Soud v kauze Growing Way: Poškození musí uplatňovat nároky přes společného zmocněnce
Foto: Shutterstock
Okresní soud v Ostravě vyhověl na počátku října návrhu státního zástupce, aby poškození mohli v řízení ve věci Growing Way uplatňovat svá práva jen prostřednictvím společného zmocněnce, nikoli samostatně. Pokud si společného zmocněnce nezvolí včas, nemohou náhradu škody v trestním řízení vůbec uplatňovat.
Kdo je společný zmocněnec
Pokud je v trestním řízení extrémně vysoký počet poškozených a jednotlivým výkonem jejich práv by mohl být ohrožen průběh trestního stíhání, může soud rozhodnout o tom, že práva mohou poškození uplatnit jen a pouze prostřednictvím tzv. společného zmocněnce.
Podle vyjádření tiskového mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslava Ibeheje je v kauze Growing Way více než čtyři tisíce poškozených, z nichž fond získal finanční prostředky ve výši 1,5 miliardy korun.
„Společný zmocněnec vykonává práva poškozených, které zastupuje, včetně uplatnění nároku na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Společný zmocněnec se za poškozené také účastní soudního jednání, komunikuje s orgány činnými v trestním řízení a předává informace poškozeným,“ vysvětluje advokát Ladislav Drha z advokátní kanceláře Pikes Legal, který již skupinu poškozených v kauze zastupuje. „Je totiž zcela nereálné, aby se jednání u soudu účastnilo současně několik tisíc lidí, proto je význam zmocněnce zásadní,“ dodává advokát.
Pozor na krátkou lhůtu
Okresní soud v Ostravě ve věci jmenování společného zmocněnce vyhověl státnímu zastupitelství 1. října 2021. K volbě společného zmocněnce budou mít poškození jen třicet dní. Lhůta každému z poškozených začne běžet od doručení usnesení soudu. Převážně tedy lhůta uplyne na začátku listopadu.
REKLAMA
Do počátku listopadu však musí mít poškození svého společného zástupce nejen zvoleného, ale musí mu udělit plnou moc a tuto plnou moc předat na státní zastupitelství. „Jestliže si poškození žádného zmocněnce nezvolí, pak podle zákona nemohou v dané trestní věci uplatňovat svá procesní práva poškozených, a to včetně nároku na náhradu škody,“ upozorňuje Ladislav Drha.
Náhrada škody není automatická
Je na poškozených, aby uplatňovali svá práva.
„Mezi poškozenými se šíří informace, že si nemusí zmocněnce zvolit a náhradu obdrží automaticky. Taková tvrzení mohou nenávratně poškodit oběti této kauzy,“ připomíná Ladislav Soukup, člen výkonné rady Asociace pro transparentnost investičního trhu (ATIT). „Pokud se poškození domnívají, že nemusí být aktivní a zmocněnce jim ustanoví soud, mýlí se,“ dodává.
Zmocněnce si tak poškození musí najít sami. Utvoří-li se více skupin poškozených, kteří budou zastupování více než šesti společnými zmocněnci, soud s přihlédnutím k zájmům poškozených výběr zúží.
REKLAMA
Po skončení trestního řízení by poškození ještě teoreticky mohli zažalovat Growing Way o náhradu škody v civilním řízení. Šance na úspěch v takovém sporu je ale již mizivá. Než doběhne nákladný a zdlouhavý občanskoprávní spor, fond nebude mít majetek, ze kterého by žalovanou částku zaplatil. Než doběhne trestní řízení, může navíc dojít k promlčení nároku a žaloba by již u civilního soudu neuspěla. Každý poškozený by se musel náhrady škody domáhat samostatně, hromadné žaloby totiž v našem právním řádu dosud zakotveny nemáme.
„Zajímavostí českého trestního řízení je, že zná takzvané adhezní řízení. Už v rámci trestního řízení je tak možné přiznat lidem náhradu škody. Pro poškozené je to v podstatě jediná schůdná cesta,“ uzavírá Ladislav Drha.
