Odborníci: Určitá míra inflace je nejen prospěšná, ale dokonce nutná
Ministerstvo financí (MF) vydalo srpnovou makroekonomickou predikci. Faktem je nekončící inflace, která zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. Meziroční inflace by v druhé polovině roku měla dále zrychlit a přiblížit se 20 %. Průměrná míra inflace by tak letos měla dosáhnout 16,2 %.
V predikci MF se mimo jiné dočteme, že mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen ceny potravin, pohonných hmot, elektřiny, zemního plynu či imputovaného nájemného, ale i dalších kategorií zboží a služeb.
Inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny předchozím zvýšením měnově-politických sazeb. V horizontu predikce by tento faktor měl také přispět k posílení kurzu koruny, což bude mít protiinflační efekt. V roce 2023 by průměrná míra inflace mohla zvolnit na 8,8 %, mimo jiné i díky vládnímu energetickému balíčku.
Stoupání cen je dáno už jen novými inovacemi a růstem hospodářství
Bez debat je, že určitá úroveň inflace je nejen prospěšná, ale dokonce nutná. Ekonom Partners Martin Mašát pro server Investujeme.cz uvádí, že růst cenové hladiny do cca 4 procent ročně se bere v normálně vyvinutých ekonomikách jako standardní a neškodný. „Proč? Protože růst cen je dán už jen novými inovacemi a růstem hospodářství. Při deflaci by totiž ekonomika byla sama sebou tlumena,“ vysvětluje odborník Partners.
Vyšší úrovně inflace jsou však škodlivé, protože znehodnocují úspory obyvatel a snižují motivy po investice. „Nicméně existují skupiny, které na vysoké inflaci vydělávají. Jedná se především o dlužníky, kterým rychleji klesá reálná hodnota dluhů. A to mluvíme o všech druzích dluhů od hypoték, přes spotřebitelské úvěry, po státní dluhopisy. Vysoká inflace totiž pomáhá státu, a to nejen poklesem reálné hodnoty dluhů, ale i nenápadně vyšším zdaněním. Při vysoké inflaci totiž rostou ceny a platy, což zvyšuje daňové výnosy státu,“ podotýká Martin Mašát.
REKLAMA
Investice budou nadále působit prorůstově
V dokumentu MF se dále dočteme, že v roce 2023 by hospodářský růst mohl dále zpomalit na 1,1 %. Domácnosti se i v příštím roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, dynamika jejich spotřeby by tak měla zůstat velmi nízká. Investice ale budou nadále působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku citelně zpomalí. Při slabé domácí poptávce by tak tahounem růstu mělo být saldo zahraničního obchodu.
„Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace odhadovaná v průměru za letošní rok na 16,2 %, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Hospodaření veřejných financí v roce 2022 reflektuje hospodářské a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní související humanitární krize, pomoc domácnostem a firmám postiženým enormním růstem cen a v neposlední řadě výdaje vyvolané epidemií COVID-19. Očekáváme proto deficitní hospodaření ve výši 3,8 % HDP. Nastavená fiskální politika by měla vést ke strukturálnímu schodku 3,0 % HDP a k nárůstu zadlužení 42,4 % HDP.
„Navzdory válce a dodatečným válečným výdajům se nic nemění na našem důležitém úkolu dosáhnout nejpozději do konce volebního období deficitu veřejných financí pod 3 % HDP a tím plnit kritérium EU,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
