Jak si vedly finanční trhy v červnu

Akciové trhy

Pozitivní nálada panovala především na akciových trzích, které vnímaly koronavirus jako postupně pod kontrolou. K tomu přidala další pozitivní vibrace i makroekonomická data, která začínala potvrzovat opětovně rostoucí ekonomiky. Například nezaměstnanost v USA začala opět klesat a po květnovém rekordu se svými hodnotami koncem června dostala zhruba na úroveň krize v roce 2008. Výsledkem tak byl rekordní růst, který přivedl americký akciový index S&P 500 téměř až k únorovému maximu. Index zaostal jen 6 % pod únorovou předkoronavirovou hodnotou.

Růst zaznamenaly i technologické akcie, které začaly přepisovat historické rekordy a index Nasdaq Composite překonal hranici 10 tisíc bodů. Impulzy do akciového trhu přinášela makroekonomická data a poměrně pozitivní predikce. Dalším výrazným impulzem pro investory byla i avizovaná monetární politika, kdy centrální banky po celém světě dále podporovaly expanzivní nálady a odhodlání v expanzivní politice pokračovat, dokud nedojde k pokoronavirové obnově v plné míře.

Přetrvávající optimistickou náladu ale v druhé polovině června částečně zmrazila nastupující druhá vlna koronaviru. Trhy tak opět procházely nejistotou a akcie prošly korekcí. Na americkém akciovém trhu se také začala propisovat nervozita sociálních nepokojů v souvislosti s hnutím Black Lives Matter. Je ale pravda, že americké ani evropské ani asijské trhy nečekají znovu zastavení podobné tomu z března, dubna a května letošního roku. Přece jenom státy si nemůžou takové zastavení znovu dovolit. Restrikce se tak budou nejspíše více lokalizovat tak, aby to neohrozilo růst a chod národních ekonomik. Proto i akciové trhy zůstávají spíše optimisticky naladěné.

Trhy dluhopisů

Americké státní dluhopisy ovlivnila výrazně zpráva o tom, že americký trh práce se odrazil ode dna a zaměstnanost začala opět stoupat a pracovních míst přibývat. To tlačilo nahoru výnosy především státních dluhopisů USA. Ale v návaznosti rostly také německé dluhopisy.

Tento růst se stejně jako u akcií zpomalil v druhé polovině června a poté se zastavil. Finanční trh totiž znervóznily zprávy o druhé vlně koronavirové epidemie, která svůj nástup potvrdila především právě v USA.

Podnikové dluhopisy a indexy podnikových dluhopisů se přiblížily předkoronavirovým hodnotám, celkově i tento trh byl naladěn optimisticky, ale byl opět zasažen dalším růstem nejistoty v druhé polovině června.

Pokles cen rizikovějších dluhopisů byl částečně ztlumen kvantitativním uvolňováním centrálních bank. Výrazný vliv mělo navýšení objemu PEPP programu (Pandemic Emergency Purchase Programme) na červnovém zasedání Rady guvernérů ECB. Kde Rada vyjádřila ochotu nakupovat i rizikovější dluhopisy. To se projevilo například na trhu italských státních dluhopisů.

Komoditní trhy

Zlato dále rostlo i během června a přiblížilo se k hranici 1800 dolarů. Růst byl především pod vlivem nejistoty v druhé polovině června a také pod vlivem přesvědčení investorů, že expanzivní měnová politika povede k růstu státního zadlužení a přinese monetizaci státních dluhů. To by mohlo v budoucnu znamenat i další růstu cen zlata na komoditním trhu. Zvyšovala se tak poptávka po zlatě a jeho cena dále rostla.

Pokoronavirová obnova a znovu rozběhnutí ekonomiky zvýšilo také poptávku po ropě. Spolu s dohodou OPEC o snižování těžby toto přineslo opět růst cen ropy na komoditních trzích. Brent se dostala svou cenou nad 40 dolarů, WTI zůstala těsně pod 40 dolary za barel. Trh ropy ovšem stále ovlivňuje fakt, že během koronavirového lockdownu došlo k hromadění zásob a také to, že severoamerická břidlicová těžiště obnovila svou produkci. Díky tomu byl růst cen ropy pouze v rámci 10 %.

Devizové trhy

Euro dále posilovalo proti dolaru a během června prolomilo hranici 1,14 dolaru za euro. Svůj růst euro postavilo na faktu, že evropské státy a Komise dále projevily ochotu financovat společný postup pokoronavirové obnovy EU. Stejně tak se projevilo zvýšení objemu kvantitativního uvolňování ECB v programu PEPP a prodloužení trvání programu do června příštího roku.

Postavení eura a sebevědomí členských států eurozóny snižovalo poptávku po dolaru, profitovaly z toho především regionální měny. Americkou měnu také oslabil fakt, že americká vláda si podle všeho nedokáže efektivně poradit s šířením koronaviru a trhy čekají druhou vlnu epidemie, tentokrát hlavně americkou. To tak ovlivnilo klesající dolar během druhé poloviny června.

Přehled výkonnosti hlavních tříd aktiv v červnu

Zdroj: Stanislav Pánis, Patrik Hudec, J&T Banka