Průměrná mzda stoupla na 38 525 Kč, platy žen rostou rychleji než mužů
Foto: Shutterstock
Ve 4. čtvrtletí 2020 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství na 38 525 Kč, což je o 2363 Kč (6,5 %) více než ve stejném období roku 2019. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,6 %, reálně mzda vzrostla o 3,8 %. Objem mezd se zvýšil o 3,5 %, počet zaměstnanců poklesl o 2,9 %. Informace zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Za celý minulý rok dosáhla průměrná mzda 35 611 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1500 Kč (4,4 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 3,2 %, reálně se mzda zvýšila o 1,2 %. Za 20 let stoupla průměrná mzda o 170 %.
Zdroj : ČSÚ
„Ženy jsou na jednu stranu vytlačovány z trhu práce, na stranu druhou jim v posledním čtvrtletí loňského roku rostly rychleji mzdy. Medián mezd u žen meziročně vzrostl o 6,5 %, u mužů pouze o 3,8 %. Jedním z důvodů může být, že ženy často pracují ve školství či ve zdravotní a sociální péči, kde se zvýšily platové tarify. Zdravotníci pak navíc dostaly na podzim i mimořádné tzv. covidové odměny,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Letos tak veselo nebude
Martin Ggürtler, ekonom Komerční banky, k aktuálním datům uvedl, že trh očekával růst reálných mezd v průměru pouze o 1 % a dnešní data jsou tak pro něj výrazným překvapením. S takto rychlým mzdovým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady. „Během podzimu dopad lockdownu na mzdový vývoj nebyl tak silný jako na jaře, a to hlavně díky tomu, že k přerušení výroby nedošlo v průmyslu. Oproti jaru však výši mezd podpořila také výraznější fiskální politika, která v některých případech kompenzuje až sto procent mzdových nákladů. Krácenou mzdu tak ve výsledku pobíralo méně pracovníků,“ poznamenal Martin Ggürtler.
„Nepřímá úměra mezi vývojem mezd a počtu pracovníků naznačuje, že aktuální výsledek, byť opticky sympatický, je spíše statistický fenomén. Pandemie evidentně častěji připravuje o práci zaměstnance na hůře placených pozicích a po jejich odchodu tak roste průměrný výdělek. Zároveň se do dat významně propisuje administrativní zvyšování platů ve školství a zdravotnictví. Podle všeho ovšem nijak masově nedošlo k daňové optimalizaci, tedy odkladu výplat ročních odměn do roku 2021, kdy vešel v platnost daňový balíček. I kvůli němu a také očekávanému ochlazování trhu práce předpokládáme, že letos nominální mzdový růst jen těsně překoná inflaci a dosáhne 2,6 %,“ uvedl Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank.
REKLAMA
Podle Petra Dufka z ČSOB ve veřejném sektoru mzdy nebo přesněji platy rostly dvojciferným tempem, a to především v důsledku výrazného navýšení ve zdravotnictví (+31 %) a ve školství (+11,6 %). Naproti tomu v soukromém sektoru bylo zvyšování mezd velmi umírněné. Jak dále poznamenal: „V letošním roce nejspíš růst mezd opět zvolní, a to především v důsledku vývoje v soukromém sektoru, který stále z významné části funguje v režimu lockdownu. Na druhou stranu zrušení superhrubé mzdy, respektive snížení zdanění práce se automaticky promítne do vyšší kupní síly obyvatel. Proto už tak do jisté míry virtuální průměrná mzda bude o kupní síle zaměstnanců vypovídat ještě méně než dosud.“