Budou někdy bitcoin či jiné kryptoměny hromadně přijímány stejně jako fiat měny?

Předpovědí se bitcoin dočkal už velkou řádku. Ta nejznámější je asi od McAfee a říká, že bitcoin bude stát milion amerických dolarů do konce roku 2020. Tuhle už si můžeme odškrtnout jako nepravdivou. Jako nepravdivé se ale ukázaly i předpovědi z opačného spektra, které říkaly, že bitcoin si užije svých 15 minut slávy a pak upadne do zapomnění. Ani to se nestalo a bitcoin si vesele žije ve svých cyklech strmého růstu a následných korekcí. Pokaždé je o kousek silnější a o kousek známější. Ale opravdu se postaví během několika následujících let na úroveň amerického dolaru nebo eura?

When I predicted Bitcoin at $500,000 by the end of 2020, it used a model that predicted $5,000 at the end of 2017. BTC has accelerated much faster than my model assumptions. I now predict Bircoin at $1 million by the end of 2020. I will still eat my dick if wrong. pic.twitter.com/WVx3E71nyD

— John McAfee (@officialmcafee) November 29, 2017

^REKLAMA

Co je fiat měna?

Aby se dala revolučnost takové předpovědi vůbec ocenit, zopakujme si, co je vlastně měna s nuceným oběhem, neboli fiat měna. Fiat měna jsou peníze vydávané centrální institucí, centrální bankou. Tato má monopol na hotovostní peníze dané měny a zároveň neomezený přístup k bezhotovostní měně. Centrální autorita zaštiťuje vydávání fiat měny svým postavením v ekonomice daného státu a také svým unikátním zaměřením a postavením na devizovém trhu.

Fiat měny v současné době nejsou kryty zlatem ani jiným drahým kovem. V oběhu fungují právě proto, že existuje státní nezávislá instituce, která jejich přijímání garantuje, a také proto, že užívání této měny určují zákony dané země. Díky tomu můžete korunou zaplatit v každém místním obchodě, obchodník nemůže platbu odmítnout.

Co ale garantuje přijetí u bitcoinu? Centrální banku bitcoin nemá, ani neplánuje. Zákonné normy bitcoin spíše zakazují nebo omezují. Roli centrální banky i zákonného předpisu pak hraje u bitcoinu celá komunita a především bezchybně fungující algoritmus. Pokud lidé věří, že algoritmus funguje, že správně zaznamenává transakce a že systém je stále platný, tak mají víru i v to, že bitcoin se vyplatí vlastnit. A platba bitcoinem je tak akceptovatelná. Přijetí tak vyžaduje pouze víru uživatelů, že bitcoin je něco, co se vyplatí vlastnit. Tato víra má značně omezený prostor, proto taky bitcoinem v místní samoobsluze jen tak nezaplatíte, tam bitcoinu zatím nevěří. Opravdu se stane, že brzy věřit začnou?

Bude bitcoin další světovou měnou?

Když se vrátíme v měnových systémech před století a to před první světovou válku, tak peníze fungovaly zcela jinak než současný systém volných směnných kurzů a fiat měny. Papírové peníze byly kryty zlatem, případně stříbrem, a lidé věřili v to, že daná měna má svou hodnotu ve zlatě. Co na tom, že kdejaká banka si občas vydala bankovky, které zlatem kryté nebyly. Pokud tomu lidé věřili, měna fungovala.

^REKLAMA

A tohoto zlatého standardu se lidé neradi vzdávali. Měli díky němu jasně danou vazbu na něco hodnotného, protože proč věřit penězům, které to zlato za sebou nemají. Krok od zlatého standardu k současné fiat měně znamenal stejně revoluční zlom jako předpovídaný přechod od centrální banky k decentralizovanému bitcoinu. Však taky ve dvacátém století ten přechod trval přes padesát let. Od zlatého standardu před první světovou až po konec Brettonwoodského systému v letech sedmdesátých. Zvládne bitcoin takový přerod během deseti let?

Pro a proti světově přijímané kryptoměny

Proti hovoří řada faktorů. Především bitcoinem nebo jinou kryptoměnou nezaplatíte své závazky ke státu. Představa, že by státy začaly přijímat platbu decentralizovanou a deinstitucionalizovanou měnou, kterou neřídí žádná státní instituce, je minimálně úsměvná. Státy se svého monopolu na vlastní peníze nebudou chtít vzdát. Kryptoměnám tak zůstane k působení pouze soukromý sektor, což může dost omezit praktické využití.

Mezi dalšími faktory proti rozšíření kryptoměn a bitcoinu je pak určitě jeho ekologická náročnost, přirozená deflační tendence spojená s maximálním množstvím bitcoinů nebo i kybernetická bezpečnost. Minimálně dva silné faktory ale naopak hovoří pro celosvětové přijetí bitcoinu či jiné kryptoměny jako univerzálního platidla.

Tím prvním je docela určitě technologický pokrok, který může už v brzké době eliminovat částečně nedostatky, jako je například ekologická náročnost těžby nebo dlouhá doba zúčtování. Navíc technologický pokrok zkracuje doby změn, zásadní fundamentální změna zlatého standardu trvala padesát let, dneska může tak zásadní změna nastat klidně i za zlomek daného času.

Druhým faktorem je pak rostoucí globalizace. Myšlenka celosvětové měny, bez směnných kurzů a kurzového rizika, bez nutnosti měnit si peníze a s možností platit kdekoliv a komukoliv v jedné měně je určitě lákavá. Bude to motivovat lidi k přijetí technologického řešení, které právě toto umožní. Teď je jen otázkou, které faktory převáží. Institucionální a regulační motivy státu, nebo naopak touha po univerzálním platidle?