Penzijní fondy vyplácejí zprostředkovatelům tisícové odměny za sepsání nových smluv penzijního připojištění.
Kromě toho odměňují zaměstnavatele vysokými jednorázovými a pravidelnými bonusy za příspěvky na penzijní připojištění svých zaměstnanců.
Z čeho penzijní fondy tyto provize hradí? Vždyť se z penzijního připojištění neplatí žádné poplatky (jako je tomu třeba u životního pojištění) a účastníkům je vždy připisováno minimálně 85% dosaženého zisku.
 |
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Z důvodu neodděleného majetku jsou tyto provize a bonusy vypláceny z jednoho balíku peněz, které fondy obhospodařují.
V účetnictví jsou vedeny na výnosovém účtu provizí a poplatků, přičemž jejich větší část se skrývá v aktivech na účtu nákladů příštích období.
Penzijní fondy prezentují neustále klesající poměr výše provozních nákladů k objemu spravovaných prostředků. Poukazují tak na efektivní hospodaření. To je ale přirozený proces.
Důvodem je již sám o sobě rostoucí objem spravovaných úspor plynoucí z neustálého růstu nových účastníků, z růstu průměrných úložek do penzijního připojištění a z toho vyplývající efektivnější správa portfolia.
Rovněž dochází ke koncentraci trhu a integrování fondů s pojišťovnami, kdy některé personální a marketingové výdaje jsou hrazeny z rozpočtu pojišťovny ze stejné finanční skupiny, nikoliv z rozpočtu fondu. O efektivní správě úspor však nemůže být řeč.
Největší náklady penzijních fondů, tedy náklady na zmiňované provize a bonusy, nejsou v běžně prezentovaných nákladových ukazatelích fondů zahrnuty.
Často se o efektivní správě hovoří za pomocí ukazatele objemu provozních nákladů k objemu celkových aktiv, který se u penzijních fondů pohybuje nejčastěji v rozmezí 1% až 1,5%.
Je však tento ukazatel objektivní k posouzení efektivity spravování svěřených úspor, když nezohledňuje nejen budoucí náklady penzijních fondů, ale ani výši nákladů na provize a poplatky v daném roce?
Objektivnější ukazatel, poměr celkových nákladů na aktiva, dosahoval v roce 2005 u jednotlivých fondů nejčastěji hodnot v rozmezí 1,5% až 2,5%.
Vyšší vypovídací hodnotu má ukazatel nákladů na aktiva po započtení časového rozlišení, které již počítá s náklady příštích období a zohledňuje tak i spotřebu penzijního fondu v následujících letech.
V tomto ukazateli se fondy již výrazně různí a dosahuje nejčastěji hodnot v rozmezí 2 až 5%, přičemž vliv na výši tohoto ukazatele mají i provedené fúze.
Nejméně je budoucími náklady zatížen PF České spořitelny, Allianz PF a Generali PF. Naopak nejvíce jednoznačně ČSOB PF Progres, dále ING PF, Winterthur PF a PF České pojišťovny.
 |
Nejčastějším přístupem, který využívá většina fondů, které mají za auditora KPMG (například PF ČP nebo ING PF), je lineární úhrada provize po celou dobu platnosti příslušné smlouvy o penzijním připojištění, maximálně po dobu 15 let.
Celá vyplacená provize by tedy měla být uhrazena nejpozději do vzniku nároku účastníka na výsluhovou penzi. Tento způsob umořování umožňuje vykazovat penzijním fondům vyšší zisky, než jaké by odpovídaly skutečnosti.
Jiným přístupem, který využívají některé penzijní fondy s auditorem Deloitte (například PF ČS), je nelineární způsob, kdy musí být provize umořena maximálně během 4 let od uzavření smlouvy.
Tento způsob více odpovídá zdravému způsobu hospodaření, neboť fond není tolik zatížen budoucími náklady.
Obdobným způsobem se postupuje u bonusů vyplácených firemním klientům. Pokud se vyplácí jednorázová provize v počátcích obchodního vztahu a fakticky se váže k celému období platnosti smluvního vztahu, pak je tato provize časově rozlišována podle platnosti smlouvy s firemním klientem.
Pokud je vztah založen na jiné formě úplaty, je účtována rovnou do nákladů běžného období. Při odchodu účastníka k jinému fondu či při výpovědi smlouvy vstupují dosud neuhrazené náklady do nákladů běžného období. Pokud tedy smlouva trvá kratší dobu, umořují se náklady kratší dobu.
Samozřejmě, že jsou mezi fondy v účtování provizí ještě další odlišnosti. Například některé fondy sledují průměrné trvání smlouvy penzijního připojištění a umořují po tuto dobu, například 12 let.
U starších účastníků, kde fondy vyplácejí nižší odměny a průměrná délka smluv je kratší, fondy obvykle provizi účtují okamžitě do daného období.
Fondy tedy mohou přenášet své náklady do budoucích účetních období a žádným zákonem není způsob tohoto účtování upraven. Fondy mohou postupovat u všech smluv stejně nebo různé smlouvy mohou umořovat různým způsobem.
 |
Vyplácené provize jdou na vrub ostatních smluv a snižují výnosy všem účastníkům. Zvýšená akviziční činnost penzijního fondu tak ovlivňuje i výkonnost pro stávající klienty.
Vzhledem k tomu, že fondy provizi umořují různým způsobem po různě stanovenou dobu, lze obtížně spočítat, o kolik by byl připisovaný výnos pro účastníky vyšší.
Za předpokladu, že by se však v roce 2005 nevyplácela žádná provize, zvedl by se zisk fondů v průměru o 30%. Tím by byl připisovaný zisk pro účastníky penzijního připojištění o 1 až 1,5 procentního bodu vyšší.
V této souvislosti se také stále více hovoří o oddělení majetku účastníků a akcionářů. Půjde o logický krok správným směrem, který zvýší transparentnost pro klienty.
Nepůjde však o jednoduchý krok. Co se stane s výše uvedenými neumořenými náklady? Jak budou fondy nově účtovat? Jaká bude míra regulace? Poplatky budou fondům stanovovány dozorem nebo budou ponechány tržnímu mechanismu? To jsou otázky, které budou muset být zodpovězeny.
