Zdanění kryptoměn má mnohá úskalí. Expert radí jak na to

Někteří lidé tvrdí, že kryptoměny se nemusí danit díky anonymitě jejich majitelů. Jakým způsobem ošetřuje kryptoměny česká daňová legislativa?

Česká daňová legislativa kryptoměny jako takové prakticky nezná. Navíc je potřeba rozlišit pohled zákona o daních z příjmů a zákona o DPH. Pokud jde o první jmenovaný zákon, ten se na příjmy z kryptoměn dívá stejně jako na jakékoliv jiné příjmy. Například u směny kryptoměn za fiat (běžné peníze, např. CZK, EUR) se na příjem nahlíží jako na obyčejný nákup zboží, zatímco u směny jedné kryptoměny za jinou se na příjem dívá jako na barterový obchod. V obou případech ale daný obchod, pokud u něj vznikl zisk, podléhá zdanění. Co se týče daně z přidané hodnoty, tam jsou všechny směny kryptoměn za fiat nebo mezi sebou navzájem zcela osvobozeny od DPH.

O anonymitě většiny kryptoměn lze dnes úspěšně pochybovat. Až na některé výjimky, tou je především kryptoměna Monero a některé další, jsou transakce s kryptoměnami dohledatelné na blockchainu. Pokud by tedy uživatel udělal bezpečnostní chybu nebo se stát jinými donucovacími prostředky dostal k údajům o jeho peněžence, bude doměření daně a na to navazující postihy velice snadné uplatnit.

Jak na kryptoměny nahlíží česká legislativa?

Česká legislativa je v oblasti kryptoměn v úplných plenách. Podobně jako v případě daňové legislativy, vycházíme pouze z výkladových stanovisek orgánů státní správy spíše než z platných zákonů. Základním kamenem pro výklad práva v oblasti kryptoměn se v České republice stalo stanovisko České národní banky vydané v únoru 2014. Na něj pak navazuje Ministerstvo financí potažmo Finanční správa a další dotčené úřady.

ČNB ve stanovisku v podstatě říká, že nákup a prodej Bitcoinu – stanovisko se totiž nevyjadřuje ke kryptoměnám obecně, byť jej tak dnes chápeme – není platební službou dle zákona o platebním styku a Bitcoin není ani bezhotovostním peněžním prostředkem. Není dokonce ani investičním nástrojem, a proto pro jeho obchodování není potřeba žádná licence.

Licence je potřeba pouze tam, kde by docházelo ke shromažďování peněžních či jiných prostředků od široké veřejnosti za účelem jejich investování do kryptoměn. Ministerstvo financí následně vydalo své sdělení, v rámci kterého určilo, že kryptoměny jsou brány jako zásoba, a tak k nim je potřeba přistupovat v rámci účetnictví a daňových zákonů. Je to například rozdíl oproti Slovensku, kde se tamější vláda přiklonila k názoru, že kryptoměny jsou krátkodobý finanční majetek.

^REKLAMA

Může finanční úřad zjistit, kdo kryptoměny vlastní a o jaké se jedná?

Zde bude potřeba rozlišit čistě formálně právní rovinu a rovinu praktickou. Z hlediska daňových zákonů má každý povinnost přiznat své příjmy a tyto příjmy zdanit. To se bezvýhradně týká také příjmů z kryptoměn. Pokud tak daňový subjekt nečiní, finanční úřad má celou řadu nástrojů, jak nepřiznané příjmy odhalit a zdanit. Tyto nástroje jsou dnes ale zaměřeny spíše na odhalování hotovostních či bezhotovostních příjmů. Ve vztahu ke kryptoměnám naopak finanční úřad příliš možností nemá.

Realita je dnes taková, že pokud si někdo dá skutečně dobrý pozor na zakrytí svých kryptoměnových příjmů a neudělá některou ze základních bezpečnostních chyb, jsou šance finančního úřadu na odhalení takových mizivé. To je mimochodem jeden z důvodů, proč státy vyvíjejí veliký tlak na banky při ověřování původu peněz, které byly získány z kryptoměn. Praktickým důsledkem pak například je, že spousta bank vám dnes neumožní přijmout na běžný účet platbu, která představuje withdrawal z kryptoburz, směnáren apod.

Daní se jen převody na fiat měnu?

Odpověď v tomto případě není tak jednoduchá. Pokud vyměním např. Bitcoin za koruny bez jakékoliv zisku nebo tento zisk nedosáhne 30 tisíc korun za rok, pak tyto příjmy nedaním. Pokud jsem ale před několika měsíci koupil Bitcoin a ten nyní se ziskem prodávám za fiat, pak tento prodej podléhá zdanění. Samozřejmě opět platí, že pokud je to nahodilá činnost, kterou nedělám v rámci běžné podnikatelské činnosti, tak zisk do 30 tisíc korun ročně je od daně osvobozen. Co se týče DPH, jakákoliv směna kryptoměn mezi sebou i za fiat je od DPH osvobozena.

Jak tedy kryptoměny danit? Na co si dát pozor?

Způsob danění kryptoměn není bohužel vůbec jednoduchý, ostatně stejně jako není jednoduché zdanění jakéhokoliv jiného příjmu v ČR. Z tohoto důvodu je potřeba se vždy poradit s odborníkem, který se na danou problematiku specializuje.

Nejčastější chybou, se kterou se setkávám, je představa, že příjem z kryptoměn se daní až ve chvíli, kdy mi přijdou fiat peníze na bankovní účet. Situace není tak jednoduchá. Uvedu příklad. Pokud na začátku roku koupím například jeden Bitcoin za fiat, nevzniká mi žádný zdanitelný příjem. Pokud o pár měsíců později tento jeden Bitcoin prodám například za Litecoin, může nastat dvojí situace. Pokud v mezičase Bitcoin oproti koruně posílil, tak při jeho prodeji za Litecoin musím zisk z tohoto zhodnocení zdanit.

Pokud by však proti koruně oslabil, pak jsem nevykázal žádný zisk a nic danit nemusím. Takto bych si měl evidovat každou transakci v roce, a pokud mi na konci roku vyjde v součtu zisk převyšující 30 tisíc korun, pak jej musím jako fyzický osoba zdanit. Obdobně to funguje u právnických osob. A je jedno, jestli jsem Bitcoin vyměnil za Litecoin nebo zpátky za fiat.

Jaká jsou další specifika zdanění kryptoměn oproti jiným investičním produktům?

ČNB se na kryptoměny nedívá jako na investiční produkt. Finanční správa se na ně dokonce dívá jako na zboží. To znamená, že oproti jiným investičním produktům požívají kryptoměny v České republice velmi limitovanou míru regulace.

^REKLAMA

To na jednu stranu přináší investorům velkou volnost při jejich obchodních aktivitách, na druhou stranu minimální regulace představuje poměrně zásadní rizika z pohledu možných podvodů, nekalých jednání a snah o manipulaci trhu (na kryptoburzách se hovoří o tzv. velrybách).

Nicméně za posledních několik let se kryptoměnové trhy, potažmo burzy, více institucionalizovaly a postupně směřují ke standardním komoditním burzám. Také přístup jednotlivých hráčů na trhu se zprofesionalizoval, vstoupilo na něj mnoho traderů se zkušenostmi z akciových a komoditních trhů či z FOREXu. Hlavní odlišností od jiných trhů je tedy stále minimální míra regulace.

Pokud někdo obchoduje s kryptoměnami potřebuje živnostenský list, případně jiné povolení, či oprávnění?

Ne, běžný občan, který chce obchodovat s kryptoměnami, nepotřebuje žádné živnostenské oprávnění. Je to podobné jako při obchodování s cennými papíry. Příjem z takového obchodování se pak zdaňuje jako tzv. ostatní příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů.

Je nějak legislativně ošetřena těžba kryptoměn?

Opět platí, že česká legislativa v oblasti kryptoměn, a to se týká i těžby, mlčí. Těžbu kryptoměn zmiňuje ve svém sdělení Ministerstvo financí, ale konkrétní závěry z něj vyčíst nelze. Jisté je, že příjem z těžby kryptoměn podléhá zdanění. Názory se liší na to, v jakém okamžiku nastává zdanitelný příjem. Zdali okamžikem vytěžení, tedy nejčastěji připsáním kryptoměny z mining poolu, nebo až ve chvíli, kdy vytěženou kryptoměnu těžař smění. Další rozpor vzniká v případě DPH.

Někteří odborníci jsou toho názoru, že těžba kryptoměn DPH nepodléhá, jiní jsou však přesvědčení, že z vytěžených kryptoměn je potřebné DPH odvést. My máme za sebou již dvě daňové kontroly u našich klientů, kteří těží kryptoměny v poměrně velkém rozsahu, a vždy se závěrem, že tato činnost DPH podléhá. Byla to pro ně samozřejmě pozitivní zpráva, protože si byli schopni odečíst DPH z nakupovaných energií a samotných minerů.

Kryptoměny jsou takřka celosvětově rozšířené, jak na tento trh dopadá pandemie nového koronaviru?

Jak se pandemie koronaviru podepíše na trhu kryptoměn ještě uvidíme. Ale zatím jsou dopady podobné jako na zbytek ekonomiky. Lze vidět celkové ochlazení, v případě kryptoburz propad tzv. volume, což mívá neblahý dopad na cenu. Jak se kryptoměny se situací okolo koronaviru vypořádají nakonec ukáže čas. Dnes je brzy na jakékoliv analýzy.

Ostatně kryptoměny nyní čeká jejich první období globální ekonomické recese po tzv. mass adoption. Bude zajímavé sledovat, jak se budou v průběhu krize chovat. Zdali budou cyklické, proticyklické nebo budou na vývoji ekonomického cyklu zcela nezávislé.

^REKLAMA

Vaše firma V4 Group se věnuje podnikatelským subjektům v zemích V4. Jaké jsou rozdíly v danění kryptoměn v jednotlivých zemích?

Žádná velká specifika v danění kryptoměn napříč zeměmi Visegrádské čtyřky nevidím. Žádná ze zemí, pokud je mi známo, neupravila svou daňovou legislativu na míru kryptoměnám a všechny se vydaly pouze cestou výkladových pravidel.

Rozdíl například mezi ČR a SR, je právě v chápání kryptoměn z pohledu účetnictví.  U nás se na kryptoměny díváme jako na zásoby svého druhu, na Slovensku se jedná o krátkodobý finanční majetek. To má poměrně velký dopad na daně a na způsob jejich oceňování ke konci účetního období. Rozdíl může být také v přístupu daňových správ. Zatímco v ČR jsme byli schopni klientům obhájit vratku DPH z energií při těžbě kryptoměn, na Slovensku jsme tak úspěšní nebyli.

A z hlediska daní obecně, v čem vidíte největší rozdíly v zemích V4? Napadá vás něco, čím by se Česká republika mohla inspirovat?

Rozdíly v daňovém systému jsou mezi státy V4 poměrně velké. Slovensko mělo do roku 2003 v zásadě stejný zákon o daních z příjmů, jaký zdědilo z dob federace, tedy velice podobný jako my máme dodnes. Po jeho rekodifikaci v roce 2003 došlo ke zcela odlišnému vývoji v daňově legislativě na Slovensku a jsem přesvědčen, že slovenský zákon o dani z príjmov je srozumitelnější a přehlednější než český zákon.

V Polsku mají oddělený zákon o dani z příjmů pro právnické a fyzické osoby, což je přístup, který v Česku celá léta bezvýsledně prosazují někteří daňoví poradci. Obrovská výhoda rozděleného zákona je, že pro fyzické osoby lze zákon napsat poměrně jednoduše a přehledně, což pro právnické osoby nebude nikdy dost dobře možné. Maďarsko se v posledních letech vydalo poměrně zajímavým směrem uvolňování daňových předpisů a z mého pohledu je dnes v mnoha ohledech atraktivnější než například Kypr.

Do čeho investujete vy? Jsou ve vašem hledáčku také kryptoměny?

Valnou většinu prostředků, které vydělám, opět putují zpět do firmy. V4 Group prožila vzhledem ke své krátké historii poměrně rychlý růst a ten byl dán právě i refinancováním zisků. Jinak své volné disponibilní prostředky investuji především do nemovitostí. V kryptoměnách ještě určitou část portfolia mám, ale oproti dřívějšku se jedná spíše o okrajovou záležitost.

Děkujeme za rozhovor.

Michal Jelínek, majitel poradenské skupiny V4 Group, specializuje na daň z příjmů a mezinárodní zdanění. Jeho společnost poskytuje komplexní poradenské služby v zemích Visegrádské čtyřky. Pravidelně přednáší pro Komoru auditorů, Komoru daňových poradců a Komoru certifikovaných účetních, dále se věnuje přednáškové činnosti na postgraduálním kurzu Úřadu průmyslového vlastnictví a Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské.