26. 04. 2022
MMF varuje před snahou lokalizovat výrobní řetězce
Pokračující dozvuky pandemie COVID 19 a ruská invaze na Ukrajinu udržují v řadě dodavatelských řetězců výrazné napětí. Dubnové podnikatelské nálady v eurozóně ukázaly, že nedostatek vstupů zasahuje čím dál větší spektrum průmyslových podniků. S tím opět oživují debaty o globálním přenastavení výrobních řetězců, jejich zjednodušení a větší lokalizaci produkce. Jak se však snaží ukázat poslední analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF), nebyl by to asi nejlepší nápad…
MMF se snaží ukázat, že výrobní řetězce v řadě ohledů v průběhu pandemie uspěly. Zejména v prvních fázích, kdy byl problémem “pouze” výpadek subdodávek z některých zemí (pandemie působila asymetricky), hrála velkou roli zastupitelnost řady výrobních lokalit.
Problémy přišly později se strukturálním posunem ve spotřebě – lidé začali v průběhu pandemie nečekaně rychle nakupovat zboží namísto nedostupných služeb. Tím pádem klesal globální obchod se službami, ale výrazně narostl mezinárodní obchod se zbožím. A to vše ve chvíli, kdy COVID pokračoval v (asymetrickém) vypínaní výrob a dopravy. MMF však argumentuje, že tato zkušenost rozhodně není argumentem pro vyšší lokalizaci výroby – tj. přesunutí výroby veškerých vstupů do co největší blízkosti finálního spotřebitele. Takto nastavené výrobní řetězce by kombinaci pandemických šoků (na straně nabídky i poptávky) pravděpodobně čelily ještě o poznání hůře. To, co v pandemii na řadě míst obstálo a co by se podle MMF mělo dál rozvíjet, je větší diverzita dodavatelů napříč různými lokalitami. Tak, aby v případě regionálních výpadků (z důvodu pandemie nebo války) existovala alternativa…
I když situace ve výrobních řetězcích zůstává podle posledních čísel neutěšená, není (možná až překvapivě) MMF ohledně budoucnosti tak skeptický. A to díky tomu, že s ústupem pandemie by mělo dojít k přirozenému příklonu spotřebitelů od zboží zpět k nákupu služeb… a to by mohlo některým nejpřetíženějším dodavatelům (od čipů po součástky do kol) ulevit.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance