CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

Text: Karel Pučelík

14. 07. 2020

1 komentář

New Deal. Úspěch ekonomiky nebo politického marketingu?

 

Světová ekonomika se potýká s poklesem. Celosvětových krizí byla v historii celá řada. S jakými doporučeními tehdy ekonomové a politici přicházeli?

Loading



 

Jedna z největších krizí řadu zemí postihla na konci dvacátých let, přičemž trvala až do třicátých let. Krach na Wall Street však byl spíše jedním ze symptomů nemocné ekonomiky než příčinou krize. Ačkoli se poslední spouštěč paniky a následné recese nacházel v Americe, nejistota se přelila i do dalších států, a to včetně těch evropských (tam převážně až ve 30. letech). Proto lze Velkou hospodářskou krizi nazvat světovou.

Velká krize v USA

První zemí, která se s problémy pramenícími v hospodářské krizi musela vypořádat, byly Spojené státy. Prudkému šoku předcházela bezprecedentní doba růstu (často zvaná jako „zlatá dvacátá léta“ nebo roaring twenties), mnoho lidí svěřilo své úspory obchodníkům na burze. Černý pátek tak pochopitelně znamenal obrovský zlom.

Tehdejší republikánský prezident Herbert Hoover je vcelku tradičně hodnocen ve srovnání se svými kolegy negativně, zejména právě kvůli reakci na hospodářskou situaci USA. Jako zastánce malého státu se do velkých programů pro obnovu ekonomiky příliš nehrnul, ale ke konci funkčního období i on sáhl po možnosti státních zásahů. Jenže už bylo příliš pozdě. Amerika v té době jíž zažívala obrovský pokles ekonomiky a krizi v mnohých odvětvích, krachů firem i finančních společností i bank. Bez práce byly miliony lidí.

New Deal: kde se vzal, tu se vzal

Hooverova liknavost otevřela prostor pro progresivnější politiky. Jako byl například demokratický kandidát na prezidenta Franklin Delano Roosevelt. Ten do voleb šel s ambiciózním programem New Deal (Nový úděl), který měl oživit ekonomiku a pomoci nejen nezaměstnaným Američanům prostřednictvím sociálních opatření, ale také revidovat finanční systém, aby již k podobným krachům nedocházelo.

REKLAMA

Roosevelt se v roce 1933 opravdu stal prezidentem. Už v průběhu první stovky dní ve funkci zahájil legislativní smršť. Odstartoval první federální bankovní prázdniny, pojištění vkladů zajistil Glass-Steagal Act, ukončil prohibici. USA také opustily politiku zlatého standardu a devalvovaly dolar. I přestože se administrativa chystala k masivním investicím, snažila se také vyrovnaný rozpočet.

Pomoc nezaměstnaným i megalomanské projekty

Roseveltova administrativa kladla důraz na koncentraci klíčových odvětví amerického hospodářství. Po letech rozkvětu svobody podnikání přišla vlna „kartelizace“ podle kodexů čestné konkurence (NIRA). Zákon zvaný prostě „AAA“ zase reguloval  – a měl pomoci modernizaci – zemědělství. Velkou pozornost na sebe strhávaly – a strhávají i dnes – masivní programy veřejných prací.

Nezaměstnaní tak dostávali práci na obrovských až megalomanský projektech (pro příklad třeba Tennesee Valley Authority). Za zmínku stojí stavby mnoha přehrad na řece Tennesee. Prostor dostaly příspěvky v nezaměstnanosti. Roosevelt navíc uměl svou politiku skvěle prodat, využíval rádio jako tehdy silné médium pro své „hovory u krbu“. Na Rooseveltovy projevy s obdivem vzpomínal i pozdější prezident Ronald Reagan, jehož otec navíc získal místo v jednom z veřejných programů.

Přelomovým se pro New Deal i Roosevelta byl rok 1935. Prezident své priority prosazoval do jisté míry autokraticky, nezřídka obešel Kongres exekutivními příkazy. Nebylo tedy velkým překvapením, že některé zákony soud prohlásil za neústavní (zmíněné NIRA a AAA). Další opatření, někdy označované jako druhý New Deal, byly zaměřeny spíše na sociální stránku – vznikl Social Security Act, zaměstnanost podporovala i největší agentura WPA a ke slovu se dostaly i odbory.

REKLAMA

Je New Deal tou správnou cestou?

Na hodnocení New Dealu se ani dnes americká veřejnost úplně neshodne. Mezi demokraty a progresivisty je Roosevelt takřka legendou, pro některé ale zase nepřítelem volného trhu a podnikání. Program nicméně nebyl zcela komplexním a promyšleným projektem, ale spíše souborem pragmatických opatření, Nesledoval žádnou konkrétní ideologii, ale zákony byly mnohdy kontraproduktivní.

V průběhu třicátých let nesporně došlo k poklesu nezaměstnanosti – v roce 1933 byla téměř 25 procent, v roce 1939 přes 17 procenta a v roce 1941 necelých deset. Statistiky tedy nepůsobí nikterak zářivým dojmem. Některé hlasy tvrdí, že tečku za hospodářskou krizí udělalo až zbrojení na začátku druhé světové války.

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář


Související články

Revoluce v AI – pohled napříč sektory

Od poloviny 50. let 20. století jsme byli svědky tří období výrazného růstu produktivity, která byla poháněna zaváděním nových technologií, konkrétně mainframů, osobních počítačů a webových prohlížečů. Nyní stojíme na prahu další technologické revoluce, přičemž je jasné, že umělá inteligence (AI) představuje nové technologické paradigma, které by […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

15. 11. 2024

Na jaké současné geopolitické krize se v dnešní době zapomíná a jak ovlivňují finanční trhy?

Zatímco některé geopolitické konflikty, například na Blízkém východě a ve východní Evropě, dominují titulkům novin, jiné regionální krize nemusí být z evropského pohledu tak viditelné, a přesto mohou mít významný dopad na finanční trhy. Tyto „neviditelné” konflikty nebo napětí často ovlivňují určitá odvětví nebo regiony a vytvářejí […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

14. 11. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Richard Fuld

    15 července, 2020

    V rámci Velké krize se lidstvo i politici poučili, jak nesmírně drahé je nechat pasivně ekonomiku kleknout, jak těžké a náročné je vrácení alespoň do původního stavu. Nepoučitelní Američané si to vyzkoušeli ještě jednou, když nechali padnout Lehman Brothers. V současné krizi to ale už konečně vypadá, že na libertariánské heslo typu „trh se o sebe sám postará“ se už dnes nikdo nespoléhá. Naštěstí. Proč dělat tu samou chybu 3 krát, že?

    Odpovědět