E-mobilita. Budeme mít v tuzemsku továrny na baterie?

Česko by mělo mít vlastní továrnu na baterie. A strategického zahraničního partnera, který zajistí konkrétnější obrysy projektu gigafactory. Pokud se podaří investory motivovat, mohly by v ČR vzniknout až dvě továrny na výrobu baterií a s nimi i související ekonomické benefity. Vyplývá to z analýzy Rozvoj výroby baterií v Česku, kterou připravila společnost Deloitte ve spolupráci se Svazem moderní energetiky.

Státy Evropské unie se zavázaly snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % a jednou z cest, jak tohoto cíle dosáhnout, je transformace automobilového průmyslu, která spočívá především v zákazu prodeje aut se spalovacími motory do roku 2035. Spalovací motory mají být nahrazeny alternativními zdroji, v největší míře pak elektrickým pohonem. Jedním z řešení je právě projekt české továrny na bateriové články do elektromobilů.

Ve zmiňované analýze je mimo jiné uvedeno, že ze strany české vlády byly doposud učiněny správné první kroky směřující k přilákání zájmu investorů. Pozitivně lze hodnotit podpis memoranda o podpoře projektu mezi vládou ČR a společností ČEZ.

Podle společnosti Deloitte je správné, že se vláda k tomuto kroku rozhodla. Následně je však nutné konkretizovat navazující kroky a specifikovat jednotlivé části podpory (přímá dotace, daňové úlevy, podpora pracovních míst, realizace tvrdé a měkké infrastruktury atd.). Kromě finančních podmínek  bude vhodné dále doplnit nabídku také o měkké pobídky. O jednotlivých projektech by se mělo rozhodovat na konci roku 2021.

^REKLAMA

Ekonomové se shodují v tom, že investoři se na takový program nedívají z pohledu české ekonomiky, ale z pohledu budoucích zakázek, resp. zisku. „To, že by se zvýšilo HDP o cca 190 miliard korun, je sice pěkné, ale musí se říci i to „B“ a sice, že investované peníze budou chybět jinde, a to často v projektech, které jsou ziskovější a nevyžadují obrovskou podporu státu schovanou za kouzelným zaříkadlem o „Zelené ekonomice“,“ podotýká pro sever Investujeme.cz odborník Partners Martin Mašát a dodává, že o rostoucí konkurenceschopnosti v tomto oboru ani nemluvě. „Gigafaktory klidně ano, ale ne na úkor státních dluhů, dotací a jiných perspektivnějších sektorů. Vedlejší škody projektu mohou být snadno mnohem vyšší než slibovaný nárůst HDP,“ vysvětluje.

Rozšíření vodíku jako paliva je rizikem projektu

Ředitel divize Nová energetika skupiny UCED Václav Skoblík pro server Investujeme.cz vysvětluje, že elektromobilita pro osobní dopravu je strategickým cílem EU, její rozvoj je pro následující období jistý a závislost Evropy na dodávkách baterií z jiných částí světa není uspokojivá. Délka období rozvoje e-mobility je samozřejmě závislá na rozvoji technologií jak výroby baterií, tak i alternativních řešení postavených například na vodíku.

„Rozšíření vodíku jako paliva pro osobní automobily je jedním z významných rizik celého projektu. Je nutné doplnit, že baterie jsou využitelné nejen pro autoprůmysl, ale i pro další aplikace včetně zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Z pohledu energetiky je nutné si uvědomit, že výroba baterií je vysoce energeticky náročná a vyžaduje stabilní a spolehlivé dodávky energií, tedy i elektřiny,“ podotýká Václav Skoblík.

Při výrobě baterií, ale ani při vlastním nabíjení elektroaut, se podle Skoblíka nelze spoléhat pouze na obnovitelné zdroje elektřiny. Dodávky energií by měl tedy zajistit stabilní klasický výrobní zdroj – v současných podmínkách postavený na bázi elektrárny spalující zemní plyn. Zvýší se tím dále závislost Evropy na dodávkách zemního plynu, která také není optimální, jak je vidět na extrémním nárůstu cen v druhé polovině tohoto roku.

^REKLAMA

„Realizací zvažovaného projektu gigafactory vyměníme závislost na dodávkách autobaterií za surovinovou závislost na jiných komoditách. Nicméně z pohledu významnosti autoprůmyslu pro ČR a Evropu se přikláníme k výsledkům studie, kdy potenciální výhody převažují nad potenciálními riziky,“ vysvětluje odborník z energetické společnosti UCED patřící do skupiny CREDITAS.

Automobilový průmysl prochází transformací

Na stále ambicióznější dekarbonizační cíle reaguje celý automobilový průmysl. Většina automobilek už nyní staví své strategie právě na elektromobilech. Čím dál častěji také navazují strategické spolupráce s výrobci baterií. Rozvíjí se dobíjecí infrastruktura, a to i za pomoci legislativních požadavků na dostupnost a výkon dobíjecích míst v rámci evropské dopravní sítě a požadavků na nové a rekonstruované budovy. Celé odvětví tak prochází transformací.

Aktuálně je tato proměna zejména osobní automobilové dopravy ještě akcelerována legislativním návrhem Evropské komise skoncovat s prodejem nových vozů se spalovacími motory k roku 2035 (v rámci balíčku „Fit for 55“). Změny zcela jistě pocítí i česká ekonomika.

Automobilový průmysl je pro Českou republiku klíčové odvětví. Aktuálně se na HDP podílí cca z 10 % a na průmyslové produkci téměř z 25 %. Zaměstnává přibližně 180 000 lidí přímo a 500 000 nepřímo. I toto se pravděpodobně změní, protože transformace odvětví povede k zániku určitých profesí. Vznikat budou ale jiné – v oblastech jako robotizace výroby, vývoj automobilového softwaru a výzkum a výroba baterií. Je na nás, zda přistoupíme k probíhající transformaci jako k hrozbě, nebo naopak jako k příležitosti modernizovat českou ekonomiku.

^REKLAMA

Inovativní technologické projekty vytvoří pomyslný polštář pro tlumení nevyhnutelných dopadů transformace. Jedním z nich je nepochybně i projekt české továrny na bateriové články do elektromobilů, který navíc může vzhledem k českým podmínkám synergicky podpořit proměnu uhelných regionů v rámci nástupu klimaticky neutrálního hospodářství.

EU chce být lídrem ve vývoji a výrobě baterií

Dekarbonizace se vedle rozvoje obnovitelných zdrojů neobejde bez masivního nástupu jednotlivých řešení v oblasti ukládání energie. Klíčovou roli v akumulaci energie sehrají právě baterie. Budou nezbytné nejen pro sektor dopravy, ale také jako nástroj pro ukládání přebytků energie ze solárních či větrných elektráren.

Současným problémem Evropy je však dovozní závislost na asijských producentech baterií. To se má rychle změnit. Strategickou prioritou EU je být lídrem ve vývoji a výrobě baterií. Cílem je mít v rukou plnou kontrolu nad výrobním procesem a udržitelností celého životního cyklu baterie. Uzavřený životní cyklus baterie je již dnes známý, včetně efektivní recyklace vzácných kovů. S očekávaným rozvojem elektromobility je spojen prudký nárůst poptávky po bateriích. Pro pokrytí evropské poptávky bude nutné vybudovat dostatečné výrobní kapacity.

Odhadovaná poptávka v Evropě v roce 2030 bude na úrovni cca 450–630 GWh a v roce 2040 na úrovni cca 1 000–1 400 GWh. V závislosti na průměrné výrobní kapacitě jedné továrny (tzv. gigafactory) by k pokrytí této poptávky bylo potřeba 11–16 továren v roce 2030 a 26–35 továren v roce 2040.