30. 08. 2022
Česká ekonomika vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 %, meziročně o 3,7 %
Podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt České republiky ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 3,7 %. Meziroční růst HDP byl podpořen zejména výdaji na tvorbu hrubého kapitálu. Pozitivně přispěly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí.
„Celkové výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 0,2 %. Výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 0,1 %. Pokles nastal především u výdajů za nákup předmětů dlouhodobé spotřeby. K poklesu došlo i u výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí, které mezičtvrtletně klesly o 0,4 %,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
„Co si vzít z dnes zveřejněných výsledků ekonomiky za druhý kvartál? Minimálně to, že jsou lepší, než se původně zdálo, nicméně asi těžko udržitelné v důsledku narůstající drahoty. Dokud se nevyřeší otázky dostupnosti plynu a nezastaví růst cen energií, bude v ekonomice dál panovat nejistota a s ní bude klesat i ochota utráce,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. „Zatímco v letošním roce růst české ekonomiky díky příznivému prvnímu pololetí přesáhne dvě procenta – byť zřejmě sklouzne do technické recese ve druhé polovině roku, příští rok je obestřen zvýšenou nejistotou. Na místo postcovidého restartu zde máme energetickou drahotu, která zasahuje do fungování firem i životní úrovně domácností.“
„Další mezikvartální pokles spotřeby domácností zapadá do příběhu o slábnoucí domácí poptávce, která podle holubic v bankovní radě již sama začíná reagovat na vysoké ceny. Dnešní čísla tak zvyšují pravděpodobnost, že ČNB nakonec během podzimu sazby bude držet stabilní. Nnáš základní scénář je v tuto chvíli + 50 bps v září. Klíčovým číslem pro posouzení domácích inflačních rizik však bude vedle dnešní struktury HDP také výsledek mezd za druhý kvartál (čísla za druhý kvartál budou k dispozici příští týden). Očekáváme rychlejší dynamiku mezd než ČNB (8% versus 2,7%). A to může být pro část bankovní rady argument nad lehkým růstem sazeb začít uvažovat. Navíc může být centrální banka tlačena do dalšího zvyšování úroků tlakem na koruně, která bude během podzimu čelit rostoucím sezbám Fedu i ECB a její obrana se může centrálním bankéřům prodražovat,“ poznamenal Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.