Nízké ceny energií jsou minulostí a musíme se s tím smířit, tvrdí ekonomové i energetici

Zdroj: Pixabay

Firmy i domácnosti musí počítat s tím, že se drahé energie v roce 2022 propíší do celé ekonomiky. Existuje nějaké řešení? Co by vládě doporučili odborníci?

Až 83 % účastníků šetření Hospodářské komory ČR bude nuceno zdražit, a to především v důsledku vývoje cen energií a dalších vstupů. Situace souvisí mimo jiné se skokovým nárůstem cen elektřiny i plynu na trhu, ale i s krachy několika distribučních společností, kvůli kterým musely firmy přecházet na nové smlouvy, často s násobně vyššími cenami za energie.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila je zdražování energií skutečností, se kterou je třeba se smířit a vyrovnat. Drama ze závěru roku 2021 bylo sice poháněno některými jednorázovými faktory, které se snad pravidelně opakovat nebudou. „Mezi ně patří post-pandemický rapidní restart světové ekonomiky, nepřízeň počasí či geopolitické napětí mezi Ruskem a Evropou – přesto lze do budoucna počítat s tím, že energie jednoduše zdražovat budou. Postupný odklon od „levných ale špinavých“ zdrojů zákonitě znamená, že si za energie připlatíme,“ vysvětluje pro Investujeme.cz Vít Hradil.

S faktem, že nízké ceny energií jsou minulostí, se musíme smířit i podle Václav Skoblíka – ředitele divize Nová energetika skupiny UCED z investiční skupiny CREDITAS. „Několikanásobný nárůst ceny elektřiny na konci minulého roku bude sice v roce 2022 částečně korigován, ceny se ale již se úroveň let 2018-2020 nevrátí. Nové zdroje využívající nové technologie nahrazující plánovaně odstavující se uhelné a jaderné zdroje nejsou v nejbližších několika letech komerčně realizovatelné a řada vlivů negativně ovlivňující stabilitu cen se bude opakovat,“ vysvětluje pro Investujeme.cz Václav Skoblík a pokračuje: „Jedná se oživení či utlumení ekonomiky a změny palivového mixu v zemích EU, tlak na zvyšování podílu e-mobility na osobní dopravě, dopady změn poptávky po energetických komoditách na celém světe či geopolitické změny.“

^REKLAMA

Žádoucí je podpora decentralizovaných zdrojů energie

Jelikož vyvázání se z klimatických závazků patrně není reálnou alternativou, bude podle odborníků nejlepší reakcí přizpůsobení. Vláda může ve své energetické strategii nedávný vývoj zohlednit a nasměrovat tak Česko k nějakému vhodnějšímu energetickému mixu, ovšem toto je běh na velmi dlouho trať. Jeho výsledky se nedostaví dříve než v horizontu desetiletí.

„Pro nejbližší období je tak nadějnější realizace lokálních opatření, která budou snižovat spotřebu energií z centrálních zdrojů. Pokračovat a případně i zesílit by tak měla podpora úsporných opatření na rezidenčních i komerčních nemovitostech, tedy například jejich zateplování. Podobně žádoucí je i další podpora decentralizovaných zdrojů energie, jako jsou solární panely na rodinných domech,“ dodává odborník společnosti Cyrrus.

Analytik Československé obchodní banky (ČSOB) míní, že pokud má Česko zůstat na jednotném evropském energetickém trhu, moc možností nemá. Cena energií je ve vleku trhu, geopolitiky i Green Dealu. Těžko podle něj hledat důvod, proč by se situace měla normalizovat, respektive vrátit se do před-covidových kolejí. Drahá energie je nová realita, s níž se musí poprat lidé i firmy.

„Vláda může přemýšlet o selektivní podpoře nebo třeba o daních. Vidím zde i velký prostor pro investice do úspor a nových technologií ve veřejném sektoru, včetně dopravy,“ vysvětluje odborník ČSOB s tím, že v každém případě je vidět, že ani navýšení kapacit výroby energií s německými cenami propisujícími se do tuzemských faktur nic neudělá. Když ovšem chce zároveň podporovat substituci klasických aut elektromobily, měla by pomalu začít přemýšlet, čím bude chtít nahrazovat výpadek spotřebních daní u PHM.

^REKLAMA

Budou růst náklady na přenos a distribuci elektřiny

Ekonom Partners Martin Mašát dodává, že jednoduché a spravedlivé řešení neexistuje. „Ceny energií jsou dány světovou poptávkou a určují je nadnárodní burzy. Takže čeští klienti jsou plně ve vleku vývoje v zahraničí. Dlouhodobé řešení závisí plně na vládě, která by ve své energetické koncepci měla myslet mnohem dlouhodoběji než jen na své volební období. Plány by měly zahrnovat zaručení samostatnosti České republiky v případě nějakých zahraničních krizí či výkyvů. Připravena by měla být i záchranná opatření pro sociálně slabší rodiny, které může zdražení energií dostat do problémů,“ myslím si Martin Mašát.

Václav Skoblík ze skupiny UCED dodává, že očekává rostoucí náklady na přenos a distribuci elektřiny a zejména na zajištění rovnováhy výroby a spotřeby pro eliminaci výpadků dodávek. Tyto vlivy se prostřednictním regulovaných cen rovněž negativně projeví v cenách komodit. Odmítnutí závazků ČR vyplývajících z mezinárodních smluv a dohod není reálné, stejně jako plné opuštění jednotného energetického trhu EU.

„Růst cen energií je tak skutečností a netýká se pouze elektřiny a plynu, ale také tepla. Hlavní roli v nalezení optimálního mixu opatření na omezení dopadů na společnost musí hrát vláda. Standardním opatřením je podpora energetických úspor a decentrální výroby elektřiny formou dotací. Ty jsou dostupné ale spíše střední a vyšší třídu. A dotace na nákup elektoaut pro firmy to ale také jistě nejsou,“ vysvětluje s tím, že v některých zemích jsou ceny regulovány formou „price cap“, kdy v případě vysokých tržních cen jsou státem stanoveny maximální ceny garantované místním hlavním dodavatelem.

„V jiných zemí volí cestu plošné podpory nebo podpory pouze pro nejvíce postižené za cenu vysoké mírou administrativy a byrokracie. Neveselý závěr je, že všichni musíme počítat se zvyšujícím se podílem energií na našich osobních i firemních nákladech,“ dodává energetik z UCED.