Rozpoznání rizika u akcií je podle odborníků otázkou za milión
Jak se vyhnout akciím firem, které se řítí z kopce? Jak rozpoznat rizika, která ještě jiní nevidí? Zeptali jsme se odborníků.
Ekonom Československé obchodní banky (ČSOB) Petr Dufek uvádí, že se jim dá vyhnout asi tak, jako jiným aktivům, do kterých lidé rádi investují. Podle Dufka krátkodobý investor uvítá volatilitu, která přináší potenciální zisk. Dlouhodobý by měl hledět primárně na fundamenty. „Vždy se hodí položit si otázku, proč vlastně cena toho kterého aktiva vůbec roste. Nebo zda lze za danou společností (aktivem) vidět nějaký reálný budoucí zisk, či jen vzletné výhledy založené spíš na pocitech, přáních nebo investičních doporučeních,“ podotýká odborník ČSOB.
Podle ekonoma Partners Petra Mašáta je rozpoznání rizika „otázkou za milión. „Pokud tuhle disciplínu někdo umí, tak je z něho milionář anebo se jmenuje Buffett,“ uvádí. Při sledování vývoje ceny akcií je podle něj důležitá fundamentální hodnota, která nám udává naši subjektivní vnitřní hodnotu. Ale neměl by to být nejdůležitější parametr v našem rozhodování o nákupu či prodeji akcie.
Doba přeje příběhům
Důležitější je pro nás pohled na průměrného investora a jeho chápání dané akcie. Můžete být nejlepší analytik na celém světě. Pokud však vašim výpočtům nikdo neuvěří a trh se vydá opačnou cestou, zkrachujete a stanete se rychle nezaměstnaným analytikem. Mašát zároveň uvádí, že dolů řítící se akcie neznamená, že její cena je špatná. Pokles může být přestřelený a cenu může čekat rychlý růst i navzdory horšímu výhledu hospodaření firmy. „To vše platí i naopak. Spekulování na pohyb ceny jedné akcie je proto velice náročný a silně nevyzpytatelný obor, kde jde často o štěstí,“ popisuje Petr Mašát.
Petr Dufek z ČSOB dodává, že doba přeje příběhům a ten současný je možná až příliš opřený o masivní tisk peněz, který se nakonec promítá do inflace na trzích aktiv. „Nejnovější příběh zase sází na vakcínu, která vlastně ještě ani neprošla všemi fázemi testování, nicméně na sázky na „jistý“ boom to stačí,“ vysvětluje.
REKLAMA
Češi patří k nejkonzervativnějším investorům v Evropě
Faktem je, že podle nedávného průzkumu Patria Finance začínají Češi více a „chytřeji“ investovat. Pomohla tomu i pandemie nového koronaviru. Covid je velmi smutnou záležitostí se zásadními dopady na řadu sektorů ekonomiky. Pandemie však na trzích vytvořila velké příležitosti, a to se odrazilo v aktivním obchodování. Jde přitom o významný obrat v investičním chování Čechů, kteří dlouhodobě patří k nejkonzervativnějším investorům v Evropě. Z pohledu jejich investičních preferencí nicméně Evropa nevítězí.
„Klienti nyní nejčastěji investují ve Spojených státech (56 %), následuje pražská burza (27,5 %) a teprve poté evropské burzy v čele s Německem,“ uvádí ředitel Patria Finance Tomáš Jaroš.
Z konkrétních titulů investoři v době covidu nejčastěji obchodovali na pražské burze KB, Erste a ČEZ, v USA překvapivě Boeing či Teslu, dále Microsoft, Apple a Delta Airlines, zatímco Facebook nebo Google zůstaly více vzadu. V Evropě jsou vyhledávány například Shell nebo automobilka Daimler.
Investoři a makléři vidí příležitosti k investování v oblastech online zábavy a streamingových služeb, platebních karet či zprostředkování transakcí. Pro zhodnocení peněz je vhodná i oblast medicínských technologií souvisejících s covidem, tedy výrobu plicních ventilátorů, CT či monitorovacích zařízení.
REKLAMA
Investice na pražské burze
Investičně ještě zajímavější než dříve je v důsledku výprodejů spojených s pandemií domácí pražská burza. Málokdo ví, že aktuálně patří mezi nejlevnější burzy na světě a po korona-výprodejích je ještě atraktivnější. Index pražské burzy PX ztrácí od počátku roku řádově 15 procent.
Největší propad HDP v poválečné éře
Pravdou podle odborníků zůstává, že extrémní makroekonomická nejistota, ve které selhává řada modelů, je spojena s největším propadem HDP v poválečné éře světové ekonomiky. Principiální nejistota má za výsledek, že firmy daleko méně investují a spotřebitelé odkládají nákupy. Zasáhnout by to mohlo odvětví jako průmysl, hlavně automobilový, a sekundárně stavebnictví. Optimistickou částí příběhu je ovšem reakce vlád a centrálních bank s loni ještě nepředstavitelnou pomocnou rukou Evropské unie. Na otázku, jaká aktiva jsou v současnosti bezpečná, tak není jednoduchá odpověď.
