Vstup OSVČ do paušální daně a výše důchodu

Daňovou novinkou pro OSVČ od letošního roku s ročním příjmem do jednoho miliónu korun byla možnost vstoupit začátkem roku do daňového paušálního režimu. V jedné měsíční platbě mají tyto OSVČ zohledněny všechny „přímé daně“ – tedy daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Při vstupu do paušálního režimu se tedy výrazným způsobem zjednodušila administrativa a plánování cash-flow. Navíc značně klesá možnost daňové kontroly, zjednodušeně řečeno lze kontrolovat pouze, zdali není překročen roční příjem pro možnost účasti na paušální dani.

Měsíční platba 5469 Kč

Souhrnná měsíční platba na paušální dani v letošním roce činí 5469 Kč, z toho 100 Kč na dani z příjmu, 2976 Kč na sociálním (důchodovém) pojištění a 2393 Kč na zdravotním pojištění. Měsíční platba na sociálním pojištění tedy odpovídá 1,15násobku minimální zálohy na sociálním pojištění (tedy částce 2588 Kč) platné v roce 2021. Co to znamená s ohledem na důchodové nároky?

• Jedním ze dvou základních vstupních údajů pro výpočet starobního důchodu je osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně průměrná měsíční mzda za hodnocené roky v současné hodnotě. U OSVČ odpovídá průměrnému měsíčnímu vyměřovacímu základu v současné hodnotě.
• Měsíční vyměřovací základ u OSVČ platících minimální zálohy na sociálním pojištění v roce 2021 činí 8861 Kč.
• U OSVČ účastných v paušálním režimu činí měsíční vyměřovací základ v letošním roce 10.190 Kč, měsíční záloha totiž činí 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu.

Praktický příklad – vyšší státní důchod

Živnostnice paní Alena vstoupila od letošního roku 2021 do paušálního daňového režimu. Roční příjem v posledních letech měla 504.600 Kč a výdaje uplatňovala 60% výdajovým paušálem. Daňový základ činí tedy 201.840 Kč (504.600 Kč – (504 600 Kč x 60 %). Skutečný vyměřovací základ, tedy polovina daňového základu, ve výši 100.920 Kč, je nižší než minimální vyměřovací základ ve výši 104.508 Kč (8709 Kč x 12 měsíců). Roční sociální pojištění se počítá z minimálního vyměřovacího základu.

Pokud by živnostnice Alena nevstoupila do paušálního režimu, potom by měsíční vyměřovací základ za rok 2021 při stejně vysokém hrubém zisku činil 8861 Kč, protože by bylo sociální pojištění zaplaceno opět z minimálního vyměřovacího základu, který se zvýšil.

^REKLAMA

Paní Alena však vstoupila do paušálního daňového režimu a vyměřovací základ pro výpočet starobního důchodu v roce 2021 bude mít ve výši 10.190 Kč. Na sociálním pojištění však paní Alena zaplatí za rok 2021 o 4656 Kč více, než kdyby do režimu paušální daně nevstoupila. Vyšší platba na sociálním pojištění však bude mít pozitivní vliv na výši státního důchodu.

Pro zjednodušení vypočítáme starobní důchod paní Aleny dle výpočtové formule důchodu roku 2021, pokud by osobní vyměřovací základ za všechny hodnocené roky činil 8861 Kč a 10190 Kč. V obou případech budeme počítat s dobou pojištění v rozsahu 44 let. Při osobním vyměřovacím základu 8861 Kč by měsíční starobní důchod dosahoval 9399 Kč a při osobním vyměřovacím základu 10.190 Kč potom 10.276 Kč.

Kdo si pohorší?

Některým OSVČ však vstup do paušálního daňového režimu státní důchod naopak sníží. Jedná se o OSVČ s ročními příjmy blízko právě miliónového příjmového limitu, které mají výdaje nízké, ať už skutečné nebo využívají snížený 40% výdajový paušál. Tyto OSVČ budou díky vstupu do paušálního režimu platit méně na sociálním pojištění, ale současně budou mít za toto období nižší roční vyměřovací základ ovlivňující výši státního důchodu. V těchto případech je potřeba zvýšit vlastní úspory a investice na důchod.

Vždyť vyměřovací základ OSVČ, které vstoupily do paušálního režimu, odpovídá cca pouze dvou třetinám vyměřovacího základu zaměstnance pracujícího za minimální mzdu. OSVČ odvádí na sociálním (důchodovém) pojištění méně než zaměstnanci a tak mají v praxi citelně nižší státní důchody než zaměstnanci. Této skutečnosti by měly OSVČ co nejdříve v produktivním věku přizpůsobit své finanční plánování.