Zrušení superhrubé mzdy: nižší daně a vyšší deficit

Vláda v posledních dnech přichází s mnoha diskutabilními návrhy. Jedním z nich je i záměr zrušit superhrubou mzdu. Ta upravovala od roku 2008 výpočet daně z příjmu z hrubé mzdy a pojistné částky na zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Vláda si od jejího zrušení slibuje, že se do peněženek českých občanů dostane více peněz.

Státnímu rozpočtu, již tak v obrovském deficitu, by to přineslo další výraznou ztrátu. „Vzhledem k tomu, jak vypadá prezentovaný návrh, nelze než předpokládat, že povede k prudkému propadu příjmů nejen státního, ale i obecních rozpočtů. Jestli bude konečný důsledek ve výši 80 mld. nebo 100 mld. je v podstatě jedno, protože nikde není vidět žádný jiný výnos, který by tento propad mohl vůbec kompenzovat,“ uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek. Uvedl také, že náklady vzrostou i pro firmy, a to třeba kvůli mzdovým systémům a přeškolování účetních.

Dalším problémem návrhu může být i nevhodné načasování, kdy se ekonomika potýká s mnoha dalšími problémy způsobených následky koronavirové pandemie. V současné situaci přitom nemusí být jasné, jak bude ekonomika dále reagovat.. „Jakýkoli návrh na mnohamiliardové snížení příjmů veřejných rozpočtů v době, kdy jsou výsledky hospodaření státu výrazně poškozeny koronakrizí, pokládám za krajně problematické, nota bene vzhledem k tomu, že prognóza dlouhodobějšího vývoje českých veřejných financí signalizovala jejich neudržitelnost už před příchodem této krize. Jinými slovy: české veřejné finance potřebují úpravy přesně opačným směrem,“ vysvětlil ekonom České spořitelny Michal Skořepa s tím, že deficitní financování může přinést další problémy včetně prodražení dluhové služby, odchod zahraničních investorů, oslabení koruny nebo inflační tlaky.

Systémové řešení nebo vějička pro voliče?

Na obyvatelstvo by navíc opatření dopadlo velmi nerovnoměrně. „Za dobrý krok to nepovažuji. Jedná se o velmi drahou reformu daní, která má navíc velmi nerovnoměrné dopady na zaměstnance – nejvíce si polepší zaměstnanci s nejvyššími příjmy, zatímco ti s nízkými výdělky nebudou reformou zasažení vůbec nebo jim sníží daně jen v řádu stokorun ročně. Podle našich výpočtů se tato změna vůbec nedotkne 15 % zaměstnanců s nízkými příjmy, naopak 10 % zaměstnanců s nejvyššími příjmy si polepší v průměru o 44 tisíc korun ročně, a „spolknou“ tak téměř čtvrtinu rozpočtových výdajů tohoto opatření,“ vysvětluje ekonomka Klára Kalíšková z CERGE-EI.

^REKLAMA

„Považoval bych za lepší variantu na superhrubou mzdu v těchto časech vůbec nesahat. Pokud by měl někdo skutečně zájem pomoci lidem s nejnižšími příjmy, tak se vždy dá zvýšit sleva na poplatníka nebo bonus na dítě. Bylo by to jednodušší a pomohlo by to zamýšleným příjemcům,“ souhlasí i Dufek.

Další odborníci ale krok vítají. „Daňové a odvodové zatížení práce v České republice je příliš vysoké. Jakékoliv snížení je proto vítáno. Osobně bych se zaměřil spíše na snížení odvodů, nicméně i snížení daní je cesta správným směrem,“ komentoval plán hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Bude zajímavé sledovat, jak dlouho nižší daně vydrží. Vzhledem k vysokému schodku státního rozpočtu očekávám, že se bude jednat o krátkodobý krok, který bude sloužit jako vějička na voliče,“ dodal.

Pochybná stimulace poptávky

Jako osvětlení vládních kroků se často uvádí záměr oživit domácí spotřebu a ekonomiku. Jenže i tento názor najde mezi ekonomy i kritiky. A to nejenom v případě zrušení superhrubé mzdy, ale i  třeba „rouškovného“ pro důchodce. Bariérami pro spotřebitele v drtivé většině případů patrně nebudou nedostatečné financí.

„Snížení daní se může zdát jako opatření na podporu oživení poptávky, a tedy celé ekonomiky. Jenomže poptávka teď chybí hlavně proto, že je lidem leckteré utrácení zakázáno nebo se ho sami ze zdravotních důvodů bojí a že chybí poptávka ze zahraničí a od firem. Žádná z těchto překážek nezmizí tím, že pracující uvidí ve svých portmonkách vyšší částky. Ekonomicky tedy toto opatření smysl nedává,“ uvedl Skořepa.

^REKLAMA

Dvojí zdanění?

Koncept superhrubé mzdy přitom může být považován jen za výpočet. „Osobně vlastně nechápu tu obsesi se zrušením superhrubé mzdy. Jde jen o výpočet, nic jiného. „Dvojí zdanění“, které vyplývá ze samotného výpočtu je věc naprosto podružná. Je vykompenzováno nižší sazbou této daně. A pokud někoho skutečně trápí dvojí zdanění, může se podívat na to, jak se třeba daní pohonné hmoty, majetek lidí apod. Z mého pohledu je zrušení superhrubé mzdy jedním z velkých pseudoproblémů současnosti. Kdybychom žádné další problémy neměli, tak bych to možná i chápal,“ vysvětlil Dufek z ČSOB.

„Samotný koncept hrubé mzdy pokládám za velmi užitečný, protože informuje zaměstnance o výši celkových výdajů jejich zaměstnavatele spojených s daným pracovním místem. Z této nesporné osvětové hodnoty ale rozhodně neplyne, že se superhrubá mzda hodí jako rozumný základ pro výpočet daně ze mzdy,“ uzavřel Skořepa.