13. 10. 2020
Nová prognóza: epidemiologická opatření nesrazí ekonomiku jako na jaře
Zhoršení epidemiologické situace v ČR a zpřísnění karatenních opatření se negativně promítne do vývoje ekonomické aktivity, což bude mít v porovnání s naší minulou prognózou za následek větší propad HDP v letošním roce a nižší růst české ekonomiky v roce příštím.
Hlavním předpokladem nové prognózy je zavedení dočasných karanténních opatření během čtvrtého čtvrtletí letošního roku s délkou trvání přibližně jeden měsíc, které se negativně promítnou především do sektoru služeb (především v odvětví „ubytování, stravování a pohostinství“) s dopadem zhruba 40 mld Kč (k části z nich již došlo, celkově čekáme dopad do HDP -3,4pb ve 4Q). Sektor služeb bude nicméně negativně ovlivněn i v dalších týdnech, když vzhledem k epidemiologické situaci se budou lidé některým aktivitám a službám vyhýbat dobrovolně.
Druhým předpokladem je v porovnání s jarem podstatně nižší negativní dopad do průmyslové produkce v české ekonomice ve výši zhruba 15 mld Kč (dopad do HDP -1,3pb ve 4Q). Aktuální výhodou pro český export je relativně příznivá situace v Německu a některých dalších zemích eurozóny, kde pokračuje ekonomické oživení s kladným dopadem do zahraniční poptávky po českých exportech. V tomto ohledu je také důležité, že výrazněji nevázne dovoz mezispotřeby (různých součástek a komponentů) ze zemí Asie. Na druhou stranu rostoucí počet lidí v karanténě nebo na Ošetřovném bude omezovat produkci firem.
Ačkoliv k dalšímu zhoršení epidemiologické situace v eurozóně pravděpodobně dojde, celkový dopad do českého vývozu již nebude takový, jaký jsme viděli během první poloviny letošního roku. I tak ale přispěje během následujících měsíců k většímu poklesu HDP.
Pro letošní rok vypadá změna růstu HDP relativně mírně, když vzhledem k výraznému propadu během první poloviny letošního roku měníme prognózu „jen“ zhruba o jeden procentní bod. To je nicméně dáno tím, že během třetího čtvrtletí došlo v české ekonomice k relativně svižnému oživení jak domácí, tak i zahraniční poptávky, což celkové HDP pro letošní rok „nepustí“ až tolik směrem dolů. Celkový vývoj v jednotlivých čtvrtletích pro letošní rok je vidět v následující tabulce s mezičtvrtletními a meziročními tempy růstu.
Alternativní scénář: omezující opatření až do jara
V základním scénáři prognózy předpokládáme, že nedojde k lockdownu ve smyslu výraznějšího omezení chodu ekonomiky a výrobních podniků. Tento vývoj se nicméně nedá vyloučit. To se netýká jen ČR, ale i eurozóny. Napříkald v případě lockdownu v některých zemích EMU došlo na jaře k propadu zahraniční poptávky po českých exportech. Firmy tak omezovaly svou produkci nejen vzhledem k vývoji epidemiologické situace v ČR, ale i z toho důvodu, že jim klesl odbyt do zahraničí.
V alternativním scénáři počítáme s omezením chodu ekonomiky až do konce března s tím, že primárně opět půjde o negativní vliv do sektoru služeb, k němuž se nicméně výrazněji přidá i omezení chodu výrobních podniků v ČR i v eurozóně. Oproti letošního jaru ale půjde o kratší a méně výrazná omezení, nicméně déle trvající.
Dopad na prognózu úrokových sazeb
Vzhledem ke zhoršení ekonomického vývoje, ke kterému v následujících týdnech dojde a které se přenese i do začátku příštího roku měníme prognózu úrokových sazeb.
V minulé prognóze jsme čekali první zvýšení sazeb v srpnu 2021 a další na přelomu let 2021/22. Vzhledem k posunu pevnějšího oživení vývoje ekonomické aktivity ČNB pravděpodobně odloží i první utažení měnové politiky a to na listopad 2021. K dalšímu zvýšení by pak mohlo dojít již na začátku roku 2022.
Celkový příběh neměníme. I nadále po odeznění pandemie dojde k pevnému oživení ve světové (i české) ekonomice, které sebou ponese i nárůst inflačních tlaků. Inflační prostředí je navíc v ČR zvýšené, což je vidět i na vývoji jádrové inflaci. I přes výrazný pokles ekonomiky jádrová inflace nemá tendenci výrazně zpomalovat. ČNB tak bude muset začít včas přitahovat měnovou politiku, aby se inflace v roce 2022 a 2023 nedostala opět vysoko nad inflační cíl podobně, jako k tomu došlo v letošním roce.
Pokud by došlo k naplnění alternativního scénáře, ČNB by mohla sazby ještě dále snížit na technickou nulu. K prvnímu zvýšení sazeb by došlo až na začátku roku 2022.
David Navrátil
Hlavní ekonom ČS