Zatímco ČR plánuje tvrdý lockdown, globální trhy se již těší na rozvolňování

Pokles cen akcií zaznamenaly zejména technologické firmy a technologický index NASDAQ tak odepsal téměř 5 %. Jedním z důvodů je lepšící se situace kolem koronaviru ve většině velkých ekonomik světa a s tím související nárůst výnosů na dluhopisových trzích. V USA se povedlo snížit denní počet nových případů od začátku roku o zhruba 200 tisíc a roste i podíl proočkované populace, když alespoň jednu dávku očkovací látky dostalo více než 10 % populace (v některých amerických státech již podíl sahá až k 20 %). V Evropě je proces vakcinace pozvolnější, nicméně počet nových případů klesl ve většině zemí.

Globální trh tak začíná vyhlížet postupné otevírání ekonomik a jejich návrat k normálu, což úplně neprospívá právě technologickým společnostem, které jako jedny z mála na současné situaci profitovaly. Očekávání vyšší poptávky vede také k nárůstu cen komodit. Cena surové ropy Brent se tak za poslední měsíc zvýšila o 10 dolarů a nyní se již obchoduje za více než 60 USD za barel, zatímco na začátku listopadu stála ještě 40 dolarů. Spolu s návratem ekonomik k normálu trh očekává rovněž normalizaci měnových politik, ať už ve smyslu vyšších úrokových sazeb, či menšího objemu nakupovaných aktiv.

To se v posledních dnech podepisuje také na výraznějším růstu dluhopisových výnosů. Vliv zde má také vyšší inflace, než s jakou trh na začátku letošního roku počítal. Nárůst tržních úrokových sazeb se přirozeně nelíbí centrálním bankéřům, neboť ztěžuje přístup finančně vyčerpaných firem k likviditě a může tudíž ohrozit stabilitu bankovního systému, potažmo prohloubit současné ekonomické obtíže. V uplynulém týdnu jsme tak byli svědky vystoupení některých představitelů ECB, kteří vyjadřovali ochotu v případě potřeby dále rozšířit nákupy aktiv, tak aby růst tržních sazeb zbrzdili. Odhodlanost dále podporovat ekonomiku před americkým Kongresem vyjádřil také šéf Fedu Powell.

Na korunovém trhu v tomto týdnu převládl negativní sentiment, který je spojen zejména s nepřiznivým vývojem pandemie v tuzemsku, v důsledku čehož koruna výrazně oslabila nad 26 CZK/EUR. Ta je tak nejslabší za poslední měsíc a tlak na slabší korunu bude zřejmě přetrvávat i v následujících dnech, ne-li týdnech. Vyhrocená pandemická situace se projevuje také poklesem korunových sazeb, a to především na krátkém konci výnosové křivky. Trh totiž částečně slevuje ze svých očekávání na nárůst sazeb ze strany ČNB.

^REKLAMA

Od příštího týdne se zřejmě dočkáme dalšího zpřísnění epidemických opatření, které se zcela jistě podepíší na zhoršení výkonu ekonomiky v prvním čtvrtletí. Po mírném mezičtvrtletním nárůstu tuzemského hospodářství na konci loňského roku lze tak s největší pravděpodobností očekávat v prvním letošním čtvrtletí jeho pokles. Služby a maloobchod zůstanou zavřené a k problémům s dodávkami výrobních vstupů v průmyslu se zřejmě přidá i zvýšený nedostatek pracovních sil, a to v důsledku plánu na vyšší míru testování a uzavření škol a školek.

Pesimistická nálada však tento týden převládla na celém regionálním trhu, když oslabil také polský zlotý a maďarský forint. Počet nových případů koronaviru se totiž zvyšuje i zde a střední Evropa tak v současnosti patří mezi nejvíce zasažené oblasti. To, že se opravdu jedná o regionální fenomén, dokazuje i kurz eura k dolaru, který tento týden končil obchodování na zhruba stejné úrovni, na které v pondělí začínal.

MARTIN GÜRTLER
Economist
Investment Banking

Komerční banka, a. s.