cash flow.
Počítá se i s dalšími investory
„Je to koncept otevřený nejen těm čtyřem bankám, které v tuto chvíli vedou diskuse v zastoupení celé bankovní komunity,“ říká Pavel Štěpánek. Investiční strategie fondu bude založena na návratnosti vložených prostředků tak, aby motivovala k zapojení i další investory, ačkoliv výnosů se dočkají v delším časovém horizontu, který vyplývá z povahy podporovaných projektů.
Podle Štěpánka probíhají také diskuse s Evropskou investiční bankou a Evropskou komisí o tom, že by část prostředků, kterými tyto instituce disponují, případně část prostředků ze strukturálních fondů, byla alokována do NRF.
Inspirací k vytvoření tohoto typu fondu byly obdobné projekty v zahraničí, například úspěšný Irish Strategic Investment Fund (ISIF) nebo připravovaný německý Deutschland Fund.
Původně se počítalo s tím, že bude žádost o udělení licence ze strany ČNB připravena do konce loňského roku a Národní rozvojový fond zahájí činnost již v polovině roku 2020. Práce na finalizaci dokumentů pro žádost o licenci ale stále ještě probíhají a nějakou dobu bude také trvat, než ČNB podklady posoudí.