CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

© 2008 – 2023
Swiss Life Select a.s.
IBC, Pobřežní 620/3, 186 00 Praha 8

ISSN 1802-5900

Text: Jan Majer

24. 01. 2008

53 komentářů

ZDF: Thriller místo grafů

 

 

Nikdo z nás si v systému sociálního pojištění nepředplácí svoji penzi, jak se většina lidí mylně domnívá. Předplácíme si jen jakýsi nárok na ni, který ale není ničím krytý.

Všichni platíme důchody nynějších penzistů. Těch ale neustále přibývá a pracujících ubývá. Bez dobře vymyšlené důchodové reformy systém zkrachuje. Nejpozději v době, kdy půjdou do penze lidé narození v sedmdesátých letech.

Podle ekonoma Pavla Kohouta se u nás nikdy žádná skutečná důchodová reforma neuskuteční. Neprovede ji levice, neprosadí ji ani pravice. Kohout byl poradcem Sobotky i Tlustého, takže ví, o čem mluví. Levice má podle něj z jakékoli reformy strach a pravice nebude mít sílu ji uskutečnit.

Co to znamená? "Ve třicátých, nejpozději ve čtyřicátých letech tohoto století penzijní systém definitivně zkolabuje. Kolaps lze definovat jako stav, kdy státem vyplácené důchody již nebudou stačit ani k zabezpečení základních životních potřeb důchodců. Nikdo si netroufá předpovídat, co se stane potom," říká Kohout.

Jednu velmi názornou předpověď ale v lednu nabídla německá televize ZDF v třídílném fiktivním dokumentu 2030: Povstání starců. Každému třetímu Němci bude v roce 2030 přes šedesát. To není fikce, to je fakt podložený posledním sčítáním lidu.

REKLAMA

Důchodci v roce 2030 přežívají v hromadných ubytovnách. Pojišťovny jim platí jen neúčinné léky, euthanazie a sebevražda jsou běžným způsobem odchodu ze života. Čilejší senioři se organizují a domáhají se svých opodstatněných, ale nesplněných nároků (nebo aspoň účinných léků) násilím.

Televize ZDF se snaží přimět diváky k přemýšlení o budoucích hrozbách, jež je možné správnými rozhodnutími ovlivnit. Stejným způsobem je třeba číst varování našich ekonomů. ZDF seriál na svých webových stránkách doplňuje interaktivním projektem plným grafů a statistik.

V posledních třiceti letech se podobnou formou věnovala například hrozbě atomového zamoření, genovému výzkumu nebo obchodu s lidskými orgány.

Reflex č. 5/2007

Loading

Vstoupit do diskuze 53 komentářů

Související články

investice roku výsledky 2019

Na začátku února se předávaly ceny za investice roku

Investice roku je takové ohlédnutí a zhodnocení uplynulého investičního roku. Sofistikovaná metoda hodnotí investiční fondy za minulý rok a to nejen z hlediska výnosnosti, ale i z  pohledu postoje k riziku a k celkové úspěšnosti porážet benchmark na trhu. Vyhlášení těch nejlepších investičních fondů za rok 2019 […]

Text: Hana Bartušková

14. 02. 2020

Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 
 

  • Aleš

    2 února, 2007

    A je řešením spořit si více v penzijním připojištění? Většina peněz v těchto fondech je investována do státních dluhopisů. Když nebude mít za těch +-30 let stát dost pěněz ani na důchody, ani na zdravotnictví, státní finance budou v troskách a hlubokých deficitech, bude mít stát ještě prostředky, aby splácel svoje dluhy vůči penzijním fondům a klienti těchto fondů tak dostali zpět svoje úspory?

    Odpovědět

  • Jan Majer

    2 února, 2007

    Řešení to v současné podobě není. Penzijní připojištění by mohlo být součástí řešení, kdyby se uskutečnily reformy. Špatně na tom v budoucnu mohou být i investice do akcií – v případě krize, před níž zmíněný pořad varuje, bude nabídka mnohem vyšší než poptávka a tomu bude odpovídat cena.

    Odpovědět

  • Aleš

    2 února, 2007

    A nemovitosti taky nic moc. Vlastní střecha nad hlavou určitě ano. Ale další k tomu, s tím, že je budu pronajímat taky nepomůžou – nebude moc komu je pronajímat. Mladých nebude a mí vrstevníci budou mít v té době stejně hluboko do kapsy jako já.
    Tak se leda poohlédnout po investicích mimo Evropu, a nějaké to zlato apod. by taky neškodilo.

    Odpovědět

  • Jan Majer

    2 února, 2007

    Jenže za třicet let bude dnes pořízená nemovitost, zvlášť pokud jde o současnou výstavbu, ve stavu vyžadujícím nákladnou údržbu… Ale ne, uvažujme konstruktivně – jak uvádím v článku, ono je užitečné přimět lidi k úvahám o potenciálních hrozbách. Šance na rozumné řešení se pak stává reálnější.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 února, 2007

    Řešeních bychom našli mnoho…. ale vždy pouze pro někoho… chce to zajistit si nějaký dodatečný příjem bez nutnosti chodit na osmihodinovou směnu – pronájem bytu, dividendy z akcií, obchodní podíl na s.r.o., autorské honoráře, renta z vlastního kapitálu… možností bychom našli opravdu mnoho… problém je ale v tom, že fungovat budou vždy jen pro omezenou skupinu lidí, těch, kteří si takový příjem dovedou za svůj život vybudovat. Ale co ti ostatní? Máme jim říct: „Vaše chyba, že jste se málo snažili“? Jak zajistit důstojný důchod všem důchodcům, kteří v progresivním věku pracovali?

    Často nad tím uvažuji, ale řešení neznám. Máte někdo nějaký zajímavý nápad?

    Odpovědět

  • Vladimír Kutálek

    2 února, 2007

    Otázkou je, co považujete za důstojný… Na přežití stačí vlastní min. dvougenerační dům, pole za domem a děti… Aby aspoň to jídlo si člověk sám (pomocí dětí) vypěstoval… 😀

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 února, 2007

    Ano, to je pravda… asi nejlepším řešením jsou dobře vychované děti. 😉

    Jen nevím, jestli při rozvodovosti manželství 50% je toto řešení reálné… 🙁

    Odpovědět

  • Vladimír Kutálek

    2 února, 2007

    Sice jsem na toto zapomněl… Na druhou stranu jsem se o manželce nezmínil 🙂

    Rozumné řešení je ještě vlastní portfolio, „vhodně“ rozložené. Přece jen krize ve všech zemích nebude ve stejnou dobu, i když díky globalizaci to stejně bude nutné dostatečně včas konzervovat…

    Pokud se odkloním od investování, je nás prostě na Zemi moc, moc s moc dlouhým životem a „už“ od 60 let nechceme pracovat… A dluh vůči zemi (jednorázové suroviny jako ropa, nebo suroviny s nedostatečnou recyklací) dřív či později nebude možný…

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 února, 2007

    Ano souhlas.

    Ono je potřeba taky vzít v úvahu fakt, že zdroje Země jsou omezené a nikdy nebudou všichni mít dostatek. To je ekonomicky nerealné. Jak to říct… prostě kdyby měli všichni nashromážděný majetek (vlastní portfolio), tak by se to odrazilo na inflaci… nebo zkusím to říct jinak… realná hodnota celkového majetku mezi obyvateli se fakticky nemění, může se akorát měnit jeho rozložení mezi obyvateli. Když si všichni naspoří 5 milionů, tak těch 5 milionů by nemohlo mít moc vysokou cenu.

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    3 února, 2007

    To, že hodnota akcií bude klesat nemusí pro investory znamenat žádnou tragédii, když např. ty konzervativnější budou používat revers bonus certifikáty, ty odvážnější Put warranty nebo short K.O. certifikáty. A nejen tyto nástroje. Dnes naštestí existují nástroje, které umožňujíc vydělávat ve všech fázích trhu – rostoucí, klesající, stagnující trhy. A lze k tomu využít jal nepákové produkty, tak pákové produkty.

    Odpovědět

  • David Nejdek

    3 února, 2007

    Co si mám představit pod pojmy „pákové produkty“ a „nepákové produkty“?

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    3 února, 2007

    Pákové produkty Vám umožňují používat „páku“, neboli leverage. Tak jako z fyziky určitě víte, že pákou umocňujete sílu, tak stejné je to i u investic. Můžete vydělávat více, nebo taky prodělávat více, než jak roste podkladové aktivum. Jednoduchý příklad, index PX vzroste o 5%, ale Váš pákový produkt s pákou 2:1 vzroste o 10%. Páka může být až 200:1 (např. Forex nebo CFDs).
    Pákové produkty jsou vysoce spekulativní… můžete vydělat stovky procent z investované částky, ale také můžete o celou investovanou částku velmi rychle přijít, někdy můžete přijít i o více než jen investovanou částku (např již výše zmiňovaný Forex a CFDs produkty). To by bylo na delší rozbor…

    Hezký den

    Odpovědět

  • Adam Černý

    2 února, 2007

    Penzijní připojištění není alternace důchodu. Ne pro 99% klientů. V současné době to znamená jen „berlu nebo výpomoc“ k současné výši penze, aby klient ke státní penzi měl vlastní peníze z úspor. Příklad: Klientovi je 30 let, začne si zítra spořit 500 Kč na penzijní připojištění, bez příspěvku zaměstnavatele. Dostává maximální státní příspěvěk (150 Kč) a spoří do 60 let. V okamžiku uzavření smlouvy má teoreticky nárok na výplatu měsíční renty ve výši 3.800 +- pár korun. ALE => bude v roce 2037 tato částka schopná financovat klientovy potřeby? Každý na tuhle otázku odpoví jinak, já se domnívám že ne. Životní náklady budou min. 2,5-3x vyšší. Pokud se pletu, opravte mě ať nekážu bludy 🙂

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 února, 2007

    Ano a víte proč tak „málo“? Protože 3% p.a. je příliš malé zhodnocení na budování kapitálu a 500 Kč měsíčně taky není mnoho.

    Ale zkusme jiný výpočet… Klient bude pravidelně investovat 3.000 Kč měsíčně a podaří se mu dosahovat průměrného zhodnocení 8% ročně (to je celkem reálné číslo). Po těch Vašich 30 letech by měl cca 4 250 000 Kč (do eura to teď nebudeme převádět). Při inflaci 3% p.a. by tato částka měla po 30 letech reálnou hodnotu cca 1 700 000 Kč. Z této sumy může pak dalších 30 let čerpat měsíční rentu cca 21 000 Kč, po zohlednění inflace cca 8 500 Kč. (Renta počítána se zhodnocením zůstatku 4,5% ročně.)

    8 500 Kč odpovídá zhruba dnešním důchodům.

    Problém vidím pouze v tom, že kdyby to tak dělal každý, tak by nebyla inflace 3% p.a., ale 8%p.a. Takže jak píšu výše, toto je řešením pro určitou skupinu lidí. Ale ne plošným řešením.

    Odpovědět

  • Adam Černý

    2 února, 2007

    Vzhledem k tomu, že na tyto stránky odkazuji i své klienty, bylo by vhodné trochu polidštit Váš příspěvěk. Mimochodem má něco do sebe 🙂 Řečeno laicky to znamená, že klient dostane po 30 letech 4.250.000 Kč ale koupí si za ně tolik co dnes za 1.700.000,- Na výši inflace nemá vliv jenom míra úspor, její růst závisí i na výkonu ekonomiky, investicích firem, vývoji daňového systému… Proto si myslím že rapidní růst inflace nás v důsledku růstu investic soukromého sektoru nebo uskutečnění důchodové reformy nečeká. Naopak by měla ulevit veřejnému rozpočtu a zlepšit situaci. Když se scházím s klienty často narážím na jejich představy o tom, jak důchod TEĎ neřeší a spoří si 100,- Kč na penzijním připojištění. Jak jsem zmínil v prvním příspěvku, penzijní připojištění je poplatné svému názvu – je to PŘIpojištění. Není to penze a i kdyby do PP klient vkládal větší finanční prostředky stačit mu to nebude(respektive má jiné a lepší možnosti)

    Odpovědět

  • Pavel Hek

    2 února, 2007

    Vážený pane,
    máte pravdu, v PP si nikdy nenaspoříte dostatečnou částku. Pokud vezmu vámi uvedený příklad: 500 Kč měsíčně po dobu 30 let, budete mít na konci 415 000,- Kč ( sazba 4 % p.a., jednorázové vyrovnání po zdanění ). Částku kterou si hypotetický subjekt bude měsíčně platit by měl navyšovat o inflaci, tak aby konečná částka měla za 30 let stejnou kupní sílu jako při podpisu smlouvy. Při vámi uvažované výplatě 3 800,- Kč ( nebo jejím ekvivalentu ) by oněch 415 tis. vydrželo na 109 měsíců, vzhledem k průměrné délce života ( 72 let muži, 78 let ženy – nejsem si přesně jist ) tzn. že posledních pár let svého života by onen důchodce třel bídu s nouzí, pokud by dříve nezemřel.
    Při svém odchodu do důchodu budu potřebovat cca 3 000 000,- Kč ( s nějakým státním důchodem nepočítam, jsa skeptikem ), tato suma by měla vydržet na cca 16 let ( při 3% zhodnocení p.a. a při čerpání 15 000,- Kč měsíčně + 3% p.a. ), a je vypočítaná na základě cen v roce 2006. Předpokládám ale že bude o hodně vyšší, zavěštím li si opět z křišťálové gule a budu počítat dejme tomu s 3 % inflací, vychází mi něco kolem 4, 5 – 5 000 000,- Kč. Hezké, ne?
    Nu a jak onu sumu našetřit? Zapomeňme na PP, stejně se doporučuje uzavírat si ho 15 let před důchodem ( pokud vám do něj tedy nepřispěje zaměstnavatel ), stejně tak zapomeňme KŽP, které spousta pojišťováků doporučuje, na 3 mega musí vycházet závratná suma. IŽP se již jeví zajímavěji, ale proč probůh kombinovat investování společně s pojištěním, snad jedině pokud pojišťovna nabízí zajímavé zahraniční fondy. Mimochodem, ony daňové úspory nejsou tak zajímavé.
    Za jedinou rozumnou volbu považuji OPF a investiční certifikáty, pak postačí pouhých 16 – 17 000,- Kč ročně a k tomu výnos 10% p.a.
    Budu rád, když si tohle přečte někdo zkušenější a napíše svůj názor.

    Odpovědět

  • Ladis

    2 února, 2007

    Ale bude dobře i za 30 let !
    Skromní lidé vyjdou v pohodě se sociální pomocí , v západní Evropě 300 euro za měsíc.
    Kdo musí platit nájemné z bytu , nebo potřebuje novou televizi , nebo opravu něčeho , dostane i to zaplaceno od sociálního úřadu.
    Jde jen o to , aby se každý naučil šetřit a vyšel s 300 euro za měsíc a nepotřeboval auto , ani cestováni po světě. Každé dítě v domácnosti dostane dalších 150 euro od státu.
    Tedy nikdo by neměl čekat jako důchod 70% mzdy ani 30% mzdy , ale spokojit se se sociální pomocí , dnes 300 euro a procházet se pak jen po městě a býti bez auta. Vždyť cesty na Hawaii a Tahiti a USA a Rio a Aca si má každý vyřídit , dokud pracuje.

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    3 února, 2007

    Trochu zjednodušeně řečeno pane Konečný. Ono i na tu socialní pomoc se odněkud berou peníze. Ale na tu Hawaii a Tahiti se rád podívám :)) SK

    Odpovědět

  • Adam Černý

    2 února, 2007

    Pane Heku, gratuluji, ba přímo smekám. Jste na dobré cestě neumřít v důchodovém věku hlady 🙂 Uvažujete dosti reálně, narozdíl od většiny populace.

    Odpovědět

  • Danny Ocean

    7 února, 2007

    Ja to vidim trochu jinak. Urcite souhlasim s tim, je lepsi mit cca 3mil. nez problem duchodu prehlizet. To co povazuji za podstatne je to, ze je prilis pracne nasetrit 3-4mil.. Za mnohem lepsi povazuji tento plan jeste rozsirit a to tak, ze nejdulezitejsi je byt pripraveny svym schopnostmi. Za 30 let muze byt trh tak rozboureny, ze muze byt mnoho vykyvu a lechce se muze stat, ze tyto prostredky prijdu (nikomu to nepreji)……proste byt pripraveny umet zit a vydelat na techto vykyvech. Dale bych si dal cil o dimenzi vyssi. Tak na 20-30 mil. Kdyz se pak podari vytvorit 10mil. porad to bude velmi dobre. Za dulezite povazuji BYT STALE SCHOPEN NA TRHU VYTVARET PROFITY.

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    3 února, 2007

    Pěkné a dobře napsané. Dovolím si jenom říci, že u toho IŽP a těch zahraničních fondů bych více zvažoval spíše nabídku kvality, šíře a ceny připojištění. Čistě z hlediska investování jsou totiž zajímavější OPF než tzv. kombíky.
    Je ale pravda, že výběr fondů v IŽP je poněkud omezený a likvidita špatná. SK

    Odpovědět

  • David Nejdek

    3 února, 2007

    Dobrý den pane Heku. Kolik Vám je let? Já jen, abych věděl jak dlouhý investiční horizont budete potřebovat k našetření této částky na důchod 🙂

    Odpovědět

  • Pavel Hek

    4 února, 2007

    Jsem ročník 1976, takže zatím ještě 30 let. Předpokládám že do důchodu půjdu v 65 ( ale dost možná i v sedmdesáti ). Můj investiční horizont je tedy 35 – 40 let. Dost času, ne?

    Odpovědět

  • Jíří Birnbaher

    3 února, 2007

    Věřte nebo ne, ale Váš příspěvěk jsem si zkopíroval do wordu a budu ho používat v budoucím jednání s klienty .-)

    Odpovědět

  • J. Klumpler

    3 února, 2007

    Pokud to myslite vazne, tak je mi Vasich klientu trochu lito. Pokud byste si priklad pana Heka prepocital, zjistil byste, ze setrit 16-17 tisic rocne mu k nasetreni 4,5 az 5 mio stacit nebude (asi pocital s puvodnimi 3 mio). Dalsi mezeru v jeho planu vidim v tom, ze mu finance pri cerpani duchodu vydrzi pouze 16 let. Prumerny vek doziti, ktery uvadi, se patrne vztahuje na dnesni duchodce, to znamena, ze dnesni tricatnici se pravdepodobne doziji v prumeru daleko vyssiho veku. Risk, ze Vam v duchodu dojdou finance, je v tomto pripade znacny. Daleko realnejsi vypocet ukazuje ve svem prispevku pan Traxler (mimochodem, jeho prispevek/vypocet je velmi srozumitelny a zadne polidstovani nepotrebuje, ale budiz). Slabinou obou vypoctu je take vyse zhodnoceni. Prestoze povazuji zhodnoceni 8-10% za velmi realne, s blizicim se koncem investicniho horizontu je potreba portfolio rebalancovat a zisky ‚uzamykat‘ do konzervativnejsich produktu. S tim samozdrejme pujde dolu i nas vynos. Mozna ze uz je to v onech 8% pana Traxlera zapocteno, ale 10% pana Heka by uz bylo prilis optimistickych.
    Nejsem fin. poradce, jen mne tato tematika zajima, proto uvitam jakekoliv komentare. Dekuji.

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    3 února, 2007

    Šikovná kalkulačka pro ty, kteří si to chtějí ulehčit :)) http://www.penize.cz/nastroje/kalk/zabezpeceni_duchod.asp

    SK

    Odpovědět

  • Pavel Hek

    4 února, 2007

    Počítal jsem 3 miliony ( vycházel jsem z cen v roce 2006 ), je mi jasné že až půjdu do důchodu tak ta částka budu o hodně vyšší. Co se týče výnosu 10%, myslím si že pomocí investičních certifikátů a OPF to dosáhnout půjde.
    Co se týče konečné výše portfolia a čerpání z něj, vycházím z průměrného výnosu 3% p.a., přičemž čerpaná částka se ročně navyšuje taktéž o 3%. Je jasné že se jedná o silně konzervativní způsob investování, realita bude trochu jinde. Vskutku to vydrží na nějakých 15-16 let, teoreticky tedy do věku 75-76 let. Vezmu li v úvahu současné průměrné dožití ( 72 muži – 78 ženy ) a průměrný věk před dejme tomu 40 lety, kdy to bylo o nějakých 10 let méně, můžu směle očekávat, že v roce 2037 to bude někde kolem 90 let, je otázkou ale nakolik budu vitální a od toho se dá odvíjet částka, kterou budu potřebovat.
    Co se týče onoho rebalancování, s tím máte pravdu. Na druhou stranu, částky jsou pouze a jen průměrné, nyní mám jiné potřeby, teď vynakládám na zajištění důchodu pouze 3% svého příjmu, třeba zhruba 25% mého příjmu spolkne hypotéka atd. 4ím blíže k důchodu tím budu více odkládat.
    Zajímavé články jak vytvářet a udržovat důchodové portfolio jsem myslím zahlédl na http://www.fondshop.cz, ale myslím že když si chvíli počkáte něco objevíte zde na investujeme.cz, Hek

    Odpovědět

  • J. Klumpler

    5 února, 2007

    Pokud pocitate s 3 mio v dnesnich (nebo 2006) cenach, potom se jedna o hodnotu ‚realnou‘. Pokud ovsem chcete vedet, kolik budete potrebovat nasporit penez za 30 let (s kupni hodnotou 3 mio), pak budete potrebovat vedet hodnotu ‚nominalni’… Zkuste si pohrat s kalkulackou, na kterou zde odkazuje pan Kožúšek. Pokud do kalkulacky zadate Vase hodnoty (pocitejme 1400Kc mesicne, coz je 16800Kc rocne), potom Vam vyjde realna hodnota pouze okolo 1.7 mio a ne 3 mio, ktere pozadujete. Na 3 mio realne hodnoty potrebujete kolem 2500Kc mesicne. To odpovida nominalni hodnote skoro 7.5 mio! (a to uz je drsne)…
    Moc tomu nerozumim, sam priznavate, ze se mozna budeme prumerne dozivat az 90 let, ale pritom Vas nechava chladnym, ze Vam dojdou Vase nasporene penize jiz v 76 letech.
    Ve Vasem prispevku vidim jeste dalsi past, do ktere lide casto padaji… Mysli si totiz, ze pocatecni podfinancovani dozenou pozdeji, az budou starsi, tim ze budou ukladat vice penez. Takhle ale bohuzel sporeni nefunguje. Pokud znate efekt ‚uroku z uroku‘ (nebo vite z matematiky jak vypada graf exponencialni funkce), potom je vam jasne proc… Opet si pomuzeme kalkulackou… pokud sporeni na duchod zanedbame a horizont se nam smrkne na 25 let, uz budeme potrebovat 3800Kc mesicne na stejnych 3 mio atd.
    Chtel bych jeste dodat, ze jsem stejne stary jako Vy, ale jak ma mlady clovek resit hypoteku, deti, (narocnou?) manzelku a jeste si sporit na duchod (vicemene bez podpory statu), to teda nevim. Ale treba to vidim moc cerne. 😉

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    5 února, 2007

    No, kdyby to bylo jednoduché, tak by nás život brzy omrzel. 😉

    Odpovědět

  • J. Klumpler

    6 února, 2007

    Vas jako fin. poradce asi ano. Nam ostatnim by naopak spadl kamen ze srdce a mohli bychom se venovat jinym, radostnejsim vecem. Trosku me mrzi, ze se zde na toto tema nerozbehla vasnivejsi debata. Pani fin. poradci se presunuli na jine piskoviste, kde si navzajem rozslapavaji babovicky a pretahuji se o kyblicek s lopatkou. No nic, nebudu je rusit. Dobrou noc.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    6 února, 2007

    Zkuste třeba o trochu větší hypotéku (pokud Vám na ní zbývá prostor) a investujte nyní pár 100.000 jednorázově, to hodně pomůže Vaší přípravě na důchod. A hlavně! Využijte minimálně 30 letou splatnost! A k těm bábovičkám. No mně je to také trapné. Je to prostě spor jiných koncepcí. Spor o míru odpovědnosti. Vypadá to hrozně, podstata je hlubší. Nicméně jelikož to působí na klienty a čtenáře špatně, pravděpodobně se v blízké době z těchto diskuzí z velké části, nebo zcela stáhnu a zůstanu jen jako autor plodnějších článků.

  • Pavel Hek

    5 února, 2007

    S vašimi závěry souhlasím, částku kterou jsem použil beru více méně jen jako příklad, aby ostatním došlo jak mizivé částky jim doporučují na důchod reklamy v médiích. Zatím jsem vyjma odborných webů nikde neviděl kolik asi budem potřebovat na důchod.
    Co se týče oné výšky portfolia, jedná se pouze o ilustrativní příklad.Nenechává mě chladným že mi teoreticky peníze dojdou, na druhou stránku budu zřejmě vyšší částky čerpat jako čerstvý důchodce, zatímco až mi bude dejme tomu 75 bude mi stačit méně. Z toho budu vycházet až si budu sestavovat portfolium před začátkem důchodového věku.
    Co se týče Vašeho dodatku kde brát peníze na manželku, hypotéku, děti a ještě si spořit na důchod. Nejjednodušší je si sednout, napsat si na papír příjmy a výdaje ( zapisovat doslova každý výdaj ) a pak uvidíte. Taktéž si můžete zvýšit svoji kvalifikaci, což teoreticky může přinést další peníze. Nebo si sehnat ještě jeden příjem. Pavel Hek

    Odpovědět

  • karel

    3 února, 2007

    Ja na to koukam zjednodusene tak, ze pokud dnes nekdo plati do penzijniho fondu treba podle vyse uvedeneho prikladu a ma treba 15.000 prijem, pak tam bude 30 let davat 3% prijmu (samozrejme nutne musi tech 500 valorizovat s rostoucim prijmem – at vlivem kariery, ci inflace atd. – a to dela malokdo). PF to nijak vyrazne nezhodnoti Realne zrejme +/- vykompenzuje inflaci. Proto tam v 60 letech bude mit nastradano na dodatkovy duchod ve vysi 3% (!) v te dobe prumerne mzdy (tedy kupni sila = ekvivalent dnesnich 500) na dobu 30 let. Nebo treba 6% na 15 let, nebo treba 9% (ekv. dnesnich 1.500), ale jen na 10 let (!). Podtrzeno a secteno – davam-li na relativne konzervativni investici tak malou cast prijmu, muzu ocekavat stejne malou davku. Srovnejte ta 3% s tim, co tece do PAYG…..

    Odpovědět

  • eda

    2 února, 2007

    Myslím, že autor nechápe, že nejsou důležité peníze, či kapitál ať už realný či finanční. Ale důležité je kolik bude potřeba produkce(potraviny, oděvy…) , zkrátka HDP, které bude dostatečné pro spotřebitele a který budou lidé v produktivním věku schopni vyrobit. Otázka jak ty produktivní „přemluvit“ aby se s těmi neproduktivními rozdělili je mimo rozsah tohoto příspěvku.

    Odpovědět

  • Martin Bouček

    2 února, 2007

    Zdravím Vás, Edo, dle mého názoru zajímavý pohled z druhé strany. Myslím si ale, že jedninou dohodou o rozdělení platnou zřejmě i za 23 let budou peníze…

    Odpovědět

  • eda

    2 února, 2007

    Peníze jsou pouze prostředek směny a je jisté, že zřejmě budou fungovat i za 20-30 let, ale nejsou žádnou dohodou o distribuci spotřeby, dnes je tou dohodou Zákon o sociálním zabezpečení, dle kterého dobrovolně-nedobrovolně platíte, tedy odevzdávate část své produkce státu a ten ji předává důchodcům, kdyby jste pěstoval pšenici bylo by to poněkud jasnější, než když pracujete řekněme v poradenství. A pokud tu produkci jaksi nebudeme mít není co spotřebovávat peníze nepeníze. To že je tu jev, který dokáže to, že lidé kteří dnes něco vyprodukovali a okamžitě to nespotřebovali, ale spoléhají na to že jiní lidé v budoucnu něco vyprodukují a okamžitě nespotřebují, je jiná věc a nazývá se to finanční trh. (I držba prostých bankovek pod matrací je investice (a to do jakéhosi vkladu do Národní banky)). Ale to nemění nic na faktu, že pokud v budoucnu produkce nebude, nebudete si ji moci koupit.

    Odpovědět

  • Jan Majer

    2 února, 2007

    Mohu se zeptat, s čím v článku polemizujete, Edo?

    Odpovědět

  • eda

    4 února, 2007

    Měl jsem dojem, že máte pocit, že bez důchodové reformy, se problém penzí nedá vyřešit. Chtěl jsem jenom naznačit, že bez reálné produkce je Vám veškerá reforma k ničemu. Stejně tak jakékoliv vlasní řešení formou investic a masivního spoření nepřinese řešení pro celek (jediná možnost, že menšina těch neproduktivních si naspoří a pak bude zbytek neproduktivních přeplácet, je to sice řešením pro tu menšinu, ale zde bych se obával nějakého politického řešení ze strany těch bez úspor).

    Odpovědět

  • Jan Majer

    2 února, 2007

    To je přece jednoduché, Edo, produktivní nikdo přemlouvat nemusí. Neproduktivní budou mít za pár desetiletí voličskou převahu.

    Odpovědět

  • Jíří Birnbaher

    2 února, 2007

    Mohu se zeptat, co u stavebního spoření znamená: „parametr ohodnocení“? Příšel mi výpis z účtu ze ss a v tomto parametru jsou napsána data a čísla: 2003 0,11 v roce 2004 2,04 v roce 2005 11,37 a v roce 2006 28,99. To je nějaká míra zhodnocení?

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 února, 2007

    Nene, jedná se o číslo (koeficient), podle kterého je hodnocena Vaše smlouva. Parametry výpočtu máte určitě v podmínkách smlouvy. Toto číslo je důležité pro čerpání úvěru ze stavebního spoření. Jednou z podmínek pro tzv. přidělení cílové částky, neboli pro možnost získání úvěru, je i určitá výše tohoto parametru ohodnocení. 🙂

    Odpovědět

  • Jíří Birnbaher

    3 února, 2007

    Děkuji. A proč tedy toto číslo mám rozepsané ve více období, když podle toho, co říkáte, by mělo být stanoveno před uzavřením smlouvy? Pokud se nepletu tak CČ se stanovuje před uzavřením smlouvy.

    Odpovědět

  • Zdenál

    3 února, 2007

    Dobrý den,

    ono se to hodnotící číslo počítá aktuálně podle toho, kolik jste za uplynulé období od posledního propočtu skutečně zaplatil a v mezidobí jste třeba také mohl změnit cílovou částku apod. To číslo nemáte předem povinně určeno ke splnění, ale když „disciplinovaně“ platíte do smlouvy stanovený vklad anebo i více, tak se to projevuje na hodnotě toho čísla pro Vás příznivě (a stoupnete si „ve frontě na úvěr“ u dané spořitelny do řady před toho, kdo má to své číslo horší než Vy, poněvadž třeba svou smlouvu ne zcela naplňuje a přitom má CČ třeba stejnou jako Vy) . Proto nemá význam jej předem pro Vás nějako stanovovat – ono se počítá akutálně a odráží Vaši „disciplínu“ 🙂

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    3 února, 2007

    Před uzavřením smlouvy máte stanovenu pouze hodnotu tohoto čísla, kterou musíte dosáhnout jako podmínky, abyste mohl dostat úvěr. Číslo se neustále mění podle toho, jak spoříte. NA začátku je 0 a postupně roste (pokud neměníte parametry smlouvy – cílovou částku apod).

    Odpovědět

  • Jíří Birnbaher

    3 února, 2007

    Tu hodnotu, kterou musím dosáhnout najdu kde? Nebo všeobecně jak vysoká by měla být?

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    3 února, 2007

    Hledejte ve smluvních podmínkách… určitě tam bude někde článek o přidělení cílové částky a tam někde budou podmínky pro přidělení… mezi nimi najdete i výši toho čísla. 😉

    Kdybyste to nemohl najít, tak mi napište, co máte za stavební spoření a kdy bylo uzavřeno a já Vám to zkusím dohledat. Ale určitě to zvládnete najít sám. 🙂

    Hezký večer

    Odpovědět

  • Jan Majer

    2 února, 2007

    Tohle mi přišlo od čtenáře Reflexu – pěkný příklad „konstruktivní“ diskuse (na rozdíl od Edy se autor tohoto komentáře aspoň podepsal:-):

    „Děláte cílenou propagandu špatně, pane Majere, když strašíte stárnutím populace a zamlčujete růst produktivity.

    Kde kdo totiž ví, že penzijní fondy by především byly kšeftem, jěště lepším než zdravotní pojišťovny. Brát – řekněme – 30 % veškerých příjmů oyvatelstva a první požadavek na vracení se objeví až někdy po třiceti letech.

    Problém vznikl jinak: stát zpronevěřil občanům jejich úspory na stáří. Daně byly předtím investovány do státních firem, z jejichž výnosu měly být mj. financovány penze. Jenže firmy byly bolševicky rozprivatizovány, většinou zničeny, a výnos rozdán zlodějům v bankách atd.

    Vyhazování peněz navíc stále pokračuje. Vynechme vyžírky v parlamentu. Víte třeba, kolik peněz padá do kanálu na naprosto zbytečné sportovce?“

    Odpovědět

  • Adam Holý

    3 února, 2007

    Zbytečné sportovce? Tito lidé alespoň něco dělají a nesedí furt doma na zadku a nekritizují ostatní jako Vy!

    Odpovědět

  • Anonym

    7 února, 2007

    aktivne jsem se ucastnil diskuze kolem Bezděkovi komise a tak vim, ze vyse zverejneny nazor od ctenare reflexu je obecne prijimany i casti poslancu parlamentu CR a vyjadruje v podstate oficialni stanovisko KSCM. Od kolapsu penzijniho systemu nas totiz zachrani zvyseni produktivity diky technolockemu pokroku!

    Odpovědět

  • Lumir

    3 února, 2007

    Je ještě jedna varianta, kterou využívají někteří důchodci už dnes: Užívat si svůj důchod v nějaké „nízkonákladové“ zemi. Možná v Turecku vzniknou penzióny pro německé důchodce s tureckou národností. Ten komfort to sice nebude, ale za ty „nedostatečné“ důchody si tam možná budou relativně užívat jak důchodci, tak místní podnikatelé.

    Odpovědět

  • Jíří Birnbaher

    4 února, 2007

    Dobrý den poradci. Rád bych se zeptal, kde bych mohl najít „makroekonomické ukazatele“? (inflace, obchodní bilance, hdp, státní deficit, rozpočet, úroková míra). Děkuji 🙂

    Odpovědět

  • Jan Paukert

    4 února, 2007

    Makroekonomicke udaje jsou na webu statistickéh úřadu: http://www.czso.cz/

    Odpovědět

  • Anonym

    4 února, 2007

    Téměř všechna tato data najdete na stránkách České národní banky (www.cnb.cz), Českého statistického úřadu (http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje) a ministerstva financí (www.mfcr.cz).

    Odpovědět

Zpět k článku