Brexit: Zachrání Británii před evropskými vyjednavači Trump?
Jednání o budoucím uspořádání vztahů mezi Velkou Británií a Evropskou unií jsou v plném proudu. Obě delegace však od začátku mají dosti odlišné zájmy. Dokážou najít nějaký kompromis? A může Británii případě zachránit dohoda se Spojenými státy?
Velká Británie na konci ledna po odsouhlaseném brexitu vstoupila do přechodného období. Formálně pro ostrovní ekonomiku platí ještě do konce letošního roku unijní pravidla. Hlavní úkol v tomto přechodném čase mají opět vyjednavač z obou stran Lamanškého průlivu. Musí totiž dohodnout, na jakých principech bude fungovat (nejen ekonomická) spolupráce mezi Spojeným královstvím a unijní sedmadvacítkou.
Odsouhlasení opuštění Evropské unie v britském parlamentu tak znamenalo jen jakýsi mezičas ve zdlouhavém procesu. Právě následující měsíce napoví, zda bude brexit pro Brity premiérem Johnsonem proklamovaným výborným krokem nebo naopak další epizodou (již desítky let trvajícího) ústupu ze slávy. Jednání se v posledních dnech opět naplno rozběhla a již teď je jasné, že znovu nepůjdou úplně hladce. Obě strany případné budoucí smlouvy totiž ke společnému stolu přicházejí s odlišnými představami. Na dohodu navíc mají pouhých deset měsíců. Standardní jednání o takto důležitých smlouvách trvají mnohem déle.
V případě neúspěchu je zde stále možnost brexitu bez jakékoliv dohody. Tou budou jistě nadále argumentovat britští vyjednavači jako takovým trumfem, je ovšem otázkou, komu by tato varianta uškodila více. Evropa je přece jen dominantním partnerem britských firem, „imperiální“ trh je už dávno minulostí.
Výchozí podmínky
Co vlastně Boris Johnson od Evropské unie chce? Nic zvláštního. Johnsonův kabinet si představuje smlouvu poměrně jednoduše. Podle serveru Bussines Insider svou představu premiér přirovnal k dohodě o volném obchodě s Kanadou. Nejlépe by si tým vyjednavačů chtěl odnést bezcelní obchodní podmínky. (Neboli podmínky, které se ve velké míře blíží předbrexitovému stavu).
REKLAMA
To vše má ale pochopitelně jeden háček. Subjekty na evropském trhu musí dodržovat určité podmínky a standardy. Evropská legislativa, příkazy a omezení ale přitom patří mezi hlavní důvody, proč k vystoupení došlo. Unie bude pochopitelně na určitých regulacích trvat, což rozhodně nemusí být považováno za nějaký akt pomsty, ale spíše snaha neznehodnotit pozici členských států.
Podle zmíněného serveru se Johnson nechal slyšet, že radši Británii odvede z EU bez dohody, než aby ji zavázal k dodržování unijních pravidel. Cesta ke konsenzu tak bude poměrně trnitá.
Dohoda s Trumpem?
Pozorovatelé dění kolem brexitu musí dát Britům za pravdu v tom, že ostrovní ekonomika je v určitých ohledech jiná a má také jiné příležitosti. Jak již ale bylo výše uvedeno, hlavním partnerem je dnes Evropa. Je zde ale také Commonwealth a známý, historií prověřený „zvláštní vztah“ s USA.
Britský premiér Boris Johnson má dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, alespoň podle mediálních výroků a vyjádření. Trump mu také vzkázal, že USA jsou nové dohodě s Británií otevřeny. Delegace se tak může odvolávat na argument, že evropská dohoda není jedinou variantou pro ostrovní ekonomiku. Nicméně i britští komentátoři uvádějí, že dohody s Američany rovněž nebývají jednoduché, a tvrdý v takových jednáních bývá i samotný prezident Trump. To, že oba politiky spojuje velmi podobný styl, tak na konec nemusí hrát velkou roli. A na dohodu s USA lze jen těžko vsadit jako na jedinou kartu.
