Může cirkulární ekonomika snížit finanční náročnost realizace Zelené dohody

Návrh na revizi předpisů Evropské unie (EU) v oblasti klimatu, energetiky a dopravy se nejvíce dotkne rezortu průmyslu, životního prostředí, zemědělství, dopravy, ale i řady dalších. Nedílnou součást předpisů EU představuje udržitelný finanční systém, resp. podpora udržitelných investic a praktické naplnění požadavků nařízení o taxonomii.

Vyvstávají tak otázky, jak vnést do středu finančního systému úvahy o životním prostředí s cílem podpořit hospodářství EU na ekologičtější a odolnější oběhový systém.  „Je nezbytné vytvořit silný tým lidí, kteří budou zastřešovat požadavky taxonomie k trvale udržitelnému investování a zprostředkovávat background směrem k EK a v případě nutnosti silně oponovat EK,“ uvádí v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.

Musíme se ozvat

Podle analytičky Hospodářské komory Karina Kubelkové bude pro vyjednávání o konečné podobě jednotlivých iniciativ Zelené dohody a vyhodnocení jejich skutečného dopadu na stát zásadní, aby plán na ekologickou transformaci reflektoval možnosti a potřeby České republiky.

„Přechod ke klimaticky neutrální ekonomice a plnění cílů EU v oblasti environmentální udržitelnosti bude vyžadovat značné investice ve všech hospodářských odvětvích a podstatná část těchto finančních toků bude muset přijít ze soukromého sektoru,“ vysvětluje Karina Kubelková a pokračuje: „Zásadní pro Českou republiku je přehodnocení evropského finančního rámce tak, aby byla uznána podpora financování ekonomických činností, primárně v energetickém sektoru, a to včetně jádra a zemního plynu na přechodné období, které respektují rovnováhu mezi skutečnými požadavky reakce na klimatickou změnu, a přitom zachovávají konkurenceschopnost českého byznysu.“

^REKLAMA

Musí být začleněná do projektů cirkulární ekonomiky

„Ve společenství států Visegrádské čtyřky musíme využít společné síly a tahu na branku při jednání s EK o konečné podobě balíčku Fit for 55, který se bude finálně schvalovat v roce 2022, tedy v době předsednictví ČR v Radě EU,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Česká republika musí být připravena formulovat požadavky a prosazovat úpravy tak, aby plán EU na ekologickou transformaci reflektoval potřeby a možnosti členského státu.“

Snahy o to, aby konečná podoba balíčku odpovídala možnostem a poptávce ČR, resp. zemí V4, byly zdůrazněny na společné konferenci. „Země V4 mají potenciál stát se zeleným srdcem Evropy, když správě zareagují a zhodnotí možné dopady na společnost a průmysl a její finanční náročnost,“ říká k významu společného vyjednávání v rámci V4 náměstek ministra průmyslu a obchodu pro fondy EU Marian Piecha.

Podle ředitele divize Nová energetika skupiny UCED – Václava Skoblíka – je energetika nedílnou a významnou součástí celé ekonomiky každého státu a musí být začleněna do projektů cirkulární ekonomiky. „Ať se jedná o decentralizová řešení výroby elektřiny a tepla nebo o likvidaci a další využití odpadu. Například prostřednictvím plazmového spalování odpadů nebo projektů energetického využití vodíku s jeho začleněním mezi standardní a podporované technologie,“ podotýká Václav Skoblík ze společnosti UCED, která patří do skupiny CREDITAS.

Zelená dohoda

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. K překonání těchto výzev vznikla Zelená dohoda pro Evropu, která má Evropskou unii transformovat na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, jež účinně využívá zdroje a kde se do roku 2050 dosáhne nulových čistých emisí skleníkových plynů, bude hospodářský růst oddělený od využívání zdrojů, nebude opomenut žádný jednotlivec ani region.

Zelená dohoda pro Evropu rovněž nastiňuje směřování naší společnosti po pandemii covidu-19. Na realizaci jejích cílů půjde jedna třetina investic ve výši 1,8 bilionu eur, které jsou k dispozici v rámci programu oživení NextGenerationEU a sedmiletého rozpočtu EU.