Poznámka na úvod – děkuji za kritiku, návrhy a opravy v názorech pod článkem. Něco jsem doplnil, něco přepracoval, ale základem je, že v těchto článcích jde o mé názory na věc, které se mi v investování osvědčily, nic jiného v tom prosím nehledejte. Pokud najdete něco, v čem se mýlím, uvítám spolu se zájemci o tuto problematiku Váš názor v příspěvcích pod článkem.
Váš makléř
Začali jste číst druhý díl, takže asi opravdu uvažujete o obchodování s akciemi.
Pro obchodování na SPADu i KOBOSu potřebujete makléře. Na RM-Systému ne, tam můžete zajít přímo na pobočku této firmy, nebo použít systém EasyClick, ale pro klasické služby RM-Systému můžete služeb svého makléře využít.
Nejprve si vyberte firmu, přes kterou vaše kroky akcionáře povedou. Musí to být firma s licencí obchodníka s cennými papíry. Je jich celkem dost, hledejte a ptejte se. Jen bohužel ne všechny vás budou chtít za klienta s pár tisícovkama v kapse. Tady je výhodou větší kapitál (no popravdě, kde není).
Máte v zásadě dvě možnosti, jak příkazy ke kupování a prodávání akcií zadávat:
REKLAMA
– přes internet – moderní, rychlé, jednoduché. Na první pohled samá pozitiva a mnoho kolegů to také používá. Já ne. Proč? Zaprvé starého psa novým kouskům těžko naučíte, ale hlavně chybí tady záchranná brzda. Uznávám ale, že zejména v krizových situacích může být tento systém daleko výhodnější.
– telefonicky – tomu se budu dále věnovat, znalci prominou, já to prostě jinak nedělám. Ale dám na rady a zamyslím se nad sebou. Navíc se obávám, že tuto metodu budou makléřské firmy postupně utlumovat.
U obchodníka s cennými papíry jsou zaměstnáni makléři. To budou ti, se kterými budete komunikovat přes telefon. Hovory s nimi budou patrně nahrávány, takže přemýšlejte, než budete mluvit. Nejlepší bude se s nimi co nejdříve spřátelit. Budou po vás požadovat jasný a rychlý příkaz, nemají na starost jen vás.
Snažte se komunikovat u obchodníka s co nejméně lidmi a k těm se dostat co nejblíže. Mohou z nich být vaši pomocníci. Pokud budete mít dobré vztahy, mohou vás upozornit, že se chystáte udělat hloupost. Tohle nepodceňujte, mně zastavili mnohokrát, i když se párkrát mýlili oni, většinou měli pravdu. Mějte na paměti, že to jsou lidé, kteří vše to, co vy sledujete jako bokovku, oni mají jako práci a jejich přehled bývá opravdu značný.
REKLAMA
Právě proto se také nebudu dále zabývat jinak pěkným EasyClickem od RM-Systému, tam prostě záchranná brzda není.
Mimochodem, láhev dobré whisky k vánocům svému makléři rozhodně nic nezkazí a budete se divit, jak málo ostatních klientů to napadne.
Nakupujeme a prodáváme
Na všech akciových trzích platí, že aby jste si něco mohli za určitou cenu koupit, musí to chtít někdo za tuto cenu podat – a obráceně samozřejmě. Musíme si tedy stanovit reálnou cenu, za kterou budeme nakupovat či prodávat. Dále je to o zvolené strategii. V zásadě jsou dvě, ukážeme si je na příkladu:
A. Pevná – nakoupíme akcie po 1000,- Kč. Rovnou nebo co nejdřív zadáme příkaz k prodeji za 1100,- Kč a necháme to osudu. Mnoho lidí to tak dělá. Nemá to pak ono zvláštní kouzlo (a zase jsme u toho adrenalinu) a bohužel nejste pak schopni rychle reagovat na aktuální situaci. Popravdě cena českých akcií za poslední roky stoupala takovým způsobem, že se tento způsob investování hodně vyplatil.
REKLAMA
B. Průběžná – nakoupíme po 1000,- Kč a čekáme co bude. Sledujeme situaci na akciových trzích (nejlépe několikrát denně), dále stejně aktivně ekonomické a politické zprávy. Když nic jiného, budete informačně v obraze a může se vám to hodit i ve vlastní profesní kariéře.
V rozhodování kterou strategii použijete záleží hodně na vašich možnostech věnovat se akciovým obchodům. Většinou je lepší, výnosnější a bezpečnější je B, ale asi vás nebude mnoho, co budou mít možnosti, čas, chuť a přístup k internetu, aby se této strategii mohl věnovat.
Diverzifikace rizika
To je jedna z věcí, na kterou ve svém počínání s akciemi myslete. Prostě by jste neměli vrazit všechno do jednoho titulu, protože když se něco s danou firmou stane, máte problém. Nemusí se nic stát, cena může dokonce značně stoupnout, ale taky může spadnout. Jde o snížení rizika. Při více titulech v portfoliu máte nižší pravděpodobnost poklesu než když bude jeden. Samozřejmě to platí i obráceně, jeden titul znamená potenciál vyššího výnosu, ale riziko převyšuje pud sebezáchovy. Samozřejmě pokud začnou padat trhy, ani diverzifikace většinou moc nepomáhá …
Stejně tak by vás neměl zajímat jen určitý obor, například jen banky. Jsou určité menší krize, které občas postihují jednotlivá odvětví a pak jste na tom jako s jedním titulem. Proto by vaše portfolio mělo mít jistou různorodost.
Kdybychom měli být důslední v diverzifikaci rizika, měli bychom investovat na více trzích, protože problémy na jednom trhu spojené např. s politickou situací daného státu mohou tento trh pořádně potrápit. Ale to překračuje rámec těchto článků a zůstaneme na trzích v České republice.
Chcete-li jít cestou průběžné strategie, je druhý extrém mít titulů v portfoliu mnoho. Jako amatéři prostě nemáte tolik času sledovat tolik informací, aby jste svým investicím zajistili potřebný servis. Pokud chcete velmi kvalitní diverzifikaci rizika, čtete špatný článek a raději si nakupte akcie nějakého investičního fondu.
Ideál podle mě je tak 3 – 4 různé akciové tituly (to stíháte sledovat) + volné peníze pro případ poklesu trhu.
Budu na chatu pod článkem rozcupován, ale musím se přiznat že jsem se tím vždy neřídil a přes dotazy makléře jestli mi něco říká pojem diverzifikace rizika jsem párkrát vše dal do jednoho titulu. To je pak ten adrenalin. Měl jsem ale vždycky štěstí, a rozhodně touto cestou jít nedoporučuji.
