25. 05. 2020
Jak dopadne bitva “jihu proti severu” o záchranný fond EU?
Tento týden se rozhodne o tom, zda má plán Německa a Francie na společný záchranný fond šanci na úspěch. Trhy návrh společného záchranného mechanismu přijaly velmi pozitivně, zvlášť po té, co německý ústavní soud komplikuje komplikuje život ECB. Nový záchranný fond by mohl poskytnout přímou finanční pomoc (formou grantů nikoliv úvěrů) v celkovém objemu 500 miliard euro (necelé 3% HDP EU). Důležité je, že se má jednat o nevratnou finanční pomoc, a to ve vyšším objemu než původně navrhovala Komise.
Zdá se ovšem, že na severu Evropy nový návrh narazí. Hlasy proti zaznívají z Nizozemí, Rakouska, Dánska a Švédska: Není to definitivní ne. Severským státům je však velkým trnem v oku představa, že společný záchranný fond má být financován společným evropským dluhopisem. Je pro ně daleko přijatelnější model, ve kterém by členské státy zaplatily (podobně jako u ESM) minimální počáteční kapitál a zbytek prostředků by si nový fond sám půjčil na trzích. To by však mohlo fungovat pouze v případě, že by nový fond poskytoval výhodné, ale vratné půjčky, a nikoliv nevratné granty.
Dá se očekávat, že se nad novou podobou záchranného mechanismu tento týden strhne bitva “jihu proti severu”. Na jedné straně jsou stížnosti jihu poukazující na mizivou vnitro-evropskou solidaritu tváří v tvář nejhoršímu poválečnému ekonomickému propadu. Na straně druhé strach severu z jakýchkoliv kroků směrem k společné rozpočtové politice. Ve středu šéfka Komise Ursula von der Leyenová představí návrh nového finančního rámce EU včetně konkrétnější podoby záchranného fondu. Ten potřebuje získat podporu všech 27 členských zemí. I když jsou severské země ve stále větší izolaci a za jih se postavila Angela Merkelová, výsledek zůstává hodně nejistý. Navíc ve vzduchu stále visí obavy z toho, jak dopadne kompetenční přetahovaná mezi ECB a evropskými institucemi na jedné straně a německým ústavním soudem na straně druhé. I proto zatím moc nevěříme dalšímu utahování rizikových prémií na italském dluhu ani dalším ziskům eura.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
