Drahá nafta a benzín, aneb napjatý trh ropných produktů

Od začátku války na Ukrajině se dostal do kritické situace především evropský trh s dieselem. Evropa je totiž dlouhodobě deficitní region (spotřebovává více dieselu než produkuje), což řešila převážně dovozem finálního dieselu z Ruska (více než 50 % celkových importů). Ten ale po ruské agresi významně propadl, a to především v důsledku dobrovolného embarga řady evropských společností, což prohloubilo už tak napjatou předválečnou tržní bilanci. Ostatně, zásoby dieselu jsou v Evropě aktuálně nejnižší od roku 2008.

Výsledkem jsou skokově rostoucí velkoobchodní ceny dieselu, ze kterých profitují evropské rafinérie, jež vykazují enormní marže (zvláště pak ty, které stále odebírají zlevněnou ruskou ropu). Ty pro rafinérie zároveň představují – v rámci jejich konfiguračních možností – pobídku k vyšší produkci dieselu, nicméně s ohledem na relativně omezenou kapacitu nejsou ani tak schopny zcela uspokojit poptávku.

Vyšší produkce dieselu je navíc možná pouze na úkor jiných ropných derivátů. Napětí se tak v posledních týdnech přelilo také na velkoobchodní trh s benzínem, kde zřejmě hraje roli i sezónní efekt vyšší poptávky s ohledem na nastupující motoristickou sezónu. To je koneckonců důvod, proč benzín v současnosti na českých čerpacích stanicích prudce zdražuje a jeho cena je již v průměru opět vyšší než v případě nafty.

Jelikož jsou trhy s finálními ropnými deriváty geograficky propojeny, podobné napětí jako v Evropě můžeme pozorovat také ve Spojených státech. Volnou kapacitou rafinérií sice disponuje Čína, ta však v tomto roce výrazně omezila export ropných produktů. Trh s ropnými deriváty se tak v nejbližších měsících – i ve světle hrozícího embarga na ruskou ropu – zřejmě žádné zásadní úlevy nedočká…

Dominik Rusinko
Analytik ČSOB