Ekonomové se shodují, že se Čechům nevyplatí mít úspory v euru, protože koruna bude dál posilovat. Souhlasíte? Měli by se proto investoři třeba vyhýbat fondům vedeným v euru?
Nedá se to takto zevšeobecnit. Ne že bych nesouhlasil s předpokládaným posilováním koruny – určitě se nevyplatí investovat úspory v české koruně do eurového dluhopisového fondu, který může mít roční výnos kolem 3,5 procenta. Takový výnos by patrně nepokryl očekávané oslabení eura. Ale v případě akciových fondů, jež nabízejí podle dlouhodobých průměrů zhodnocení kolem 10 procent ročně, investice do cizoměnového fondu nemusí skončit katastrofou.
Jak by se podle vás měl klient zařídit? Má vůbec v případě akciových investic o měnách přemýšlet?
Z investičního pohledu je sázka na vývoj měn tou nejhůře predikovatelnou. Pokud se chce klient zcela vyhnout měnovému riziku, má na českém trhu možnost zvolit měnově zajištěnou investici.
Jak takové zajištění funguje?
Nejlepší bude si to ilustrovat na běžném příkladu. Představte si, že jste si jako korunový investor před rokem nakoupil akcie nějaké společnosti za 20 eur za akcii. Dnes se tatáž akcie obchoduje za 24 eur. Pro eurového investora to znamená, že vydělal 20 procent, pro korunového investora ovšem do celkového zhodnocení ještě promluví vývoj koruny vůči euru. Vzhledem k tomu, že koruna za rok posílila o pět procent, je skutečné zhodnocení jen 15 procent. Fondy ale jako institucionální investoři mohou uzavřít dlouhodobé kontrakty, které zafixují hodnotu eura vůči koruně v momentě nákupu.
Takže i korunový investor vydělá při měnovém zajištění 20 procent?
Téměř 20 procent. Téměř říkám proto, že samozřejmě "každá sranda něco stojí" a náklad těchto transakcí se pohybuje někde kolem 0,5-0,6 procenta. Takže skutečné zhodnocení je pak 19,4 procenta.
Nabídka měnově zajištěných fondů je ale poměrně omezená. Co když chce někdo více investovat do rozvíjejících se trhů?
Samozřejmě pro někoho, kdo by chtěl investovat například do čínských akcií, zůstává možností pouze nákup fondu v euru nebo dolaru. Pak musí sám zvážit, zdali očekávaný výnos této investice dokáže pokrýt případnou volatilitu měny. Podotýkám ovšem, že takováto investice by neměla být jádrová, spíše doplňková, přibližně tak do 10 procent akciové části portfolia.
REKLAMA
Po nedávných propadech trhů ale budou drobní investoři opatrnější. Častěji budou vyhledávat konzervativní dluhopisové fondy …
Nad tímto způsobem uvažování se musím pozastavit. Říkáte, že po poklesu budou klienti hledat jistotu. Podle mě by to mělo být právě naopak – po poklesu nakoupit rizikovější aktiva, a naopak po delších obdobích růstu portfolio trochu "zkonzervativnět".
Jak se podle vás budou vyvíjet akciové trhy v následujících měsících?
Poklesy na rozvinutých trzích z předchozích měsíců nejsou podle mého názoru změnou dlouhodobého růstového trendu, ale spíše vybíráním zisků a následným vyčkáváním, jaké budou skutečné dopady zvyšování úrokových sazeb. Tomu odpovídá i skutečnost, že největší propady zaznamenaly trhy, jež byly v uplynulých dvou letech nejvýkonnější.
Rozhovor byl publikován v týdeníku
Reflex č. 37/2006 . V rozšířeném znění vyjde ve zpravodaji Pioneer Broker.
