Proč investovat do zemědělství?
Lesy, farmy a zemědělský segment obecně je pro investory velmi zajímavý. Lesy a zemědělská půda nabízejí diverzifikaci. Jsou odtržené od klasických aktiv, jako jsou například dluhopisy či akcie. Podle odborníků jsou navíc investice do lesů na úrovni půdy před nějakými až sedmi lety. Od té doby se její ceny u nás zdvojnásobily.
Ondřej Koňák ze společnosti Partners pro Investujeme.cz uvádí, že investice do zemědělských farem a lesů jsou zajímavým doplněk klasického portfolia klienta, jehož atraktivita narůstá v současné silně proinflační době. „Reálná aktiva obecně představují velice dobrou ochranu proti inflaci. V případě zemědělských aktiv svou roli hraje i omezené množství, které je v České republice navíc k mání se stále slušným diskontem v porovnání s podobnými západoevropskými aktivy,“ podotýká odborník Partners.
Jaká je budoucnost lesnictví v kontextu nové strategie EU?
Lesy jsou s naší civilizací spojené permanentně. Úloha lesů, lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu je v mnoha ohledech zásadní pro člověka i životní prostředí. V tomto kontextu představuje zveřejnění Nové strategie EU pro oblast lesnictví do roku 2030 vhodnou příležitost pro debatu o současných a budoucích výzvách lesnického sektoru v ČR a budoucnosti regulace na úrovni EU.
Odborníci se zaměřují hlavně na otázku, co nová strategie přináší pro lesní hospodářství, lesníky, zpracovatele a veřejnost. Zabývají se tématem úlohy lesů a lesnictví při plnění ambiciózních cílů v dalších strategických oblastech, jako je ochrana biodiverzity, ochrana klimatu, oběhové hospodářství a biohospodářství. Diskutuje se také o využití mnohostranných funkcí lesů a rovněž o stále silnějším důrazu na ukládání uhlíku i ochranu biodiverzity.
Největší výzvy lesnického sektoru v ČR v kontextu nové strategie EU
- Co znamená nová strategie pro lesy, lesní hospodářství, lesníky, zpracovatele a veřejnost?
- Základní východiska, udržitelné hospodaření v lesích a ochrana lesa v návaznosti na návrhy EK a podmínky členských států.
Úloha lesů a lesnictví
REKLAMA
- Akcent na ukládání uhlíku a ochranu biodiverzity s ohledem na dlouhodobě prosazovanou mnohostrannou funkci lesů.
- Návaznost na další strategie EU: oběhové hospodářství a biohospodářství.
- Potřeby zpracovatelů a spolupráce s dalšími sektory.
Financování
- Stávající model financování a podpor, ocenění a financování funkcí lesů (podpora non-wood based economy); model plateb za ekosystémové služby.
„Chytré“ zemědělství
Také do zemědělství pronikají moderní IT technologie. Nejen s vodou, ale i s ostatními energiemi se zemědělské podniky snaží šetřit. Firmy i vědecké instituce proto pro ně testují nové technologie. Zároveň se vracejí k tradičním postupům, kam patří obnovování remízků a mokřadů, či k pěstování odolnějších plodin.
Jednou ze společností, které zavádějí nové technologie, je firma Soitron. V Agrodružstvu Miroslav na Znojemsku, které chová dobytek i pěstuje plodiny, jako v prvním zemědělském podniku nainstalovala čidla pro přesné měření spotřeby energií. Senzory teď měří spotřebu elektřiny, ale počítá se i se sledováním spotřeby vody a výhledově i kvality půdy.
„Celý systém je postavený na optimalizaci odběru elektrické energie. Další úlohou je měření podílu nákladů za energii v produktech. Tedy jak spotřebovaná energie ovlivňuje cenu zemědělského produktu v přepočtu na litr, kilogram nebo na kus.“ vysvětluje Radim Klabal, manažer oddělení cloud & aplikací společnosti Soitron.
Nová energetika
Investice do zemědělství jsou spojené i s rozvojem takzvané nové energetiky. Součásti decentrálních zdrojů budou i teplárny na biomasu. Provozy jsou zapojovány do speciálních IT dispečinků, které zajišťují dálkové řízení provozu a optimalizaci výroby. Příkladem je teplárna na biomasu v Kutné Hoře energetické skupiny UCED ze skupiny CREDITAS.
V rámci zpracování biomasy se obecně jedná o neustálý koloběh. V okruhu několika desítek kilometrů od teplárny se tak zpracovávají cíleně pěstované plodiny, ze kterých se získává teplo a elektrická energie.
Vše se vyrábí ekologicky, bezodpadově. Popeloviny jsou vlastně produktem, který má další uplatnění.Zbytkovým produktem po spalování biomasy je certifikované organominerální hnojivo „popelák“, které je velmi bohaté na minerální látky, jako je vápník, hořčík, draslík a fosfor. Část spálené biomasy se tak vrací zpátky do přírody v podobě zemědělského kompostu.