Dluhopisové fondy dále v nepřízni investorů ztratily dalších téměř 50 milionů, zatímco smíšené fondy si připsaly přes 100 milionů a i na akciové 77 milionů zbylo.
Inventuru poněkud mate okolnost, že stále ještě čekáme na Maxe 8, lépe řečeno na jeho hlášení, protože v prodeji je již od 4. prosince. Nu a když nebyl k mání Max, investoři sypali penízky do IKS Peněžního trhu, jehož 173 miliony právě dotáhly peněžáky k vítězství. Ostatní peněžní fondy již pociťují předvánoční odliv, což je běžný sezónní jev.
Naopak dluhopisové fondy postihuje nepřízeň investorů již déle než rok. Kdo sledovat trhy a podvážil je už loni na jaře, ještě tomu nejhoršímu suchu utekl, později mu ale již spočítaly citelnou "pokutu".
 |
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Jejich roční výnos se potácí kolem 1,6 % (jen korporátní 2 %), což je přesně úroveň fondů peněžního trhu. Ale pozor, právě minulý týden přidaly 0,2 až 0,4 % a na samotném půlročním výnosu vidíme 2 i 3, u těch odvážnějších dokonce 4 %. Ty ovšem rozkolísává i měnové riziko, které může hrát také kladnou roli.
Obecně experti radí již dluhopisové fondy neopouštět, blíží se totiž maturity starších dluhopisů a vůbec by se u těchto fondů měl sledovat spíše ukazatel výnos do splatnosti než samotný pohyb jejich kurzů.
Navíc ceny dluhopisů již mají započtené budoucí zvýšení sazeb v příštím roce, takže jestli nevybuchne inflace, lze počítat i s výraznějším zlepšením výkonnosti.
ZAJIŠTĚNÁ PAUZA
Skoro tak vypadá týdenní inventura a nebýt 62 milionů ČSOB Evropského růstu+ 1 a téměř také tolik ČS-ESPA zajištěného 21, nebylo by co slavit.
Zajímavé jsou dva jevy na zajištěné scéně: V rámci stáje ČSOB došlo k odkupům ve výši 55 milionů, což musely ostatní prodeje nahrazovat, aby nakonec zvládly alespoň výsledných 40 milionů korun. Z toho jasně vyplývá, jak se investoři učí inkasovat zisky ze zajišťáků i daleko před jejich splatností.
Druhý signál vysílá obliba, dělená mezi dvojici fondů ČS-ESPA. Prakticky dvojnásobná včetně prodejů je u toho dynamičtějšího, i když ten druhý garantuje dokonce 5% výnos (za celou dobu, samozřejmě).
Buď tedy marketingově působí uzamykání již dosažených výnosů, což by umožnilo zhodnocení dokonce i při stagnaci či mírném poklesu vybrané pětadvacítky akcií, anebo teoretický potenciální výnos fondu omezený na 40 % za 5 let.
AKCIE V ROZLETU
Medvědi sedící na keši zřejmě mohou začít litovat, že k zimnímu spánku nezalehli už v září. Takhle se jim na tom jejich slamníku jen zvětšuje inflační díra. Čas se krátí podobně jako čas short pozic. Ale ještě není vyhráno a až na Nový rok bude nárok na slepičí krok. Nu a co bude na Hromnice, to už neví ani sám Santa.
Hned v pondělí se v Praze rozjela Erste na novém pátečním doporučení "koupit" od ING a cílovkou 66 eur, a víc než ČEZ na nových maximech rozsvítilo o 4 % jen Orco. Odpoledne se rozestoupily mraky i nad Wall Street a S&P huplo přes 1400 bodů na šestiletá maxima. V úterý zvedla HSBC cílovou cenu pro akcie ČEZ dokonce na 1243 korun.
A bylo pátého: sice nemá svátek, ale k večeru "chodí" – myslím samozřejmě Mikuldu. Letos se mu asi výjimečně zželelo i dospělých, a tak se již odpoledne stavil na burze a nadělil tam rekord jak historický, tak i psychologický: sweet little 1600.
Ve čtvrtek jakoby přišel ještě jednou, to se ale do zeleně oděla celá Evropa. V pátek sice zrudla jako nabuzený krocan v očekávání dat ohledně americké zaměstnanosti, ale nakonec se černé scénáře nenaplnily, takže odpoledne dopadlo dobře. A večer Amerika zase vzhůru, takže v pondělí zas uvidíme býky.
Mikulášský týden odměnil odvážné: ISČS Sporotrend si připsal 3,6 %, ČPI nových ekonomik skoro 2,5 %, jen o maličko méně si polepšily i mixy IKS Balancovaný a ČSOB Středoevropský. Ani podílníci ISČS Top Stock si s 2,2 % nemusí stěžovat, zato Pioneer akciový s 0,8 % má ještě značné "rezervy".
MĚNY NA HOUPAČCE
Jak každý asi zaslechl, reformní tygřík na Slovensku nejen pěkně roste, ale táhne i svou měnu: zatímco za slovenskou stovku jsme ještě nedávno platili 75, dnes již musíme dát skoro 80 čehúnských.
Slovenská koruna totiž zpevňuje ještě víc než naše. Když tedy Čech investoval do fondu vedeného ve slovenských korunách, vydělává už téměř 5 % jen na kurzu Sk, tedy navíc k výkonu fondu.
U těchto malých měn je výchozí jejich pohyb k euru. Naše koruna už vůči němu zpevnila za rok o téměř 5 % na úroveň 28 korun za euro, které ještě loni na podzim stálo 29,50 koruny. Naopak forint vůči euru ovšem skoro 5 % ztratil (a v létě ztrácel až 13 %). Čech by tedy investicí v maďarském forintu ztratil jen na měně 10 % (5 forint:euro + 5 euro:koruna).
Předpovídat pohyb měnových trhů je prakticky nemožné. Kolísání je přitom značné. Není pravděpodobné, že by pokračovalo tak rychlé posilování koruny vůči euru, naopak ale velmi pravděpodobné je, že bude o cca 2 % ročně posilovat dalších (nejméně) pět let do přechodu na euro.
Důkazy? Nejsou, jen něco teorie a zkušeností – při ohlédnutí vidíme, že za poslední tři roky nám koruna zpevnila o 13,8 % (4,42 % p.a.), za pět let o 18,2 % (3,41 %p.a.).
Ve vztahu k dolaru již jde o vyložené kasino: jen vzpomeňte, že před rokem stál dolar: 24,81 a dnes je za 21 Kč – tedy 15 % za rok! Český investor na dolarových aktivech tedy oněch 15 % ztrácí (vůči euru dolar propadl o 10 %).
A ještě jiný pohled, přes tzv. paritu kupní síly. Kurz měny je totiž jedna věc a co si za ni koupíte, věc jiná. Takže podle kupní síly, jak ho stanovila Hospodářská komise OSN pro Evropu, měl dolar loni v průměru hodnotu jen 14,215 Kč. Tedy necelé 2/3 kurzu. I euro má tak pro nás hodnotu někde kolem 18 korun a k té se kurz bude – rychleji či pomaleji a samozřejmě ve vlnách – dlouhodobě přibližovat.
Nu a jednu křišťálovou kouli na konec: podle investiční banky Lehman Brothes je růstové rallye eura skoro u konce a očekává, že v roce 2007 oslabí k dolaru o 4 % a vůči jenu dokonce o 12 %. Důvodem má být konec utahování měnové politiky ze strany ECB.
Závěr je snad jasný: měnového rizika méně než šafránu, preferovat fondy v korunách nebo alespoň ty proti němu jištěné, jako například Pioneer nebo ČPI.
