24. 06. 2022
Plynová krize opět nabírá na obrátkách
Cena plynu v Evropě opět skokově roste a včera se vyšplhala nad 130 EUR/MWh, což je nejvyšší úroveň od začátku března. Na vině jsou nové nabídkové šoky, se kterými se musí trh vypořádat a které ohrožují probíhající plnění zásobníku před topnou sezónou (k cílovým 80 % k prvnímu listopadu). Dobrou zprávou je, že tempo doplňování zásobníků v posledních týdnech akcelerovalo napříč celou EU a zvlášť dobře si vede Česko.
Prvním ze zmíněných negativních šoků je výbuch v jednom z největších amerických LNG terminálů Freeport. Ten snížil globální LNG kapacitu asi o 3,5 % a dále tak zvýšil napětí na už tak utaženém trhu. Právě zkapalněný zemní plyn je přitom pro Evropu jedinou schůdnou alternativou, jak krátkodobě ve větší míře nahradit ruský plyn. Druhým šokem je pak podstatné omezení dodávek (až o 55 % oproti běžnému objemu) prostřednictvím největšího ruského plynovodu do Evropy Nord Stream 1.
Rusko se oficiálně odvolává na technické problémy způsobené západními sankcemi. Pravděpodobnější je však varianta, že Vladimir Putin opět využívá plyn jako součást ekonomické války proti Západu. V tomto kontextu je logické, že Rusko má pramalý zájem umožnit Evropské unii naplnit zásobníky jeho vlastním plynem. Pokud by mělo Rusko konflikt dále eskalovat a vůči EU uplatnit strategii “maximální bolesti”, pak je potřeba počítat s odstřižením od ruského plynu spíše dříve než později…
I za předpokladu, že ruské dodávky do Evropy zůstanou relativně stabilní, plyn bude s největší pravděpodobností i nadále extrémně drahý, a to z důvodu přetrvávající nejistoty a vysoké rizikové přirážky. Cenu nad 100 EUR/MWh v příštích měsících ostatně indikuje také pohled na forwardovou křivku. V případě úplného odstřižení od ruského plynu je však na stole podstatně pesimističtější scénář (v důsledku nuceného omezení spotřeby), jehož makroekonomické dopady by posunuly ekonomiku dále stagflačním směrem.
Dominik Rusinko
Analytik ČSOB
